Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Mise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.

Na snímcích pořízených družicí WISE byly odhaleny milióny kandidátů na prachem zahalené černé díry v různých koutech vesmíru, mezi nimi přibližně 1 000 objektů s vysokým obsahem prachu, které mohu patřit mezi nejjasnější doposud pozorované galaxie. Tyto galaxie jasně svítící v oboru infračerveného záření mají přezdívku hot DOGs. "Kosmická observatoř WISE odhalila téměř celé stádo jinak neviditelných objektů," říká Hashima Hasan, pracovník ředitelství NASA. "Objevili jsme planetku tančící před Zemí na její oběžné dráze, objevili jsme nejchladnější hvězdy ve vesmíru a nyní superhmotné černé díry a galaxie ukrývající se za prachovým závojem."

Družice WISE více než dvakrát prozkoumala celou oblohu v oboru infračerveného záření, čímž v roce 2011 dokončila plánovaný výzkum. Podobně jako brýle pro noční vidění proniknou tmou, dalekohled na palubě družice pořídil milióny snímků oblohy, na nichž je zachyceno infračervené záření kosmických objektů. Veškerá data byla již publikována, což astronomům umožňuje jejich výzkum a nové objevy.

Nejnovější objevy pomohly astronomům lépe pochopit procesy, jak galaxie a monstrózní černé díry v jejich jádru rostou a jak se společně vyvíjejí. Například obří černá díra v centru naší Galaxie, označovaná Sagittarius A, má hmotnost jako 4 milióny Sluncí. V minulosti prošla intenzivním periodickým "krmením", při kterém hmota v podobě plynů a prachu padala na její povrch, zahřívala se a ozařovala okolí. Největší centrální černé díry - až několik miliardkrát hmotnější než Slunce - dokonce mohou v galaxiích ukončit vznik nových hvězd.

Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
V jedné studii astronomové identifikovali v datech z družice WISE zhruba 2,5 miliónu aktivních superhmotných černých děr, na něž dopadá okolní materiál. Tyto černé díry byly zaznamenány až do vzdáleností kolem 10 miliard světelných roků. Zhruba dvě třetiny těchto černých děr nebyly doposud nikdy pozorovány, protože oblaka prachu v jejich okolí nepropouštějí viditelné světlo. Družice WISE pozoruje tyto černé díry mnohem snadněji, protože registruje infračervené záření, které vzniká v zahřívajícím se akrečním disku obklopujícím černou díru.

Tyto extrémní objekty mohou "chrlit" až 100biliónkrát více světla než Slunce. Jsou však obklopeny tak velkým množstvím prachu, že se dají objevit pouze na delších vlnových délkách infračerveného záření registrovaného družicí WISE. Kosmická observatoř NASA s názvem Spitzer Space Telescope sledovala objevené objekty mnohem detailněji a pomohla zjistit další informace o superhmotných černých dírách horečně hltajících plyn a prach.

"Tyto kataklyzmicky se formující galaxie s vysokým obsahem prachu jsou tak vzácné, že družice WISE musela kompletně prozkoumat celou oblohu, aby je objevila," říká Peter Eisenhardt, vedoucí autor článku. "Objevili jsme rovněž důkazy, že se černé díry v galaxiích mohly vytvořit ještě před vznikem hvězd. Vejce tak mohlo být dříve než slepice."

Existence více než 100 těchto objektů, nacházejících se přibližně ve vzdálenosti 10 miliard světelných roků, byla potvrzena při pozorování pomocí velkých pozemních dalekohledů W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Hawaj; Gemini Observatory, Chile, Palomar's Hale Telescope na Mount Palomar, San Diego a Multiple Mirror Telescope Observatory, Tucson, Arizona.

Pozorování družice WISE zkombinovaná s údaji na ještě delších vlnových délkách, získaných pomocí Caltech's Submillimeter Observatory, Mauna Kea, Hawaj, pomohla odhalit, že tyto extrémní galaxie jsou více než 2krát teplejší v oboru infračerveného záření než ostatní jasné galaxie.

"Můžeme zde vidět nové vzácné fáze ve vývoji galaxií," říká Jingwen Wu, JPL, hlavní autor studie na základě submilimetrových pozorování. Všechny tři články budou publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, Černé díry , Wise, NASA


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »