Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  30 Doradus - místo zrodu hvězd

30 Doradus - místo zrodu hvězd

Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.

Velmi hmotná skupina mladých hvězd, pojmenovaná R 136, je stará pouhých několik miliónů roků a je součástí mlhoviny 30 Doradus, velmi hvězdotvorné oblasti ve Velkém Magellanově oblaku, což je jedna z nejbližších galaxií doprovázejících Mléčnou dráhu (naši Galaxii). V naší Galaxii není známa větší nebo plodnější oblast s rodícími se hvězdami, než je 30 Doradus.

Většina z modrobílých hvězd, zářících jako diamanty, patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Několik z nich svojí hmotností více než 100krát převyšuje hmotnost Slunce. Tyto statné hvězdy jsou předurčeny k brzké explozi v podobě supernov během příštích několika miliónů roků.

Fotografie v úvodu článku, pořízená v oboru ultrafialového, viditelného a červeného světla pomocí kamery Wide Field Camera 3, nově instalované na HST v roce 2009, zachycuje oblast o šířce 100 světelných let. Mlhovina se nachází poměrně blízko Země, takže kamera na palubě HST byla schopna rozlišit jednotlivé hvězdy, které poskytují astronomům důležité informace o svém vzniku a dalším vývoji.

Oslnivě zářící hvězdy vytvořily hluboké dutiny v okolním plynném materiálu působením ultrafialového záření a doslova silného uragánu hvězdného větru (proudu elektricky nabitých částic), které prakticky odnesly pryč oblaka vodíku, který obklopuje místa zrodu hvězd. Fotografie odhaluje nepředstavitelné prostředí zářících sloupů, hřbetů a údolí, stejně tak tmavou oblast uprostřed, která zhruba vypadá jako obrysy vánočního stromečku. Kromě vymodelování nejrůznějších útvarů v plynném prostředí mohou zářící hvězdy pomoci postupně vytvořit další generace hvězdných "potomků". Když hvězdný vítr naráží na stěny hustých plynných oblaků, dochází k vytváření plynných zhuštěnin, z nichž se mohou postupně vytvořit nové generace mladých hvězd.

Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud) se nachází ve vzdálenosti 170 000 světelných let a je součástí tzv. Místní skupiny galaxií, do níž patří i naše Galaxie.

Publikované fotografie byly pořízeny ve dnech 20. až 27. října 2009. Modrá barva představuje světlo nejteplejších a nejhmotnějších hvězd, zelená barva má původ v záření kyslíku a v oboru červeného světla svítí plynný vodík.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »