Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivá spirální galaxie

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.

Pozorování odhaluje mnohem větší koncentraci neutronových hvězd a černých děr v oblasti jádra galaxie než ve zbývající části galaxie. Dalším objevem je oblak o teplotě 7 milionů stupňů Celsia obklopující jádro galaxie M83.

Oblasti intenzivního vzniku hvězd (jádro galaxie) produkuje větší množství velmi hmotných hvězd, což vede k vyššímu počtu výbuchů supernov a vzniku neutronových hvězd a černých děr. Tyto procesy se také mohou podílet na vzniku horného plynu, který obsahuje přebytek atomů uhlíku, neonu, hořčíku, křemíku a síry. Silný hvězdný vítr na masivních hvězdách a vyvržený materiál supernov obohatily plyn atomy uhlíku a ostatních prvků.

Pozorován je i mírně teplejší plyn o teplotách okolo 4 milionů stupňů Celsia. Tento plyn se nachází ve spirálních ramenech galaxie. Ve spirálních ramenech hvězdy vznikají mnohem pomalejším tempem, což potvrzuje menší množství jasných bodů v porovnání s oblastí jádra.

Zdroj: Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »