Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  „Sloupy stvoření“ zanikly

„Sloupy stvoření“ zanikly

eagle_nebula.jpg
Tři „sloupy stvoření“, které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.

pillars_creation.jpg
Nový, překvapující obraz ze Spitzerova dalekohledu ukazuje nedotčené prachové věže vedle obřích oblaků horkého prachu, které takto „rozžhavil“ výbuch blízké supernovy. Podle astronomů mohla rázová vlna již dospět k prachovým sloupům a asi před 6.000 lety způsobit jejich skácení. Protože Orlí mlhovina (Eagle Nebula) leží od nás ve vzdálenosti 7.000 sv.l. v souhvězdí Hada (Serpens), tak se o zničení pilířů dozvíme za dalších asi 1.000 let.

„Na snímcích z Hubbla se pilíře zdají kompaktní a pevné; ale ve skutečnosti nejsou,“ řekl Nicolas Flagey (Institut d'Astrophysique Spatiale, Francie), nyní postgraduální student (Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena). „Jen vrcholy pilířů a některé částí uvnitř jsou dostatečně husté, aby odolaly nárazu. Ale zbytek bude odfouknut rázovou vlnou." Pilíře jsou vlastně sloupce mezihvězdného plynu a prach a slouží jako „inkubátory“ pro nové hvězdy.

Snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje oblast celé Orlí mlhoviny (M16) - obrovského a bouřlivě se vyvíjejícího společenství hvězd uprostřed oblaků plynu a prachu a strmých prachových a plynných pilířů, včetně tří známých „sloupů stvoření“ („Pillars of Creation“).

„Pamatuji si, když jsem před více než deseti lety uviděl fotografie těchto pilířů, tak mě to inspirovalo stát se astronomem,“ řekl Flagey. „Nyní jsme objevili něco nového v oblasti, o které jsme si mysleli, že jí tak dobře rozumíme.“ Tým astronomů představil výsledky svého výzkumu v úterý 9. ledna na 209. konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Seattle (5. až 10. 1. 2007).

Astronomové již dlouho předpokládali, že tlaková vlna blízké supernovy by znamenala konec populárních pilířů. V oblasti je nejméně 20 hvězd „zralých“ k výbuchu. A byla to jen otázka času, kdy tyto „hvězdné časované bomby“ explodují. Podle nových pozorování Spitzera se tak již stalo. Svědky události - neobvykle jasné hvězdy – se lidé mohli stát před 1.000 až 2.000 lety. Ale je také možné, že supernova, skrytá za hustými oblaky prachu, na Zemi nebyla pozorovatelná.

Když se mohutné sloupy rozpadnou a plyn a prach budou odfouknuty, dojde k odhalení hvězdných „novorozenců“, kteří se uvnitř formovali. A prachové trosky mohou být zdrojem nové generace hvězd.

Na snímku ze Spitzerova dalekohledu jsou pilíře zelené a vypadají malé a jakoby průhledné. Na vrcholku největšího ze tří sloupů je viditelná, právě se formující, nová hvězda. Nad pilíři je enormně velký mrak horkého prachu (na snímku je červený), o němž astronomové předpokládají, že byl zahřátý rázovou vlnou ze supernovy. Flagey a jeho tým našli pro tento scénář důkaz v podobnosti prachu a horkého prachu u známých zbytků supernov. Teprve na základě dat ze Spitzera byli astronomové schopni změřit teplotu tohoto prachu. Pozorování ukazují, že rázová vlna supernovy vytvarovala prachový oblak, který má nyní tvar „skořápky“.

„Ještě něco jiného než záření hvězd ohřívá tento prach,“ řekl Alberto Noriega-Crespo, Flageyův školitel ve Spitzer Science Center. „Spitzer, který nyní dodal chybějící dlouhovlnová infračervená data, nám dá odpověď."

Tajemný žhavý prach jako první odhalila evropská družice Infrared Space Observatory (1995 - 1998), ale teprve pozorování Spitzera na delších infračervených vlnových délkách umožnila tento jev vysvětlit a spojit s výbuchem supernovy.

Obrázky:
Snímek „sloupů stvoření“ pořízený Hubble Space Telescope (2.11.1995). Credit: NASA/JPL-Caltech/STScI/ESA/J. Hester and P. Scowen (AZ State Univ.)
Pro porovnání je do infračerveného snímku celé Orlí mlhoviny ze Spitzerova dalekohledu vložen snímek „sloupů stvoření“ z HST. Credit: NASA/JPL-Caltech/STScI/Institut d'Astrophysique Spatiale

Zdroj: www.planetary.org a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »