Daleký infračervený pohled
 |
HDF-S je malá část oblohy v souhvězdí Tukana - přibližně 1% plochy Měsíce v úplňku. HST tuto oblast sledoval po dobu více než týden a získal tak nejpodrobnější snímek oblohy. Podobné pole bylo sledováno i na severní obloze (HDF-N).
VLT získal snímek po 100 hodin trvající expozici za nejlepších pozorovacích podmínek. I přes mnohem kratší expoziční dobu zobrazuje nový snímek mnohem vzdálenější objekty.
Infračervená pozorování jsou velmi důležitá - viditelné světlo se díky rudému posuvu dostalo do oblasti blízké infračervené oblasti.
Na rozdíl od optických snímků stejně starých galaxií zobrazuje nový snímek mnohem vyvinutější galaxie. Podle optické přehlídky by se v těchto galaxiích měly překotně vytvářet hvězdy, což není v souladu s novými pozorováními. Ty zobrazují vyvinuté galaxie, některé již s náznaky spirální struktury.
K dosažení tohoto stavu se musely hvězdy formovat dlouhou dobu předtím. Galaxie zachycené na těchto snímcích jsou tedy jedny z nejstarších známých galaxií.
Zdroj: ESO
O autorovi
Karel Mokrý
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
