Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Čínský drak a dvě galaxie v objetí

Čínský drak a dvě galaxie v objetí

Gemini.jpg
Dva dalekohledy na Gemini Observatory (Gemini South Telescope a Gemini North Telescope) pořídily dvojici snímků, které zachycují dynamiku dvou velice odlišných interakcí ve vesmíru. V jednom případě se jedná o chladný tmavý oblak prachu, který si pro svůj vzhled propůjčil podobu nadpozemského čínského draka. Ve druhém případě se jedná o dvojici interagujících galaxií, uzavřenou do objetí v podobě námořnického uzlu, jež může předznačovat vzdálenou budoucnost naší Galaxie.

Obrázky dokumentují obrovské rozdíly v rozměrech jednotlivých procesů. NGC 6559 je relativně malý a blízký oblak prachu v naší Galaxii, který měří napříč 7 světelných let, zatímco útvar označený jako NGC 520 vznikl ze dvou zcela propletených galaxií; výsledný útvar měří 150 000 světelných let. Zatímco oba obrázky naznačují, o jak dynamické a aktivní objekty se může jednat, jejich časový vývoj probíhá v astronomických měřítkách.

Ian Robson, ředitel britského astronomického a technologického centra říká: "Jestliže pozorujeme jeden z těchto útvarů - galaktický pár tančící v elegantním objetí - jak se mění v časové škále několika miliónů roků, můžeme si představit, že podobnou situaci čeká za několik miliard let naši Galaxii a galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy."

Oba tyto obrázky přitom ilustrují jednu společnou vlastnost vesmíru: obsahují mnoho prachu. Hlavním rysem mlhoviny NGC 6559, která si propůjčila pro některé své části podobu čínského draka, jsou ve skutečnosti tmavá oblaka prachu. Srážející se galaxie také obsahují nápadné pruhy prachu, směřující napříč fotografií dvojice galaxií. V obou případech je prach dobře viditelný, protože blokuje světlo ze vzdálenějších zdrojů, podobně jako oblaka na pozemské obloze zastiňují sluneční světlo.

ngc6559.jpg

NGC 6559 je částí velké oblasti v souhvězdí Střelce (Sagittarius), kde probíhá vznik hvězd. Tmavé struktury v obrázku, které se podobají vzhledem čínskému draku, jsou tvořeny studeným prachem, který pohlcuje světlo rozptýleného zářícího vodíku. Plynný vodík svítí červeně v důsledku ionizace intenzivním zářením blízkých hvězd. Tato oblast se nachází ve vzdálenosti méně než jeden úhlový stupeň od známé mlhoviny M 8 (Lagoon Nebula), která je vzdálena 5000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Skutečný průměr mlhoviny NGC 6559 je 7 světelných let.

Spletitá struktura a tenká temná vlákna v oblaku prachu se vytvořila turbulentními proudy, jejichž dynamika je ovlivňována zářením blízkých hvězd, a také pohybem dalšího prachu a plynu. Tato různorodost oblaku názorně ilustruje, jak dřívější generace hvězd "rozhazovaly" do okolí těžké prvky, které vytvořily ve svém nitru, jež se pak staly základem pro budoucí generace hvězd a případné planetární soustavy.

Fotografie byla pořízena 10. 7. 2005 pomocí dalekohledu Gemini South Telescope (Chile) o průměru 8,1 m.

ngc520.jpg

NGC 520 se vyznačuje unikátním tvarem, který vznikl jako důsledek srážky dvou galaxií. Jednu linii všudypřítomného galaktického prachu vidíme zcela zřetelně v popředí obrázku, druhý prachový ohon je viditelný pod středem obrázku. Tyto charakteristické rysy útvaru jsou důsledkem gravitační interakce, která připravila obě galaxie o jejich původní tvary. Někteří astronomové předpokládají, že podobně mohou skončit naše Galaxie a galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy. Galaxie NGC 520 by mohla poskytnout letmý pohled na budoucnost naší Galaxie, kdy se zhruba za 5 miliard let "srazí" s galaxií M 31, která je od nás vzdálena přibližně 3 milióny světelných let.

Galaxie NGC 520 se nachází v souhvězdí Ryb, ve vzdálenosti 100 miliónů světelných let (což je také doba, za kterou světlo, vyzařované hvězdami v této dvojici galaxií, doputuje na Zemi). Srážka se stala spouštěcím mechanismem pro vznik dalších hvězd (slabě načervenalé oblasti nad a pod středem obrázku). Na fotografii je rovněž zachyceno několik vzdálených galaxií.

Fotografie byla pořízena v noci z 13./14. 7. 2005 pomocí dalekohledu Gemini North Telescope (Mauna Kea, Havaj) o průměru 8,1 m.

Zdroj: www.gemini
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »