Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  30 Doradus - místo zrodu hvězd

30 Doradus - místo zrodu hvězd

Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)
Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.

Velmi hmotná skupina mladých hvězd, pojmenovaná R 136, je stará pouhých několik miliónů roků a je součástí mlhoviny 30 Doradus, velmi hvězdotvorné oblasti ve Velkém Magellanově oblaku, což je jedna z nejbližších galaxií doprovázejících Mléčnou dráhu (naši Galaxii). V naší Galaxii není známa větší nebo plodnější oblast s rodícími se hvězdami, než je 30 Doradus.

Většina z modrobílých hvězd, zářících jako diamanty, patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Několik z nich svojí hmotností více než 100krát převyšuje hmotnost Slunce. Tyto statné hvězdy jsou předurčeny k brzké explozi v podobě supernov během příštích několika miliónů roků.

Fotografie v úvodu článku, pořízená v oboru ultrafialového, viditelného a červeného světla pomocí kamery Wide Field Camera 3, nově instalované na HST v roce 2009, zachycuje oblast o šířce 100 světelných let. Mlhovina se nachází poměrně blízko Země, takže kamera na palubě HST byla schopna rozlišit jednotlivé hvězdy, které poskytují astronomům důležité informace o svém vzniku a dalším vývoji.

Oslnivě zářící hvězdy vytvořily hluboké dutiny v okolním plynném materiálu působením ultrafialového záření a doslova silného uragánu hvězdného větru (proudu elektricky nabitých částic), které prakticky odnesly pryč oblaka vodíku, který obklopuje místa zrodu hvězd. Fotografie odhaluje nepředstavitelné prostředí zářících sloupů, hřbetů a údolí, stejně tak tmavou oblast uprostřed, která zhruba vypadá jako obrysy vánočního stromečku. Kromě vymodelování nejrůznějších útvarů v plynném prostředí mohou zářící hvězdy pomoci postupně vytvořit další generace hvězdných "potomků". Když hvězdný vítr naráží na stěny hustých plynných oblaků, dochází k vytváření plynných zhuštěnin, z nichž se mohou postupně vytvořit nové generace mladých hvězd.

Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud) se nachází ve vzdálenosti 170 000 světelných let a je součástí tzv. Místní skupiny galaxií, do níž patří i naše Galaxie.

Publikované fotografie byly pořízeny ve dnech 20. až 27. října 2009. Modrá barva představuje světlo nejteplejších a nejhmotnějších hvězd, zelená barva má původ v záření kyslíku a v oboru červeného světla svítí plynný vodík.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »