Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Černá díra ve středu Mléčné dráhy

Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.

Deset let pečlivého měření bylo korunováno sérií unikátních snímků získaný pomocí NAOS-NACO zařízením na 8.2m teleskopu VLT Yepun na observatoři ESO Paranal. Ukázalo se, že v prběhu letošního roku se hvězda "S2" přiblížila k centrální černé díře blíže než 17 světelných hodin - pouze trojnásobek vzdálenosti Slunce - Pluto. Hvězda se přitom pohybovala rychlostí minimálně 5000km/sec.

Předchozí měření rychlosti hvězd v blízkosti centra mléčné dráhy a proměnného rentgenového záření z této oblasti ukázala zatím nejsilnější důkaz o existenci černé díry ve středu mléčné dráhy. Toto zjištění podporuje teorii, že v jádrech ostatních galaxií se také nacházejí černé díry.

V práci publikované v prestižním časopisu Nature 17. října 2002 podává tým zprávu o jejich vzrušujících výsledcích. Práce obsahuje také snímky umožňující sledovat dvě třetiny dráhy hvězdy označené "S2". S2 je v současnosti nejbližší pozorovatelnou hvězdou u kompaktního radiového zdroje a kandidáta na černou díru "Sgr A" (Sagittarius A) velmi blízku u centra naší galaxie.

Spojením infračervených snímků s velmi přesnými radiovými měřeními byl tým schopen v průběhu deseti let určit velmi přesné pozice přibližně tisíce hvězd v okolí kompaktního radiového zdroje Sgr A.

Při porovnání posledních snímků NACO s analýzou z května 2002, nemohli jsme věřit svým očím. Hvězda S2, která je nyní nejblíže zdroji Sgr A velmi rychle změnila polohu. Uvědomili jsme si, že právě sledujeme pohyb hvězdy, která se na své oběžné dráze okolo centrální černé díry velmi těsně přiblížila k tomuto tajemnému objektu. Uvedl Thomass Ott, jeden z výzkumníků.

Vzhledem k precizní analýze uvedené v časopise Nature jsou ostatní uspořádání v centru naší galaxie vyloučeny - možným zůstává pouze hypotetická hvězda z těžkých elementárních částic zvaných bosony - ta se chová velmi podobně jako černá díra. I když je takováto hvězda může teoreticky existovat, velmi rychle by zkolabovala na supermasivní černou díru, uvedl Reinhard Genzel.

Zdoj:APOD
tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Falkon 9

Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.

Další informace »