Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Nové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.

Fotografii v úvodu článku pořídila družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Snímek zachycuje střed naší Galaxie označovaný Sagittarius A (zkráceně Sag A) se superhmotnou černou dírou v jejím centru. Použitím periodických pozorování v průběhu několika roků družice Chandra zaznamenala vzplanutí rentgenového záření (X-ray) v této oblasti přibližně jednou denně. Tato vzplanutí byla rovněž pozorována v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO.

Nová pozorování prokázala možné vysvětlení těchto záhadných vzplanutí. Nabízí se představa, že zdroj Sag A je obklopen oblakem obsahujícím stovky biliónů planetek a komet, které mohly být "ukradeny" jejich mateřským hvězdám. Levá část obrázku nahoře byla vytvořena na základě složené expozice v délce téměř miliónu sekund (zhruba 278 hodin, tj. 11 dnů a 14 hodin), kdy družice Chandra pozorovala okolí centrální černé díry v naší Galaxii. Červená barva představuje rentgenové záření o nízké energii, zelená barva X záření o střední energii a modrá barva znázorňuje rentgenové záření o nejvyšších energiích.

Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroid, který podstoupí těsné setkání s dalším objektem, jako je hvězda či planeta, může být vyvržen na dráhu směřující do centra Galaxie, jak je patrno na sérii uměleckých obrázků v pravé části kompozice v úvodu textu. Jestliže se tyto asteroidy přiblíží na vzdálenost přibližně 150 000 000 km od černé díry (což odpovídá vzdálenosti Země od Slunce), jsou roztrhány na kousky v důsledku působících slapových (gravitačních) sil černé díry.

Tyto fragmenty se následně vypaří v důsledku tření, jak úlomek asteroidu prolétá horkým řídkým plynem proudícím k rentgenovému zdroji Sag A, podobně, jako se rozzáří meteor při průletu částice atmosférou při srážce se Zemí. Dojde ke vzplanutí rentgenového záření a nakonec jsou zbytky asteroidu "spolykány" černou dírou.

O další obdobné situaci ve Sluneční soustavě bylo hovořeno nedávno. V průměru každý třetí den dochází ke zničení jedné komety při jejím průletu horkou atmosférou Slunce. A tak navzdory významným rozdílům dvou prostředí může být zánik komet a asteroidů při srážce se Sluncem či černou dírou podobný.

Velmi dlouhá pozorování rentgenového zdroje Sag A pomocí kosmické observatoře Chandra budou pokračovat i v roce 2012. Poskytnou drahocenné informace o frekvenci a jasnosti záblesků a pomohou tak ověřit a vysvětlit navrhovaný model. Tato výzkumná práce má rovněž potenciál porozumět schopnosti asteroidů a planet vzniknout v tak krutém prostředí v blízkosti centra naší Galaxie, v okolí rentgenového zdroje Sagittarius A.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »