Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivá spirální galaxie

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.

Pozorování odhaluje mnohem větší koncentraci neutronových hvězd a černých děr v oblasti jádra galaxie než ve zbývající části galaxie. Dalším objevem je oblak o teplotě 7 milionů stupňů Celsia obklopující jádro galaxie M83.

Oblasti intenzivního vzniku hvězd (jádro galaxie) produkuje větší množství velmi hmotných hvězd, což vede k vyššímu počtu výbuchů supernov a vzniku neutronových hvězd a černých děr. Tyto procesy se také mohou podílet na vzniku horného plynu, který obsahuje přebytek atomů uhlíku, neonu, hořčíku, křemíku a síry. Silný hvězdný vítr na masivních hvězdách a vyvržený materiál supernov obohatily plyn atomy uhlíku a ostatních prvků.

Pozorován je i mírně teplejší plyn o teplotách okolo 4 milionů stupňů Celsia. Tento plyn se nachází ve spirálních ramenech galaxie. Ve spirálních ramenech hvězdy vznikají mnohem pomalejším tempem, což potvrzuje menší množství jasných bodů v porovnání s oblastí jádra.

Zdroj: Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »