Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízká setkání blízkých galaxií

Blízká setkání blízkých galaxií

Galaxie M 31 a M 33
Galaxie M 31 a M 33
Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).

Nová pozorování potvrdila sporný dřívější objev (z roku 2004) plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.

"Vlastnosti tohoto plynu napovídají, že ve vzdálené minulosti tyto dvě galaxie prošly těsně kolem sebe," říká Jay Lockman, National Radio Astronomy Observatory (NRAO). "Studium vlastností plynného spojení mezi oběma galaxiemi nám může poskytnout nový klíč k pochopení dosavadního vývoje obou galaxií," dodává Jay Lockman.

Tyto dvě galaxie, vzdálené od Země 2,6 miliónů, respektive 3 milióny světelných roků, jsou členy Místní skupiny galaxií, jejíž součástí je i naše Galaxie a dalších asi 30 hvězdných ostrovů.

Vodíkový "most" mezi galaxiemi objevili astronomové v roce 2004 na základě pozorování pomocí radioteleskopu Westerbork Synthesis Radio Telescope (WSRT), který se nachází v Holandsku. Někteří vědci však měli pochybnosti o tomto objevu. Detailní výzkum pomocí velmi citlivého radioteleskopu Green Bank Telescope potvrdil existenci plynného mostu a ukázal šest hustých shluků v tomto plynném proudu.

Pozorování těchto plynných chomáčů ukazuje, že mají stejnou relativní rychlost vzhledem k Zemi jako obě zmíněné galaxie, což posiluje argument, že jsou součástí mostu pozorovaného mezi nimi.

Když galaxie procházely v malé vzdálenosti navzájem kolem sebe, jedním z důsledků působení slapových sil bylo "vytažení" plynu do intergalaktického prostoru mezi galaxiemi v podobě dlouhého proudu. "Domníváme se, že je velmi pravděpodobné, že plynný vodík pozorovaný mezi galaxiemi M 31 a M 33 je pozůstatkem po působení slapových sil během těsného přiblížení obou galaxií, ke kterému došlo před miliardami let," říká Spencer Wolfe, West Virginia University. "K přiblížení došlo velmi dávno, protože ani jedna z galaxií dnes nevykazuje žádné narušení tvaru."

"Studovaný plyn je velmi řídký a jeho rádiová emise je mimořádně slabá - tak slabá, že je za hranicí dosahu většiny světových radioteleskopů," říká Jay Lockman. "Plánujeme použití zdokonalených schopností radioteleskopu GBT k pokračování tohoto výzkumu a zjištění dalších informací o proudu plynného vodíku, a doufejme, že i o historii oběhu obou galaxií," dodává Lockman.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »