Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Asteroidy bombardují černou díru v naší Galaxii

Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírou
Nové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.

Fotografii v úvodu článku pořídila družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Snímek zachycuje střed naší Galaxie označovaný Sagittarius A (zkráceně Sag A) se superhmotnou černou dírou v jejím centru. Použitím periodických pozorování v průběhu několika roků družice Chandra zaznamenala vzplanutí rentgenového záření (X-ray) v této oblasti přibližně jednou denně. Tato vzplanutí byla rovněž pozorována v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO.

Nová pozorování prokázala možné vysvětlení těchto záhadných vzplanutí. Nabízí se představa, že zdroj Sag A je obklopen oblakem obsahujícím stovky biliónů planetek a komet, které mohly být "ukradeny" jejich mateřským hvězdám. Levá část obrázku nahoře byla vytvořena na základě složené expozice v délce téměř miliónu sekund (zhruba 278 hodin, tj. 11 dnů a 14 hodin), kdy družice Chandra pozorovala okolí centrální černé díry v naší Galaxii. Červená barva představuje rentgenové záření o nízké energii, zelená barva X záření o střední energii a modrá barva znázorňuje rentgenové záření o nejvyšších energiích.

Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroidy padající na černou díru uprostřed naší Galaxie
Asteroid, který podstoupí těsné setkání s dalším objektem, jako je hvězda či planeta, může být vyvržen na dráhu směřující do centra Galaxie, jak je patrno na sérii uměleckých obrázků v pravé části kompozice v úvodu textu. Jestliže se tyto asteroidy přiblíží na vzdálenost přibližně 150 000 000 km od černé díry (což odpovídá vzdálenosti Země od Slunce), jsou roztrhány na kousky v důsledku působících slapových (gravitačních) sil černé díry.

Tyto fragmenty se následně vypaří v důsledku tření, jak úlomek asteroidu prolétá horkým řídkým plynem proudícím k rentgenovému zdroji Sag A, podobně, jako se rozzáří meteor při průletu částice atmosférou při srážce se Zemí. Dojde ke vzplanutí rentgenového záření a nakonec jsou zbytky asteroidu "spolykány" černou dírou.

O další obdobné situaci ve Sluneční soustavě bylo hovořeno nedávno. V průměru každý třetí den dochází ke zničení jedné komety při jejím průletu horkou atmosférou Slunce. A tak navzdory významným rozdílům dvou prostředí může být zánik komet a asteroidů při srážce se Sluncem či černou dírou podobný.

Velmi dlouhá pozorování rentgenového zdroje Sag A pomocí kosmické observatoře Chandra budou pokračovat i v roce 2012. Poskytnou drahocenné informace o frekvenci a jasnosti záblesků a pomohou tak ověřit a vysvětlit navrhovaný model. Tato výzkumná práce má rovněž potenciál porozumět schopnosti asteroidů a planet vzniknout v tak krutém prostředí v blízkosti centra naší Galaxie, v okolí rentgenového zdroje Sagittarius A.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »