Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra s diskem a občasnými výtrysky

Černá díra s diskem a občasnými výtrysky

Černí díra v binárním systému 4U1630-47  Autor: ESA/ATG medialab
Černí díra v binárním systému 4U1630-47
Autor: ESA/ATG medialab
Astronomové zkoumali jednu z mnoha černých děr hvězdného typu v naší Galaxii pomocí rentgenové kosmické observatoře XMM-Newton, provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařil se jim překvapující objev: družice zaregistrovala doslova koktejl různorodých částic vyvrhovaných z okolí černé díry.

Černé díry hvězdného typu jsou často nalézány na základě jejich „pojídání“ materiálu z blízké hvězdy. Hmota z průvodce proudí směrem k černé díře, krouží kolem ní (vytváří rotující disk) a je zahřívána na tak vysoké teploty, že svítí v oboru rentgenového záření.

Černé díry mohou být vybíravými jedlíky: místo toho, aby spolykaly veškerý dopadající materiál, někdy vyvrhnou jeho část pryč v podobě dvou mohutných intenzivních protisměrných výtrysků částic (tzv. jetů). Protože tyto jety odvádějí hmotu a energii do okolního prostředí, černá díra obdrží méně materiálu, který může pohltit.

Na základě studia složení těchto výtrysků se můžeme dozvědět více o potravních zvyklostech černé díry.

Při pozorování na rádiových vlnách již bylo objeveno, že výtrysky z černých děr obsahují elektrony pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla. Avšak až doposud nebylo jasné, zda záporně nabité elektrony jsou ve výtryscích doplněny jejich antičásticemi, tj. pozitrony, nebo spíše těžšími kladnými částicemi, jako jsou protony nebo atomová jádra.

Rentgenová družice ESA s názvem XMM-Newton Autor: ESA/D. Ducros
Rentgenová družice ESA s názvem XMM-Newton
Autor: ESA/D. Ducros
K novému výzkumu astronomové využili rentgenovou družici XMM-Newton, která studovala černou díru v binárním systému s názvem 4U1630-47, který je dobře znám díky opakujícím se výronům rentgenového záření v periodě několika měsíců či roků.

„Na základě pozorování jsme objevili velmi ionizovaná jádra dvou těžkých chemických prvků – železa a niklu,“ říká María Díaz Trigo z Evropské jižní observatoře ESO (Mnichov, Německo), hlavní autorka článku publikovaného v časopise Nature.

„Objev přišel velmi neočekávaně, ale v pravý čas, protože ukazuje nade vší pochybnost, že složení výtrysků z černých děr je mnohem bohatší – nejedná se pouze o elektrony.“

Skupina astronomů pozorovala objekt 4U1630-47 pomocí kosmické observatoře XMM-Newton ve dvou obdobích v průběhu září 2012. Výsledky pozorování porovnávala s téměř současně probíhajícím pozorováním na rádiových vlnách, které se uskutečnilo pomocí radioteleskopu Telescope Compact Array v Austrálii.

Ačkoliv mezi dvěma pozorovacími řadami, které popsala María Díaz Trigo a její spolupracovníci, uplynuly zhruba dva týdny, jejich výsledky byly překvapivě odlišné. V první pozorovací řadě astronomové detekovali rentgenové záření z akrečního disku, avšak nezaregistrovali žádné signály v oboru rádiového záření – z čehož vyplývá, že jety (výtrysky) nebyly aktivní. Avšak ve druhém případě detekovali rentgenové záření i rádiové vlny, takže je zřejmé, že jety byly mezitím znovu aktivovány.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Letošní 1 NLC

Další informace »