Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bouřlivá spirální galaxie

Bouřlivá spirální galaxie

Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidi M83
Jak Chandra vidí
M83
Přiložený snímek zobrazuje známou galaxii M83, jak ji "vidí" rentgenová laboratoř Chandra. Rozptýlené jasné body označují neutronové hvězdy a černé díry roztroušené v celém disku galaxie. Jádro galaxie září především díky rozsáhlým oblastem vznikajících hvězd.

Pozorování odhaluje mnohem větší koncentraci neutronových hvězd a černých děr v oblasti jádra galaxie než ve zbývající části galaxie. Dalším objevem je oblak o teplotě 7 milionů stupňů Celsia obklopující jádro galaxie M83.

Oblasti intenzivního vzniku hvězd (jádro galaxie) produkuje větší množství velmi hmotných hvězd, což vede k vyššímu počtu výbuchů supernov a vzniku neutronových hvězd a černých děr. Tyto procesy se také mohou podílet na vzniku horného plynu, který obsahuje přebytek atomů uhlíku, neonu, hořčíku, křemíku a síry. Silný hvězdný vítr na masivních hvězdách a vyvržený materiál supernov obohatily plyn atomy uhlíku a ostatních prvků.

Pozorován je i mírně teplejší plyn o teplotách okolo 4 milionů stupňů Celsia. Tento plyn se nachází ve spirálních ramenech galaxie. Ve spirálních ramenech hvězdy vznikají mnohem pomalejším tempem, což potvrzuje menší množství jasných bodů v porovnání s oblastí jádra.

Zdroj: Chandra




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »