Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Aktivní galaxie ukazují na novou fyziku rozpínání vesmíru

Aktivní galaxie ukazují na novou fyziku rozpínání vesmíru

Určování vlivu temné energie na rozpínání vesmíru pomocí kvasarů
Autor: NASA/CXC/Univ. of Florence/G.Risaliti & E.Lusso

Z nové studie vzniklé na základě dat z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a astronomické družice XMM-Newton Evropské kosmické agentury ESA vyplývá, že se temná energie měnila v průběhu kosmického věku. Umělecká ilustrace v úvodu článku pomáhá vysvětlit, jak astronomové vypátrali účinky temné energie v období asi jedné miliardy roků po Velkém třesku na základě určení vzdálenosti kvasarů – rychle rostoucích černých děr, které svítí mimořádně jasně. Nové výsledky ukázaly, že vliv temné energie na rozpínání vesmíru v jeho mladém věku byl jiný než dnes.

Rychlost rozpínání vesmíru označovaná jako Hubbleova konstanta byla v poslední době neuvěřitelně zpřesněna. Každá nová zkouška odlišnými metodami vede k jejímu zpřesnění. Nová data z evropské družice Planck, která měřila mikrovlnné kosmické pozadí, vedla k hodnotě 67,4 kilometrů za sekundu na megaparsek (km/s/Mpc) s chybou menší než 1 %.

Jiné metody typicky zahrnují použití „standardních svíček“ – objektů se známou svítivostí, jako jsou například proměnné hvězdy známé jako cefeidy či supernovy typu Ia – z jejichž pozorované jasnosti může být vypočítána jejich vzdálenost.

V posledních letech vedly výpočty Hubbleovy konstanty na základě proměnných hvězd typu cefeid k hodnotě 73,5 km/s/Mpc. Avšak před několika lety si astronomové uvědomili, že vzdálenosti k jiným objektům mohou být určeny s mnohem větší přesností pomoci jiných „svíček“. Jedná se o kvasary společně s jejich supermasivními černými děrami.

Temná energie byla objevena zhruba před 20 lety na základě určení vzdáleností explodujících hvězd nazvaných supernovy. Tato substance je navrhovaný druh síly či energie, která prostupuje celý vesmír a způsobuje jeho zrychlující se rozpínání. Použitím metody pozorování kvasarů vědci vystopovali účinky temné energie až do období zhruba před 9 miliardami roků.

Poslední závěry pramení z vyvinuté nové metody určení vzdáleností 1 598 kvasarů, která umožnila astronomům změřit účinky temné energie od raného věku vesmíru až do současnosti. Dva z nejvzdálenějších kvasarů studovaných družicí Chandra jsou znázorněny na vložených obrázcích v úvodu článku.

Tři metody k určení Hubbleovy konstanty Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Tři metody k určení Hubbleovy konstanty
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Nová technika využívá data z oboru ultrafialového a rentgenového záření k odhadu vzdáleností kvasarů. V kvasarech – uvnitř disku hmoty kolem supermasivní černé díry v centrech galaxií – vzniká ultrafialové záření (na ilustraci znázorněno modrou barvou). Některé z fotonů UV záření se srážejí s elektrony v oblaku horkého plynu (na ilustraci znázorněny žlutě) nad a pod diskem, a tyto kolize mohou zvýšit energii UV záření až na úroveň rentgenové emise. Interakce vede ke korelaci mezi množstvím pozorovaného UV a X záření. Tato souvztažnost závisí na svítivosti kvasaru, na množství uvolňovaného záření.

Použitím této metody se z kvasarů staly standardní svíčky, jak je naznačeno na publikované ilustraci. Jakmile je známá svítivost, vzdálenost kvasarů může být vypočítána z množství pozorovaného záření.

Astronomové zpracovali data o ultrafialovém záření pro 1 598 kvasarů za účelem odvození vztahu mezi UV zářením a rentgenovými paprsky a vzdáleností kvasarů. Následně tyto informace využili ke studiu rychlosti rozpínání vesmíru zpět v čase do období velmi raného vesmíru. Objevili důkazy, že množství temné energie narůstá s časem.

Protože se jedná o novou metodu, astronomové učinili další kroky, aby dokázali, že tato metoda poskytuje spolehlivé výsledky. Ukázali, že závěry tohoto postupu se vyrovnají měřením pomocí supernov za posledních 9 miliard roků, což jim dává jistotu, že výsledky jsou věrohodné až do raného období vesmíru. Vědci rovněž věnovali velkou pozornost výběru kvasarů za účelem minimalizace statistických chyb a aby se vyvarovali systematických chyb, které mohou záviset na vzdálenosti Země od pozorovaného objektu.

Článek s těmito závěry publikovali 28. 1. 2019 Guido Risaliti (University of Florence, Itálie) a Elisabeta Lusso (Durham University, Velká Británie) v časopise Nature Astronomy. Online je dostupný na https://arxiv.org/abs/1811.02590.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sciencealert.com
[3] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hubbleova konstanta, Rozpínání vesmíru, Kvasary


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »