Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivá spirální galaxie

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.

Pozorování odhaluje mnohem větší koncentraci neutronových hvězd a černých děr v oblasti jádra galaxie než ve zbývající části galaxie. Dalším objevem je oblak o teplotě 7 milionů stupňů Celsia obklopující jádro galaxie M83.

Oblasti intenzivního vzniku hvězd (jádro galaxie) produkuje větší množství velmi hmotných hvězd, což vede k vyššímu počtu výbuchů supernov a vzniku neutronových hvězd a černých děr. Tyto procesy se také mohou podílet na vzniku horného plynu, který obsahuje přebytek atomů uhlíku, neonu, hořčíku, křemíku a síry. Silný hvězdný vítr na masivních hvězdách a vyvržený materiál supernov obohatily plyn atomy uhlíku a ostatních prvků.

Pozorován je i mírně teplejší plyn o teplotách okolo 4 milionů stupňů Celsia. Tento plyn se nachází ve spirálních ramenech galaxie. Ve spirálních ramenech hvězdy vznikají mnohem pomalejším tempem, což potvrzuje menší množství jasných bodů v porovnání s oblastí jádra.

Zdroj: Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »