Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Chandra objevila "gravitační řeky", které určují vzhled vesmíru

Rentgenová observatoř Chandra objevila část mezigalaktické sítěz horkého plynu a tmavé hmoty, které obsahují většinu hmotyve vesmíru. K detekci použily čtyři nezávislé týmy dvě odlišné metody.

Čtyři nezávislé týmy vědců, detekovaly pomocí observatoře Chandramezigalaktický plyn o teplotách mezi 300 000 - 5 miliony stupňů Celsia.Tento plyn je částí gigantického systému horkého plynu a tmavé hmoty,který určuje vshled vesmíru. Samotné plynná složka obsahuje více hmoty než všechny hvězdy ve vesmíru.

"Měli jsme silné podezření založené na teorii velkého třesku apozorováních ranného vesmíru, že takový plyn existuje,ale stále unikal detekci." Říká Claude Canizares z MIT, vedoucí jednoho týmu.

Detekovaný plyn může být použit k vyhledání hmotnější componenty - tmavé hmoty.Objev tohoto plynu může potenciálně astronomům umožnit rozloženítmavé hmoty ve vesmíru a porozumět jeho vzniku.

UV-teleskopy detekovaly chladnější části horkého plynu, ale vzhledemk jeho velmi vysokým teplotám je většina plynu detekovatelná pouzeza použití velmi citlivých rentgenových detektorů. K objevu horkého plynu bylypoužity dvě techniky. Jedna používala absorpční efekty plynu na rentgenové zářeníze vzdálených galaxií, druhá využívala toho, že horký plyn emituje rentgrnové záření.

Rentgenové záření je na své cestě k Zemi zeslabováno mračny mezigalaktického plynu.Měřením tohoto zeslabení způsobené kyslíkem a dalšími součástmi mračna je možné odhadnout teplotu, hustotu a hmotnost absorbujícího plynu.

Pozorování kvasarů PKS 2155-304 a H1821+643 odhalilo různé částiplynného systému. Jedna z částí vypadá jako vlákno, které obsahujeMléčnou dráhu a galaxii v Andromedě, ostatní detekované části jsou ve vzdálenostechmiliard světelných let od Země.

Výsledky potvrzují dřívější práce Joela Bregmana a Jimmy Irvina, kteřívyužili faktu, že horký plyn je emitentem rentgenového záření. Pozorováním absorpcezáření z horkého plynu blízkou galaxií byli schopni určit přítomnost horkého plynu za galaxií."Lékař používá stín vytvořený Vašimi kostmi po ozáření rentgenovým zářením. Tato metodavyužívá stínu k zjištění vlastností rentgenového zdroje." uvádí Bregman.

V průběhu prvních neěkolika miliard let se přibližně 20% hmotyzformovalo do skupin galaxií. Teorie předpovídají, že zbývající hmotase zformovala v rozsáhlou vláknovitou síť spojující skupiny galaxií. Tato síť by měla být natolik horká, aby nebyla detekovatelná optickými, infračervenými a rádiovými teleskopy.

Počítačové simulace již několik let naznačují, že většina "chybějící hmoty"ve vesmíru je koncetrována v horkách vláknech. Většina těchto vláken je příliš slabá k pozorování, ale my můžeme pozorovat jejich stíny, uvádí Smitha Mathur,vedoucí skupiny v Ohio State.

Snímky a další informace naleznete na http://chandra.harvard.edua http://chandra.nasa.gov.

Zpracováno dle http://www.nasa.gov




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »