Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice
Jiří Srba Vytisknout článek

ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice

Část Velké mlhoviny v Orionu radioteleskpy ALMA a IRAM
Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar

Vědci využili nová data získaná radioteleskopem ALMA a dalšími přístroji k zachycení jinak neviditelné pavučiny filamentů, která protkává Velkou mlhovinu v Orionu. Na snímku jsou tyto struktury zobrazeny teplými červenými a žlutými odstíny, ve skutečnosti se ale jedná o tak chladné útvary, že k jejich zobrazení je potřeba použít speciální teleskopy, jako je třeba ALMA.

Tento působivý a neobvyklý záběr zachycuje část Velké mlhoviny v Orionu (Orion Nebula), která je rozsáhlou oblastí s probíhajícími procesy formování nových hvězd ležící asi 1 350 světelných let od Slunce. Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a IRAM (IRAM 30-metre telescope) s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let.

Jemné vláknité struktury viditelné na tomto rozsáhlém snímku jsou dlouhé filamenty chladného plynu, které je možné zachytit pouze teleskopy pracujícími v milimetrovém pásmu vlnových délek elektromagnetického záření. Jinak jsou tyto útvary zcela nepozorovatelné, a to jak ve viditelném světle, tak v infračerveném záření. ALMA je jedním z mála přístrojů, které astronomové mají k dispozici pro jejich studium. Tento plyn představuje materiál, který dává vzniknout novým hvězdám – oblak postupně kolabuje působením vlastní gravitace, dokud není dostatečně hustý na to, aby se v něm utvořila protohvězda – objekt předcházející vzniku hvězdy.

Vědci, kteří pořídili data, na základě nichž byl snímek vytvořen, zkoumali tyto filamenty, aby porozuměli jejich struktuře a složení. Použili radioteleskop ALMA k hledání známek přítomnosti iontu N2H+ (diazenylium), který je v materiálu filamentů obsažen. Tímto způsobem se týmu podařilo identifikovat síť celkem 55 filamentů.

Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM  s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let. Kredit: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar
Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let. Kredit: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar
Autor: ESO/H. Drass/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/A. Hacar

Velká mlhovina v Orionu (Orion Nebula) je jednou ze Slunci nejbližších oblastí s intenzivní tvorbou nových hvězd. Je tak možné ji detailně zkoumat a hojně toho využívají především astronomové zabývající se procesy formování a vývoje hvězd během prvních několika milionů let jejich existence. Dalekohledy ESO zkoumaly tento zajímavý objekt a jeho části mnohokrát. Více o těchto pozorováních je možné se dozvědět například v tiskové zprávě eso1723, snímky naleznete na stránkách galerie.

K vytvoření celého záběru bylo použito celkem 296 jednotlivých datových balíků získaných pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM. Díky tomu jde o jednu z dosud nejrozsáhlejších mozaik, které ve vysokém rozlišením zachycují oblast s probíhajícím formováním hvězd v oboru milimetrových vln [1].

Poznámky

[1] Starší mozaiky oblastí Velké mlhoviny v Orionu na milimetrových vlnových délkách využívaly data pouze z dalekohledů s jednou parabolou, jako je například APEX. Nová pozorování pomocí ALMA a IRAM využívají interferometrii ke kombinaci signálů z řady jednotlivých antén umístěných na velkou vzdálenost od sebe, což umožňuje získat záběry s mnohem jemnějšími detaily.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Alvaro Hacar González; NWO-VENI Fellow – Leiden Observatory; Leiden University, the Netherlands; Email: hacar@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1809



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Mlhovina v Orionu, M42, Tisková zpráva ESO


42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »