Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.

Deset let pečlivého měření bylo korunováno sérií unikátních snímků získaný pomocí NAOS-NACO zařízením na 8.2m teleskopu VLT Yepun na observatoři ESO Paranal. Ukázalo se, že v prběhu letošního roku se hvězda "S2" přiblížila k centrální černé díře blíže než 17 světelných hodin - pouze trojnásobek vzdálenosti Slunce - Pluto. Hvězda se přitom pohybovala rychlostí minimálně 5000km/sec.

Předchozí měření rychlosti hvězd v blízkosti centra mléčné dráhy a proměnného rentgenového záření z této oblasti ukázala zatím nejsilnější důkaz o existenci černé díry ve středu mléčné dráhy. Toto zjištění podporuje teorii, že v jádrech ostatních galaxií se také nacházejí černé díry.

V práci publikované v prestižním časopisu Nature 17. října 2002 podává tým zprávu o jejich vzrušujících výsledcích. Práce obsahuje také snímky umožňující sledovat dvě třetiny dráhy hvězdy označené "S2". S2 je v současnosti nejbližší pozorovatelnou hvězdou u kompaktního radiového zdroje a kandidáta na černou díru "Sgr A" (Sagittarius A) velmi blízku u centra naší galaxie.

Spojením infračervených snímků s velmi přesnými radiovými měřeními byl tým schopen v průběhu deseti let určit velmi přesné pozice přibližně tisíce hvězd v okolí kompaktního radiového zdroje Sgr A.

Při porovnání posledních snímků NACO s analýzou z května 2002, nemohli jsme věřit svým očím. Hvězda S2, která je nyní nejblíže zdroji Sgr A velmi rychle změnila polohu. Uvědomili jsme si, že právě sledujeme pohyb hvězdy, která se na své oběžné dráze okolo centrální černé díry velmi těsně přiblížila k tomuto tajemnému objektu. Uvedl Thomass Ott, jeden z výzkumníků.

Vzhledem k precizní analýze uvedené v časopise Nature jsou ostatní uspořádání v centru naší galaxie vyloučeny - možným zůstává pouze hypotetická hvězda z těžkých elementárních částic zvaných bosony - ta se chová velmi podobně jako černá díra. I když je takováto hvězda může teoreticky existovat, velmi rychle by zkolabovala na supermasivní černou díru, uvedl Reinhard Genzel.

Zdoj:APOD
tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »