Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  „Sloupy stvoření“ zanikly

„Sloupy stvoření“ zanikly

eagle_nebula.jpg
Tři „sloupy stvoření“, které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.

pillars_creation.jpg
Nový, překvapující obraz ze Spitzerova dalekohledu ukazuje nedotčené prachové věže vedle obřích oblaků horkého prachu, které takto „rozžhavil“ výbuch blízké supernovy. Podle astronomů mohla rázová vlna již dospět k prachovým sloupům a asi před 6.000 lety způsobit jejich skácení. Protože Orlí mlhovina (Eagle Nebula) leží od nás ve vzdálenosti 7.000 sv.l. v souhvězdí Hada (Serpens), tak se o zničení pilířů dozvíme za dalších asi 1.000 let.

„Na snímcích z Hubbla se pilíře zdají kompaktní a pevné; ale ve skutečnosti nejsou,“ řekl Nicolas Flagey (Institut d'Astrophysique Spatiale, Francie), nyní postgraduální student (Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). „Jen vrcholy pilířů a některé částí uvnitř jsou dostatečně husté, aby odolaly nárazu. Ale zbytek bude odfouknut rázovou vlnou." Pilíře jsou vlastně sloupce mezihvězdného plynu a prach a slouží jako „inkubátory“ pro nové hvězdy.

Snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje oblast celé Orlí mlhoviny (M16) - obrovského a bouřlivě se vyvíjejícího společenství hvězd uprostřed oblaků plynu a prachu a strmých prachových a plynných pilířů, včetně tří známých „sloupů stvoření“ („Pillars of Creation“).

„Pamatuji si, když jsem před více než deseti lety uviděl fotografie těchto pilířů, tak mě to inspirovalo stát se astronomem,“ řekl Flagey. „Nyní jsme objevili něco nového v oblasti, o které jsme si mysleli, že jí tak dobře rozumíme.“ Tým astronomů představil výsledky svého výzkumu v úterý 9. ledna na 209. konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Seattle (5. až 10. 1. 2007).

Astronomové již dlouho předpokládali, že tlaková vlna blízké supernovy by znamenala konec populárních pilířů. V oblasti je nejméně 20 hvězd „zralých“ k výbuchu. A byla to jen otázka času, kdy tyto „hvězdné časované bomby“ explodují. Podle nových pozorování Spitzera se tak již stalo. Svědky události - neobvykle jasné hvězdy – se lidé mohli stát před 1.000 až 2.000 lety. Ale je také možné, že supernova, skrytá za hustými oblaky prachu, na Zemi nebyla pozorovatelná.

Když se mohutné sloupy rozpadnou a plyn a prach budou odfouknuty, dojde k odhalení hvězdných „novorozenců“, kteří se uvnitř formovali. A prachové trosky mohou být zdrojem nové generace hvězd.

Na snímku ze Spitzerova dalekohledu jsou pilíře zelené a vypadají malé a jakoby průhledné. Na vrcholku největšího ze tří sloupů je viditelná, právě se formující, nová hvězda. Nad pilíři je enormně velký mrak horkého prachu (na snímku je červený), o němž astronomové předpokládají, že byl zahřátý rázovou vlnou ze supernovy. Flagey a jeho tým našli pro tento scénář důkaz v podobnosti prachu a horkého prachu u známých zbytků supernov. Teprve na základě dat ze Spitzera byli astronomové schopni změřit teplotu tohoto prachu. Pozorování ukazují, že rázová vlna supernovy vytvarovala prachový oblak, který má nyní tvar „skořápky“.

„Ještě něco jiného než záření hvězd ohřívá tento prach,“ řekl Alberto Noriega-Crespo, Flageyův školitel ve Spitzer Science Center. „Spitzer, který nyní dodal chybějící dlouhovlnová infračervená data, nám dá odpověď."

Tajemný žhavý prach jako první odhalila evropská družice Infrared Space Observatory (1995 - 1998), ale teprve pozorování Spitzera na delších infračervených vlnových délkách umožnila tento jev vysvětlit a spojit s výbuchem supernovy.

Obrázky:
Snímek „sloupů stvoření“ pořízený Hubble Space Telescope (2.11.1995). Credit: NASA/JPL-Caltech/STScI/ESA/J. Hester and P. Scowen (AZ State Univ.)
Pro porovnání je do infračerveného snímku celé Orlí mlhoviny ze Spitzerova dalekohledu vložen snímek „sloupů stvoření“ z HST. Credit: NASA/JPL-Caltech/STScI/Institut d'Astrophysique Spatiale

Zdroj: www.planetary.org a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »