Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Borůvkové galaxie jsou v kursu

Borůvkové galaxie jsou v kursu

Předpokládá se, že tzv. borůvkové galaxie jsou slabými lokálními příbuznými zelených hrášků, trpasličích galaxií s intenzivní tvorbou hvězd, které dominovaly v raném vesmíru.
Autor: SDSS/Huan Yang

Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie. Tím, že jsou kompaktní a mají namodralou barvu, vypadají v optických dalekohledech jako malé modré kuličky. Z toho dostaly také svůj název "borůvkové". Podobně jako se jejich vzdálenějším příbuzným, které jsou nazelenalé, říká hráškové galaxie. Nápadná svítivost v jedné barvě je právě to, co je na těchto galaxiích zajímavé.

Příčinou modré barvy těchto galaxií je překotná tvorba nových hvězd. Vůči své celkové hmotnosti tvoří borůvkové galaxie mnohem více hvězd, než je běžné u normálních galaxií. Tím nám také připomínají rané galaxie, které se utvořily v první miliardě let po Velkém třesku a které úspěšně pozoruje Webbův dalekohled. "Studiem borůvkových galaxií, které jsou blízko a jsou tak dostupné pro pozorování na různých vlnových délkách, se tak můžeme dozvědět o tom, jaké byly vůbec první galaxie ve vesmíru", říká Barbora Adamcová z Oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR.

Unikátní vhled do těchto galaxií nám umožňují pozorování v rentgenovém oboru. Nově vzniklé hvězdy jsou totiž často obři a veleobři, kteří se po několika milionech let intenzivní svítivosti mohou zhroutit v černé díry. Na ně dopadající materiál se zahřívá na vysoké teploty a vyzařuje energetické rentgenové záření. Zatímco současné rentgenové dalekohledy nedohlédnou na první galaxie ve vesmíru, u jejich blízkých analogů, tedy borůvkových a hráškových galaxiích, to možné je. Tým pod vedením RNDr. Jiřího Svobody, PhD., proto požádal v otevřené soutěži o vůbec první rentgenová pozorování borůvkových galaxií. Analýzu těchto nově získaných dat vedla doktorandka Mgr. Barbora Adamcová ve spolupráci s mezinárodním týmem. 

Rentgenová observatoř XMM-Newton Autor: ESA
Rentgenová observatoř XMM-Newton
Autor: ESA

Rentgenová pozorování borůvkových galaxií přinesla zajímavé poznatky o jejich vlastnostech. “Ukázalo se, že většina borůvkových galaxií má v rentgenovém spektru nižší svítivost, než bychom očekávali podle jejich velikosti a míry tvorby hvězd,” dodává Barbora Adamcová. To by mohlo naznačovat, že borůvkové galaxie nejsou dostatečně staré na to, aby v nich vznikla významná populace rentgenových dvojhvězd, které září díky akreci hmoty na kompaktní objekty, jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Výjimkou je jedna galaxie ze studovaného vzorku, která překvapivě vyzařuje výrazně více rentgenového záření, což může být důsledkem přítomnosti aktivní černé díry o střední hmotnosti, která by mohla být zárodkem superhmotné černé díry, které pozorujeme v centrech velkých galaxií. Tyto výsledky byly nedávno publikovány v renomovaném astronomické časopise Astronomy & Astrophysics a vzbudily pozornost i v zahraničních médiích – článek o nich zveřejnil magazín BBC Sky at Night Magazine a upozornil na jejich význam pro pochopení vývoje galaxií.

Kontakt:

Mgr. Barbora Adamcová
barbora.adamcova@asu.cas.cz
tel: 728 875 518

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] článek v BBC Sky at Night Magazine
[2] originální článek
[3] rozhovor v TV NOE s Dr. Jiřím Svobodou



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Borůvkové galaxie


8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad východním obzorem

Další informace »