Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Bude vytvořen lepší průvodce galaxií !

Bude vytvořen lepší průvodce galaxií !

simHitchhiker3a-250.jpg
"Vesmír je veliký. Opravdu veliký. Jen nevěříme, jak je ohromně úžasný."
Dougles Adams, "Stopařův průvodce galaxií"

Steve Majewski a jeho tým z virginské univerzity plánují vypuštění a použití teleskopu SIM PlanetQuest pro objasnění otázek ohledně povahy naší Galaxie a položení základů pro opravdového "průvodce galaxií".

V současností známe mnohem lépe tvar okolních galaxií než vzhled a tvar naší. Okolní galaxie totiž vidíme shora či z boku, kdežto naši Galaxii sledujeme zevnitř a vzdálené oblasti máme zakryty bližšími strukturami.

Vypuštění SIM PlanetQuest je plánováno na příští desetiletí a Majewskiho tým bude zjišťovat velikost, tvar, rozložení hmoty v Mléčné dráze a pohyb hvězd. Při této práci plánují popsat i některé fascinující turistické atrakce například...

Galaktickou příčku

hurt_Milky_Way_2005-590.jpg
Velmi pěkné místo, ale není to zrovna typ místa, kde by se žilo obyvatelům galaxie nejlépe. Namísto toho se zde vyskytuje zvláštní druh vln, které postrkávají obrovské skupiny hvězd směrem ke galaktické centru. Tento typ vln se otáčí jako vývrtka kolem galaktického centra a nepřetržitě do něj stahuje nové hvězdy a ty staré naopak odnáší pryč.

Centrální příčky se zdají být obvyklým jevem a mohou pomocí gravitace nabírat hvězdy a mračna plynu dovnitř supermasivních černých děr, které pravděpodobně "číhají" v jádru většiny galaxií, včetně té naší. Měřením pohybů asi 10 000 hvězd ze strany na stranu - viditelným ze Země. Cílem je určit tvar, hmotnost a rychlost rotace .

Tým bude také studovat dynamiku hala a disku - měřit, jak rychle hvězdy obíhají galaktické centrum, jak se liší rychlosti oběhu se vzdáleností od centra a jaký vliv mají gravitační vlny na hvězdy, včetně našeho Slunce. Tyto informace pomohou zodpovědět jedny z nejzáhadnějších otázek týkající se Mléčné dráhy, kde je asi 90 procenty zastoupena hmota pro nás "neviditelná".

Prolévání viditelné a temné hmoty

darkMatterPie-590.jpg
Jestliže jste typ cestovatele, který si užívá málo známých míst, tak máte štěstí. Obrovská většina naší galaxie je neviditelná, minimální oblast naší galaxie je tvořena viditelnou hmotou.

Jak to víme, že existuje? Protože naše Galaxie, jako mnoho dalších, se točí "příliš rychle". Rotace nemůže být tak vysoká ve vzdálených oblastech galaxií, ledaže by je pohromadě držela gravitační síla, ale gravitační síla vyvinuta viditelnou hmotou (hvězdy, prach a plyn) by nebyla natolik silná, aby na udržení stačila.

Vědci nazývají tuto neviditelnou hmotou - "temná hmota". Majewskiho tým plánuje poodhalení této hmoty pomocí gravitačního efektu (na hvězdách a uvnitř disku Mléčné dráhy)

Příběh galaktických chvostů

Obzvláště důležité bude pozorování "slapových chvostů", které odhalí zdá se, naše galaxie "odhazuje". Jedná se o protáhnuté pramínky shluku hvězd a hvězdokup. Některé chvosty jsou tak dlouhé, že dokonce mohou obklíčit mateřskou galaxii.

Majewskiho tým bude měřit pozici a pohyb těchto hvězdných chvostů pomocí SIM PlanetQuest. Výsledky vloží do počítačových modelů s různými odhady hmoty naší Galaxie a pustí je pozpátku. V modelu se správným odhadem rozložení hmoty dojde k navrácení hmoty z chvostu na jejich původní místo. Bude to jako filmování roztříštění misky a pozdější spuštění filmu pozpátku - miska se z rozpadlých kousků složí do jednoho celku.

Převzato: SpaceZone.ORG
Zdroj: planetquest.jpl.nasa.gov




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »