Detailní snímek spirální galaxie s příčkou Messier 83
Autor: CTIO/NOIRLab/DOE/NSF/AURA/M. Soraisam, University of Illinois/Travis Rector, University of Alaska An
Pomocí kamery Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco o průměru 4 metry, který je vybudován na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory, byl pořízen působivý detailní snímek spirální galaxie s příčkou s označením Messier 83 (zkráceně M83). Nádherný snímek zachycuje galaxii, která je od nás vzdálená 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Hydry. Její spirální ramena jsou lemována tmavými liniemi prachu a jsou doslova „posypána“ načervenalými oblaky plynného vodíku, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.
Galaxie Messier 83 byla objevena v roce 1752. Vůči nám je orientována tak, že je k nám při pohledu ze Země téměř zcela natočena z profilu – sledujeme ji při pohledu od jejího pólu. Znamená to, že astronomové mohou pozorovat její spirální strukturu v nevídaných detailech.
Galaxie známá rovněž pod označením M83, Jižní vírová galaxie nebo NGC 5236, má průměr zhruba 50 000 světelných roků, což znamená, že je v porovnání s naší Galaxií mnohem menší, má asi poloviční průměr než Mléčná dráha.
Galaxie M83 je prominentním členem skupiny galaxií známé jako skupina Centaurus A/M83 Group, která rovněž zahrnuje zaprášenou galaxii NGC 5128 a nepravidelnou galaxii NGC 5253, které jsou součástí této kupy galaxií.
K vytvoření nového působivého pohledu na galaxii použila Monika Soraisam z University of Illinois se svými spolupracovníky šest různých filtrů na kameře DECam.
Filtry umožnily astronomům udělat výběr, které vlnové délky světla dopřejí nejlepší pohled na oblohu. To je rozhodující pro vědecká pozorování, když astronomové požadují velmi specifické informace o objektu, ale také umožňují pořídit barevné snímky podobné tomu, který byl vytvořen v případě galaxie M83.
Pozorování nebeských objektů pomocí několika odlišných filtrů znamená, že tak mohou být studovány rozdílné detaily. Například tmavé úponky kroutící se napříč galaxií M83 jsou ve skutečnosti linie prachu, které blokují světlo hvězd. Naproti tomu shlukující se jasné červené skvrny jsou způsobeny žhnoucím horkým plynným vodíkem, který se ztotožňuje s centry vznikajících hvězd.
Prašné táhnoucí se proudy a dynamicky ionizovaný plyn mají odlišné teploty a jsou tudíž viditelné na rozdílných vlnových délkách.
Filtry dovolují pozorovaní odděleně na jednotlivých vlnových délkách a posléze získaná data zkombinovat do jednoho kompletního snímku. Celkem všech 163 jednotlivých expozicí pomocí kamery DECam, s celkovou dobou trvání expozice více než 11,3 hodiny, umožnilo vytvoření tohoto úchvatného portrétu galaxie M83.
„Pozorování galaxie Messier 83 jsou součástí stále pokračujícího programu za účelem vytvoření atlasu jevů proměnných v čase zahrnující jižní galaxie, připravovaného pro Rubin Observatory’s Legacy Survey of Space and Time,“ říká Monika Soraisam.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
