Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Detailní snímek spirální galaxie s příčkou Messier 83

Detailní snímek spirální galaxie s příčkou Messier 83

Fotografie spirální galaxie M83 pořízená pomocí kamery DECam na dalekohledu Víctor M. Blanco
Autor: CTIO/NOIRLab/DOE/NSF/AURA/M. Soraisam, University of Illinois/Travis Rector, University of Alaska An

Pomocí kamery Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco o průměru 4 metry, který je vybudován na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory, byl pořízen působivý detailní snímek spirální galaxie s příčkou s označením Messier 83 (zkráceně M83). Nádherný snímek zachycuje galaxii, která je od nás vzdálená 15 miliónů světelných roků a její poloha se promítá do jižního souhvězdí Hydry. Její spirální ramena jsou lemována tmavými liniemi prachu a jsou doslova „posypána“ načervenalými oblaky plynného vodíku, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd.

Galaxie Messier 83 byla objevena v roce 1752. Vůči nám je orientována tak, že je k nám při pohledu ze Země téměř zcela natočena z profilu – sledujeme ji při pohledu od jejího pólu. Znamená to, že astronomové mohou pozorovat její spirální strukturu v nevídaných detailech.

Galaxie známá rovněž pod označením M83, Jižní vírová galaxie nebo NGC 5236, má průměr zhruba 50 000 světelných roků, což znamená, že je v porovnání s naší Galaxií mnohem menší, má asi poloviční průměr než Mléčná dráha.

Galaxie M83 je prominentním členem skupiny galaxií známé jako skupina Centaurus A/M83 Group, která rovněž zahrnuje zaprášenou galaxii NGC 5128 a nepravidelnou galaxii NGC 5253, které jsou součástí této kupy galaxií.

K vytvoření nového působivého pohledu na galaxii použila Monika Soraisam z University of Illinois se svými spolupracovníky šest různých filtrů na kameře DECam.

Filtry umožnily astronomům udělat výběr, které vlnové délky světla dopřejí nejlepší pohled na oblohu. To je rozhodující pro vědecká pozorování, když astronomové požadují velmi specifické informace o objektu, ale také umožňují pořídit barevné snímky podobné tomu, který byl vytvořen v případě galaxie M83.

Pozorování nebeských objektů pomocí několika odlišných filtrů znamená, že tak mohou být studovány rozdílné detaily. Například tmavé úponky kroutící se napříč galaxií M83 jsou ve skutečnosti linie prachu, které blokují světlo hvězd. Naproti tomu shlukující se jasné červené skvrny jsou způsobeny žhnoucím horkým plynným vodíkem, který se ztotožňuje s centry vznikajících hvězd.

Prašné táhnoucí se proudy a dynamicky ionizovaný plyn mají odlišné teploty a jsou tudíž viditelné na rozdílných vlnových délkách.

Filtry dovolují pozorovaní odděleně na jednotlivých vlnových délkách a posléze získaná data zkombinovat do jednoho kompletního snímku. Celkem všech 163 jednotlivých expozicí pomocí kamery DECam, s celkovou dobou trvání expozice více než 11,3 hodiny, umožnilo vytvoření tohoto úchvatného portrétu galaxie M83.

Pozorování galaxie Messier 83 jsou součástí stále pokračujícího programu za účelem vytvoření atlasu jevů proměnných v čase zahrnující jižní galaxie, připravovaného pro Rubin Observatory’s Legacy Survey of Space and Time,“ říká Monika Soraisam.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spirální galaxie M 83


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »