Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černé díry v kulových hvězdokupách

Černé díry v kulových hvězdokupách

Na základě posledních pozorování HST existují středně veliké černé díry. Byly nalezeny v centrech kulových hvězdokup. Dříve neobjevené černé díry poskytují důležitý článek ve znalostech o vývoji černých děr.

Kulové hvězdokupy obsahují jedny z nejstarších hvězd ve vesmíru. Pokud hvězdokupy obsahují černé díry nyní, pak pravděpodobně obsahovaly černé díry již v době svého vzniku. Nová pozorování HST pomáhají odpovědět na jednu z ddůležitých nezodpovězených otázek dnešní astronomie - jakým způsobem se formovaly galaxie.

Toto tvrzení je založeno na podivném vztahu - hmotnost černých děr je úměrná hmotnosti hvězdného prostředí, které je obklopuje. Supermasivní černé díry objevené HST v centrech galaxií představují přibližně 0.5% hmotnosti hostující galaxie. Překvapivě, černé díry objevené v kulových hvězdokupách, které jsou řádově méně hmotné než galaxie, odpovídají tomuto vztahu. Pravděpodobně existuje zatím neobjevený proces, který zásadním způsobem propojuje černé díry s jejich hostitelem.

Středně velké černé díry, které byly nyní objeveny mohoy být stavebními kameny supermasivních černých děr nacházejících se v centru většiny galaxií.

Astronomové hledali černé díry v kulových hvězdokupách déle než 30 let. Překážkou bylo nedostatečné rozlišení pozemních dalekohledů. V 70. letech 20. století bylo rozhoduto, že se jedná o úkol pro HST s jeho vynikajícím rozlišením, které je nutné k pohledu do blízkosti černé díry.

Zdroj: NASA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »