ČAM Červenec 2013: NGC 6888
Autor: Pavol Kollarik
Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.
Mlhovina začala vznikat přibližně před 250 000 roky, kdy se hmotná centrální hvězda vyvinula do fáze hvězdy Wolf-Rayetovy. Tehdy také započal proces odvrhování vnější obálky, jež probíhal tempem přibližně 1 hmotnost Slunce za 10 000 let. V současné době dosahuje množství vyvrženého plynu přibližně hmotě 4 našich Sluncí. Materiál hnaný silným hvězdným větrem narážel na okolní materiál a stlačil jej do podoby mnoha prolínajících se obálek. Tyto komplexy plynu se díky zahřátí rozsvítily a vytvořily nenapodobitelný barevný nebeský chaos. Teplota plynu v obálce dosahuje díky masivnímu toku hvězdného větru z obnažených vnějších vrstev původního červeného veleobra až miliónu stupňů. Nyní je centrální hvězda již na konci svého hvězdného života, spaluje úžasnou rychlostí palivo ve svém nitru a pomalu se blíží do úplného konce – výbuchu supernovy. Ten se očekává v časovém horizontu několika miliónů let.
Samotná hvězda je asi 3,3 krát větší, 15 krát hmotnější a 250 000 krát jasnější než Slunce. Teplota na jejím povrchu je přibližně 70 000 stupňů, ve srovnání se 6 000 stupni na povrchu Slunce. Její stáří se odhaduje na 4,5 miliónu let. Poslední vědecké práce dokonce ukazují, že se jedná o dvojhvězdu. Jejím souputníkem by měla být málo hmotná hvězda spektrální třídy K či M, obíhající v periodě 5,13 dne.
Mlhovina není příliš snadným objektem pro fotografování či pozorování, přesto je možno ji občas spatřit v dalekohledu typu Somet Binar 25 x 100, pověstném lovci mlhavých objektů a komet. Dosahuje přibližně 10. hvězdné velikosti a leží nedaleko hvězdy P Cygni. Bočním viděním se projevuje jako slabé oválné zjasnění v Mléčné dráze.
Obrázek „srpkové mlhoviny“ NGC 6888 pořízený Pavlem Kollarikem učinil v červencovém kole soutěže ČAM velký dojem na celou porotu a domníváme se, že stejně osloví i ostatní zájemce o krásné pohledy do nebe. Autorovi z celého srdce blahopřejeme k tomuto hvězdnému úlovku a těšíme se na další podobné trofeje.
Autor: Pavol Kollarik
Název: NGC 6888
Místo: Šenkovice
Datum: 9. 7. 2013 22:30, 25x600+25x360s HA, 196x360s OIII
Optika: ASA N300, 3KORRW, F/3 @ 1080mm
Stativ: G53f
Senzor: sbig 8300, HA, OIII
Zpracování: pixi
O autorovi
Marcel Bělík
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
