Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.

Deset let pečlivého měření bylo korunováno sérií unikátních snímků získaný pomocí NAOS-NACO zařízením na 8.2m teleskopu VLT Yepun na observatoři ESO Paranal. Ukázalo se, že v prběhu letošního roku se hvězda "S2" přiblížila k centrální černé díře blíže než 17 světelných hodin - pouze trojnásobek vzdálenosti Slunce - Pluto. Hvězda se přitom pohybovala rychlostí minimálně 5000km/sec.

Předchozí měření rychlosti hvězd v blízkosti centra mléčné dráhy a proměnného rentgenového záření z této oblasti ukázala zatím nejsilnější důkaz o existenci černé díry ve středu mléčné dráhy. Toto zjištění podporuje teorii, že v jádrech ostatních galaxií se také nacházejí černé díry.

V práci publikované v prestižním časopisu Nature 17. října 2002 podává tým zprávu o jejich vzrušujících výsledcích. Práce obsahuje také snímky umožňující sledovat dvě třetiny dráhy hvězdy označené "S2". S2 je v současnosti nejbližší pozorovatelnou hvězdou u kompaktního radiového zdroje a kandidáta na černou díru "Sgr A" (Sagittarius A) velmi blízku u centra naší galaxie.

Spojením infračervených snímků s velmi přesnými radiovými měřeními byl tým schopen v průběhu deseti let určit velmi přesné pozice přibližně tisíce hvězd v okolí kompaktního radiového zdroje Sgr A.

Při porovnání posledních snímků NACO s analýzou z května 2002, nemohli jsme věřit svým očím. Hvězda S2, která je nyní nejblíže zdroji Sgr A velmi rychle změnila polohu. Uvědomili jsme si, že právě sledujeme pohyb hvězdy, která se na své oběžné dráze okolo centrální černé díry velmi těsně přiblížila k tomuto tajemnému objektu. Uvedl Thomass Ott, jeden z výzkumníků.

Vzhledem k precizní analýze uvedené v časopise Nature jsou ostatní uspořádání v centru naší galaxie vyloučeny - možným zůstává pouze hypotetická hvězda z těžkých elementárních částic zvaných bosony - ta se chová velmi podobně jako černá díra. I když je takováto hvězda může teoreticky existovat, velmi rychle by zkolabovala na supermasivní černou díru, uvedl Reinhard Genzel.

Zdoj:APOD
tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »