Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Rentgenová observatoř Chandra objevila část mezigalaktické sítěz horkého plynu a tmavé hmoty, které obsahují většinu hmotyve vesmíru. K detekci použily čtyři nezávislé týmy dvě odlišné metody.

Čtyři nezávislé týmy vědců, detekovaly pomocí observatoře Chandramezigalaktický plyn o teplotách mezi 300 000 - 5 miliony stupňů Celsia.Tento plyn je částí gigantického systému horkého plynu a tmavé hmoty,který určuje vshled vesmíru. Samotné plynná složka obsahuje více hmoty než všechny hvězdy ve vesmíru.

"Měli jsme silné podezření založené na teorii velkého třesku apozorováních ranného vesmíru, že takový plyn existuje,ale stále unikal detekci." Říká Claude Canizares z MIT, vedoucí jednoho týmu.

Detekovaný plyn může být použit k vyhledání hmotnější componenty - tmavé hmoty.Objev tohoto plynu může potenciálně astronomům umožnit rozloženítmavé hmoty ve vesmíru a porozumět jeho vzniku.

UV-teleskopy detekovaly chladnější části horkého plynu, ale vzhledemk jeho velmi vysokým teplotám je většina plynu detekovatelná pouzeza použití velmi citlivých rentgenových detektorů. K objevu horkého plynu bylypoužity dvě techniky. Jedna používala absorpční efekty plynu na rentgenové zářeníze vzdálených galaxií, druhá využívala toho, že horký plyn emituje rentgrnové záření.

Rentgenové záření je na své cestě k Zemi zeslabováno mračny mezigalaktického plynu.Měřením tohoto zeslabení způsobené kyslíkem a dalšími součástmi mračna je možné odhadnout teplotu, hustotu a hmotnost absorbujícího plynu.

Pozorování kvasarů PKS 2155-304 a H1821+643 odhalilo různé částiplynného systému. Jedna z částí vypadá jako vlákno, které obsahujeMléčnou dráhu a galaxii v Andromedě, ostatní detekované části jsou ve vzdálenostechmiliard světelných let od Země.

Výsledky potvrzují dřívější práce Joela Bregmana a Jimmy Irvina, kteřívyužili faktu, že horký plyn je emitentem rentgenového záření. Pozorováním absorpcezáření z horkého plynu blízkou galaxií byli schopni určit přítomnost horkého plynu za galaxií."Lékař používá stín vytvořený Vašimi kostmi po ozáření rentgenovým zářením. Tato metodavyužívá stínu k zjištění vlastností rentgenového zdroje." uvádí Bregman.

V průběhu prvních neěkolika miliard let se přibližně 20% hmotyzformovalo do skupin galaxií. Teorie předpovídají, že zbývající hmotase zformovala v rozsáhlou vláknovitou síť spojující skupiny galaxií. Tato síť by měla být natolik horká, aby nebyla detekovatelná optickými, infračervenými a rádiovými teleskopy.

Počítačové simulace již několik let naznačují, že většina "chybějící hmoty"ve vesmíru je koncetrována v horkách vláknech. Většina těchto vláken je příliš slabá k pozorování, ale my můžeme pozorovat jejich stíny, uvádí Smitha Mathur,vedoucí skupiny v Ohio State.

Snímky a další informace naleznete na http://chandra.harvard.edua http://chandra.nasa.gov.

Zpracováno dle http://www.nasa.gov




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »