Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Aktivní galaxie ukazují na novou fyziku rozpínání vesmíru

Aktivní galaxie ukazují na novou fyziku rozpínání vesmíru

Určování vlivu temné energie na rozpínání vesmíru pomocí kvasarů
Autor: NASA/CXC/Univ. of Florence/G.Risaliti & E.Lusso

Z nové studie vzniklé na základě dat z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a astronomické družice XMM-Newton Evropské kosmické agentury ESA vyplývá, že se temná energie měnila v průběhu kosmického věku. Umělecká ilustrace v úvodu článku pomáhá vysvětlit, jak astronomové vypátrali účinky temné energie v období asi jedné miliardy roků po Velkém třesku na základě určení vzdálenosti kvasarů – rychle rostoucích černých děr, které svítí mimořádně jasně. Nové výsledky ukázaly, že vliv temné energie na rozpínání vesmíru v jeho mladém věku byl jiný než dnes.

Rychlost rozpínání vesmíru označovaná jako Hubbleova konstanta byla v poslední době neuvěřitelně zpřesněna. Každá nová zkouška odlišnými metodami vede k jejímu zpřesnění. Nová data z evropské družice Planck, která měřila mikrovlnné kosmické pozadí, vedla k hodnotě 67,4 kilometrů za sekundu na megaparsek (km/s/Mpc) s chybou menší než 1 %.

Jiné metody typicky zahrnují použití „standardních svíček“ – objektů se známou svítivostí, jako jsou například proměnné hvězdy známé jako cefeidy či supernovy typu Ia – z jejichž pozorované jasnosti může být vypočítána jejich vzdálenost.

V posledních letech vedly výpočty Hubbleovy konstanty na základě proměnných hvězd typu cefeid k hodnotě 73,5 km/s/Mpc. Avšak před několika lety si astronomové uvědomili, že vzdálenosti k jiným objektům mohou být určeny s mnohem větší přesností pomoci jiných „svíček“. Jedná se o kvasary společně s jejich supermasivními černými děrami.

Temná energie byla objevena zhruba před 20 lety na základě určení vzdáleností explodujících hvězd nazvaných supernovy. Tato substance je navrhovaný druh síly či energie, která prostupuje celý vesmír a způsobuje jeho zrychlující se rozpínání. Použitím metody pozorování kvasarů vědci vystopovali účinky temné energie až do období zhruba před 9 miliardami roků.

Poslední závěry pramení z vyvinuté nové metody určení vzdáleností 1 598 kvasarů, která umožnila astronomům změřit účinky temné energie od raného věku vesmíru až do současnosti. Dva z nejvzdálenějších kvasarů studovaných družicí Chandra jsou znázorněny na vložených obrázcích v úvodu článku.

Tři metody k určení Hubbleovy konstanty Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Tři metody k určení Hubbleovy konstanty
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)
Nová technika využívá data z oboru ultrafialového a rentgenového záření k odhadu vzdáleností kvasarů. V kvasarech – uvnitř disku hmoty kolem supermasivní černé díry v centrech galaxií – vzniká ultrafialové záření (na ilustraci znázorněno modrou barvou). Některé z fotonů UV záření se srážejí s elektrony v oblaku horkého plynu (na ilustraci znázorněny žlutě) nad a pod diskem, a tyto kolize mohou zvýšit energii UV záření až na úroveň rentgenové emise. Interakce vede ke korelaci mezi množstvím pozorovaného UV a X záření. Tato souvztažnost závisí na svítivosti kvasaru, na množství uvolňovaného záření.

Použitím této metody se z kvasarů staly standardní svíčky, jak je naznačeno na publikované ilustraci. Jakmile je známá svítivost, vzdálenost kvasarů může být vypočítána z množství pozorovaného záření.

Astronomové zpracovali data o ultrafialovém záření pro 1 598 kvasarů za účelem odvození vztahu mezi UV zářením a rentgenovými paprsky a vzdáleností kvasarů. Následně tyto informace využili ke studiu rychlosti rozpínání vesmíru zpět v čase do období velmi raného vesmíru. Objevili důkazy, že množství temné energie narůstá s časem.

Protože se jedná o novou metodu, astronomové učinili další kroky, aby dokázali, že tato metoda poskytuje spolehlivé výsledky. Ukázali, že závěry tohoto postupu se vyrovnají měřením pomocí supernov za posledních 9 miliard roků, což jim dává jistotu, že výsledky jsou věrohodné až do raného období vesmíru. Vědci rovněž věnovali velkou pozornost výběru kvasarů za účelem minimalizace statistických chyb a aby se vyvarovali systematických chyb, které mohou záviset na vzdálenosti Země od pozorovaného objektu.

Článek s těmito závěry publikovali 28. 1. 2019 Guido Risaliti (University of Florence, Itálie) a Elisabeta Lusso (Durham University, Velká Británie) v časopise Nature Astronomy. Online je dostupný na https://arxiv.org/abs/1811.02590.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sciencealert.com
[3] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hubbleova konstanta, Rozpínání vesmíru, Kvasary


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »