Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové pořídili nejpodrobnější tisícibarevný snímek galaxie

Astronomové pořídili nejpodrobnější tisícibarevný snímek galaxie

Na tomto snímku je detailní tisícibarevný snímek galaxie Sochař pořízený přístrojem MUSE na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope). Po celém tomto galaktickém snímku se rozprostírají oblasti růžového světla, které pocházejí z ionizovaného vodíku v oblastech s tvorbou hvězd. Tyto oblasti byly překryty mapou již vzniklých hvězd v galaxii Sochař a vytvořily tak směs růžové a modré barvy, která je zde vidět.
Autor: ESO/E. Congiu et al.

Astronomové vytvořili galaktické mistrovské dílo: velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barvách současně. Pořízením obrovského množství dat na každém jednotlivém místě vytvořili snímek života hvězd v galaxii Sochař.

„Galaxie jsou neuvěřitelně složité systémy, kterým se stále snažíme porozumět,“ říká výzkumný pracovník ESO Enrico Congiu, který vedl novou studii časopisu Astronomy & Astrophysics o galaxii Sochař. Galaxie dosahující stovek tisíc světelných let napříč jsou extrémně velké, ale jejich vývoj závisí na tom, co se děje na mnohem menších škálách. „Galaxie Sochař se nachází na ideálním místě,“ říká Congiu. „Je dostatečně blízko, abychom mohli rozlišit její vnitřní strukturu a studovat její stavební kameny s neuvěřitelnými detaily, ale zároveň dostatečně velká, abychom ji stále mohli pozorovat jako celý systém.

Stavební prvky galaxie - hvězdy, plyn a prach - vyzařují světlo různých barev. Proto čím více barevných odstínů je na snímku galaxie, tím více se můžeme dozvědět o jejím vnitřním uspořádání. Zatímco běžné snímky obsahují jen několik barev, nová mapa Sochaře jich obsahuje tisíce. To astronomům prozradí vše, co potřebují vědět o hvězdách, plynu a prachu uvnitř galaxie, například o jejich stáří, složení a pohybu.

Aby vědci vytvořili tuto mapu galaxie Sochař, která je od nás vzdálená 11 milionů světelných let a je známá také jako NGC 253, pozorovali ji více než 50 hodin pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT ESO. Tým musel spojit dohromady více než 100 expozic, aby pokryl oblast galaxie o šířce asi 65 000 světelných let.

Tento snímek ukazuje galaxii Sochař v novém světle. Tato falešná barevná kompozice ukazuje specifické vlnové délky světla uvolňovaného vodíkem, dusíkem, sírou a kyslíkem. Tyto prvky se vyskytují v plynné formě po celé galaxii, ale mechanismy způsobující záření tohoto plynu se mohou v celé galaxii lišit. Růžové světlo představuje plyn vybuzený zářením nově se rodících hvězd, zatímco kužel bělejšího světla v centru je způsoben výtokem plynu z černé díry v jádru galaxie. Autor: ESO/E. Congiu et al.
Tento snímek ukazuje galaxii Sochař v novém světle. Tato falešná barevná kompozice ukazuje specifické vlnové délky světla uvolňovaného vodíkem, dusíkem, sírou a kyslíkem. Tyto prvky se vyskytují v plynné formě po celé galaxii, ale mechanismy způsobující záření tohoto plynu se mohou v celé galaxii lišit. Růžové světlo představuje plyn vybuzený zářením nově se rodících hvězd, zatímco kužel bělejšího světla v centru je způsoben výtokem plynu z černé díry v jádru galaxie.
Autor: ESO/E. Congiu et al.

Podle spoluautorky Kathryn Kreckelové z Heidelberské univerzity v Německu to z mapy činí silný nástroj: „Můžeme si přiblížit jednotlivé oblasti, kde se tvoří hvězdy, téměř v měřítku jednotlivých hvězd, ale můžeme také studovat galaxii jako celek.“

Při první analýze dat tým odhalil v galaxii Sochař přibližně 500 planetárních mlhovin, oblastí plynu a prachu vyvržených z umírajících hvězd podobných Slunci. Spoluautor Fabian Scheuermann, doktorand na Heidelberské univerzitě, uvádí toto číslo do kontextu: „Mimo naše galaktické okolí se obvykle setkáváme s méně než 100 detekcemi na galaxii.“

Vzhledem k vlastnostem planetárních mlhovin je lze použít jako ukazatele vzdálenosti k hostitelským galaxiím. „Nalezení planetárních mlhovin nám umožňuje ověřit vzdálenost galaxie, což je zásadní informace, na které závisí další studium galaxie,“ říká Adam Leroy, profesor na Ohio State University v USA a spoluautor studie.

Budoucí projekty využívající tuto mapu budou zkoumat, jak plyn proudí, mění své složení a tvoří hvězdy v celé této galaxii. „Jak mohou mít tak malé procesy tak velký vliv na galaxii, jejíž celá velikost je tisíckrát větší, je stále záhadou,“ říká Congiu.

Odkazy

Kontakty

Enrico Congiu
European Southern Observatory (ESO)
Santiago, Chile
Email: econgiu@eso.org

Kathryn Kreckel
Heidelberg University
Heidelberg, Germany
Tel.: +49 6221 54-1859
Email: kathryn.kreckel@uni-heidelberg.de

Adam Leroy
The Ohio State University
Columbus, Ohio, USA
Tel.: +1 614 292-1765
Email: leroy.42@osu.edu

Fabian Scheuermann
Heidelberg University
Heidelberg, Germany
Email: f.scheuermann@uni-heidelberg.de

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Germany, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2510. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: VLT, Sculptor Galaxy, Galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »