Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Češi pozorují supermasivní černou díru na observatoři Paranal

Češi pozorují supermasivní černou díru na observatoři Paranal

Tři z pěti kopulí na observatoři Paranal v Chile a laser mířící do centra Galaxie.
Autor: Yuri Betelski, ESO

I v době internetu a dálkového ovládání dalekohledů, což Astronomický ústav AV ČR intenzivně využívá, se naskytne potřeba být na místě. Právě v tomto období je totiž na jižní polokouli nejlépe pozorovatelný střed naší Galaxie se supermasivní černou dírou v jejím centru, což je jedním ze středobodů zájmu našich vědců. Z druhé strany zeměkoule svoje pozorování popsal profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR a vedoucí skupiny relativistické astrofyziky.

Nejlepší pozorovací podmínky

Observatoř na hoře Cerro Paranal se nachází v nadmořské výšce 2635 m, přibližně 120 km jižně od chilského provinčního města Antofagasta a jenom 12 km od pobřeží Tichého oceánu. Tato lokalita byla zvolena pro jednu z největších pozemských astronomických hvězdáren především pro své vynikající atmosférické podmínky a dlouhodobě nízkou vlhkost vzduchu v průběhu uplynulých desetiletí.

Jen dvě noci pro vědu

Dvě noci mezi 30. červencem a 1. srpnem byly přiděleny skupině z Astronomického ústavu AV ČR pracující ve spolupráci s německými astronomy na programu "Výzkum středu Mléčné dráhy a procesů zachycování hmoty superhmotnou černou dírou". Pracovalo se tentokrát v ohnisku jednoho ze čtyř osmimetrových teleskopů na společné platformě VLT (Very Large Telescope). Dalekohled pojmenovaný Yepun se nachází na vrcholu Cerro Paranal v kopuli umístěné první zprava na nedávno zveřejněných záběrech z ptačí resp. "dronní" perspektivy - elektronický bulletin CERN zároveň ukazuje na blízkou souvislost fyzikálních principů a překryv v postupech astronomického výzkumu vesmíru s metodami částicové fyziky studující mikrokosmos.

Zahalená černá díra

Umělecká představa superhmotné černé díry v centru Galaxie. Autor: Universe Today.
Umělecká představa superhmotné černé díry v centru Galaxie.
Autor: Universe Today.
Výzkum soustředící se na masivní černou díru uprostřed naší Galaxie (kterou na obloze vidíme jako Mléčnou dráhu) je dosti obtížný. Střed Mléčné dráhy se nachází v souhvězdí Střelce na jižní obloze (deklinace 29 stupňů pod rovníkem). Jedná se o jednu z nejrozmanitějších a z astronomického hlediska nejzajímavějších oblastí. Bohužel vzhledem k přítomnosti neobyčejně velkého množství mezihvězdné látky nelze objekty jádra Galaxie pozorovat ve viditelném světle, které je zcela pohlceno a rozptýleno do jiných směrů a frekvencí (extinkce viditelného světla dosahuje 30 magnitud). Pozorování jsou však možná v infračerveném spektrálním oboru, na radiových vlnách a ve vysokoenergetických rentgenových paprscích schopných proniknout zastiňujícím materiálem. Právě teleskopy na observatoři Paranal patří ke světové špičce, která i díky jedinečným pozorovacím podmínkám dokáže tento náročný pozorovací úkol splnit.

Spektrum černé díry v mravenčím rozlišení

Jedním z významných článků celé aparatury na observatoři Paranal je spektrogfar SINFONI. Důležitou charakteristikou přístroje SINFONI je jeho schopnost zaznamenat spektrum v každém pixelu pozorovaného obrazu v blízkém infračerveném pásmu (přibližně 1-2 mikrometry). Volit lze ze tří rozlišovacích schopností, nicméně pro daný program studia nejbližšího okolí černé díry je nutná maximální rozlišovací schopnost (0,025"), kterou umožňuje adaptivní optika. Ta je pro tento typ pozorování základním předpokladem a vzhledem k její citlivosti na atmosférické podmínky je nezbytné také zcela ideální počasí. Adaptivní optika je pro měření jádra Galaxie využívána v režimu s přirozenou kontrolní hvězdou, kdy se neprojevuje rušivý kónický efekt omezující alternativní metodu s umělou laserovou hvězdu. Během první noci byly pozorovací podmínky horší (vysoká oblačnost a silný vítr - při větru nad hranicí cca 15 m/s není možné dalekohledy provozovat), ale v druhé noci jsme mohli využít výborné podmínky se seeingem okolo 0,6" a především s vysokou koherencí, které jsou pro správnou funkci adaptivní optiky důležité. Během pozorování se teplota pohybovala kolem 14 stupňů Celsia s tříprocentní vlhkostí vzduchu, rychlost větru byla do 4 m/s.

Paralelně s pozorovacími programy probíhá na Paranalu intenzivní příprava na instalaci a testování nového interferometrického systému GRAVITY vyvinutého specificky pro výzkum superhmotné černé díry. Jeho uvedení do provozu s menšími pomocnými dalekohledy se očekává během letošního podzimu a začátkem příštího roku. Následovat bude postupné zapojení všech čtyř velkých teleskopů VLT do společné interferometrické soustavy. Většina součástí komplikovaného zařízení je již soustředěna na observatoři, stejně tak jako desítky inženýrů a astronomů podílejících se na tomto ambiciozním projektu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Observatoř Paranal - oficiální stránky

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Superhmotná černá díra, Galaxie Mléčná dráha, Paranal observatory


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »