Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  „Světelné“ echo

„Světelné“ echo

Sagitarius_echo.jpg
Chandra objevila záření, které přišlo od černé díry. Přinesla důkaz o mohutném vzplanutí u centrální černé díry v naší Mléčné dráze.

„Světelné echo“, pozorované rentgenovou kosmickou observatoří Chandra (NASA), je důsledkem pádu materiálu (asi jako planeta Merkur) do superhmotné černé díry ve středu Mléčné dráhy. Rentgenový zdroj je označován jako Sagittarius A* (3 milióny hmotností Slunce). Vzniklé rentgenové záření bylo odráženo oblaky mezihvězdného plynu v okolí černé díry. Zatímco primární rentgenové záření, vzniklé při vzplanutí, by dosáhlo Země asi před 50 lety, odrážené rentgenové záření uskutečnilo delší cestu a teprve nyní bylo zachyceno Chandrou.

„Tato dramatická událost se stala dříve než jsme měli ve vesmíru satelity, který by to mohly objevit,“ řekl Michael Muno (Caltech, Pasadena). „Je velmi důležité, že můžeme pomocí Chandry pátrat v minulosti a můžeme vidět destruktivní schopnosti této obří černé díry.“

Při vzplanutí byla oblast těsně u černé díry asi 100.000krát jasnější než je běžné. Pokud by se taková vzplanutí vyskytla v poslední době vícekrát, pak by je měly rentgenové přístroje zaregistrovat.

Teorie předpokládá, že intenzitu i vlastnosti rentgenového záření, které vzniklo při vzplanutí u Sagittaria A*, změnily oblaka mezihvězdného plynu v okolí černé díry. Muno a jeho tým pozoroval takové změny poprvé, takže nelze vyloučit i další interpretace.

Např. jednou z možností je, že černá díra roste, protože vtahuje látku z hvězdného větru mladých hvězd, které se nacházejí v sousedství černé díry. Nebo pokud kolem Sagittaria A* rotuje materiál ve stelárním disku, mohl by se přenášet směrem k černé díře. A v okamžiku než by materiál ze stelárního disku navždy „zmizel“, došlo by k rentgenovému zjasnění.

Výzkum tohoto „světelného echa“ je důležitý, protože umožňuje porozumět nepřístupným molekulárním oblakům v bezprostřední blízkosti středu galaxie. Především to může poskytnout informaci o hustých jádrech v těchto mracích, kde mohou vznikat nové hvězdy.

Proměnlivost rentgenovém záření mezi 3 pozorováními Chandry z let 2002, 2004 a 2005 (Credit: NASA/CXC/Caltech/M.Muno et al.) je důležitým argumentem, že „světelné echo“ pravděpodobně nezpůsobuje přenos materiálu od binárního společníka k neutronové hvězdě nebo černé díře. Napozorovaná data vzplanutí ukázala, že „vlákno“ umožňující přenos by muselo být nepředstavitelně dlouhé a jasné pro takovou dvojhvězdnou soustavu.

Tyto výsledky byly presentovány na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society, 5. – 10. ledna 2007, Seattle).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »