Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Blízká setkání blízkých galaxií

Blízká setkání blízkých galaxií

Galaxie M 31 a M 33
Galaxie M 31 a M 33
Dvě galaxie (M 31 a M 33) sousedící s naší Galaxií se mohly před několika miliardami roků k sobě těsně přiblížit. Vyplývá to z nedávné studie uskutečněné prostřednictvím radioteleskopu National Science Foundation's Green Bank Telescope (GBT).

Nová pozorování potvrdila sporný dřívější objev (z roku 2004) plynného vodíku proudícího mezi velkou galaxií v souhvězdí Andromedy, známou také jako M 31, a galaxií v souhvězdí Trojúhelníku označovanou též jako M 33.

"Vlastnosti tohoto plynu napovídají, že ve vzdálené minulosti tyto dvě galaxie prošly těsně kolem sebe," říká Jay Lockman, National Radio Astronomy Observatory (NRAO). "Studium vlastností plynného spojení mezi oběma galaxiemi nám může poskytnout nový klíč k pochopení dosavadního vývoje obou galaxií," dodává Jay Lockman.

Tyto dvě galaxie, vzdálené od Země 2,6 miliónů, respektive 3 milióny světelných roků, jsou členy Místní skupiny galaxií, jejíž součástí je i naše Galaxie a dalších asi 30 hvězdných ostrovů.

Vodíkový "most" mezi galaxiemi objevili astronomové v roce 2004 na základě pozorování pomocí radioteleskopu Westerbork Synthesis Radio Telescope (WSRT), který se nachází v Holandsku. Někteří vědci však měli pochybnosti o tomto objevu. Detailní výzkum pomocí velmi citlivého radioteleskopu Green Bank Telescope potvrdil existenci plynného mostu a ukázal šest hustých shluků v tomto plynném proudu.

Pozorování těchto plynných chomáčů ukazuje, že mají stejnou relativní rychlost vzhledem k Zemi jako obě zmíněné galaxie, což posiluje argument, že jsou součástí mostu pozorovaného mezi nimi.

Když galaxie procházely v malé vzdálenosti navzájem kolem sebe, jedním z důsledků působení slapových sil bylo "vytažení" plynu do intergalaktického prostoru mezi galaxiemi v podobě dlouhého proudu. "Domníváme se, že je velmi pravděpodobné, že plynný vodík pozorovaný mezi galaxiemi M 31 a M 33 je pozůstatkem po působení slapových sil během těsného přiblížení obou galaxií, ke kterému došlo před miliardami let," říká Spencer Wolfe, West Virginia University. "K přiblížení došlo velmi dávno, protože ani jedna z galaxií dnes nevykazuje žádné narušení tvaru."

"Studovaný plyn je velmi řídký a jeho rádiová emise je mimořádně slabá - tak slabá, že je za hranicí dosahu většiny světových radioteleskopů," říká Jay Lockman. "Plánujeme použití zdokonalených schopností radioteleskopu GBT k pokračování tohoto výzkumu a zjištění dalších informací o proudu plynného vodíku, a doufejme, že i o historii oběhu obou galaxií," dodává Lockman.

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »