Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Dýmající dělo" ve vesmíru

"Dýmající dělo" ve vesmíru

M74.jpg
Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní "továrnou na prach" " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

Vědecký tým namířil své dalekohledy na supernovu 2003gd, která explodovala ve spirální galaxii NGC 628 (M74) ve vzdálenosti 30 miliónů sv.l. od Země. První světlo z 2003gd dosáhlo Země 17. března 2003. V době největšího zjasnění byla pozorovatelná i dalekohledy astronomů amatérů. Přestože každý rok je objeveno několik supernov, tato má zvláštní postavení, protože je relativně blízko a mohla být sledována delší dobu infračervenými detektory na Spitzer Space Telescope a spektrografem umístěným na Gemini North telescope na Havaji.

"2003gd je doslova "dýmající dělo," řekl Doug Welch, profesor fyzika a astronomie (McMaster University). "Tyto prachové částečky uhlíku a křemíku, který vznikají při výbuchu supernovy, umožňují existenci mnoha generací velkých hmotných hvězd a také produkují všechny těžké prvky. To jsou prvky, který tvoří na Zemi převážnou část všeho kolem nás, včetně vás a mne."

Welch a spoluautor Geoff Clayton (Louisiana State University) chtějí studovat již dříve získaná spektra masivních supernov na observatoři Gemini a pátrat v nich po původu prachu.

Tvorba prachu ve vesmíru vyžaduje prvky těžší než vodík a helium - pouze prvky, které vznikly až po Velkém třesku. Je-li k dispozici prach, hvězdy se formují mnohem rychleji a efektivněji. Ale až do teď nebyla známa příčina efektivity a rychlosti tvorby prachu u masivních supernov. Dosavadní teorie nedokázaly objasnit existenci velkého množství prachu již "krátce" (několik milionů let) po vzniku vesmíru.

"Konečně jsme dokázali, že supernova by mohla být hlavní přispívatelkou prachu, který existoval v raném vesmíru," řekl Ben Sugerman (Space Telescope Science Institute in Baltimore, MD). "Až dosud neexistoval žádný přímý důkaz." Teprve Ben Sugerman objevil ve zbytcích po výbuchu masivní hvězdy - supernovy SN 2003gd významné množství horkého prachu.

Supernova se rozpíná a rozptyluje do prostoru rychle, proto vědci ke studiu supernovy během prvních měsíců po výbuchu potřebují extrémně citlivé dalekohledy. Protože se prach nezačne tvořit dříve než 2 roky po explozi, astronomové jsou přesvědčeni, že většinu prachu produkují supernovy. Ale schopnost potvrdit tento prach byla v minulosti omezena technikou.

Astronomové používají data z Hubble Space Telescope, nová pozorování ze Spitzer Space Telescope a dalekohledu Gemini North telescope na observatoři Gemini na Mauna Kea na Havaji.

"Tato práce demonstruje obrovský význam studia v různém oborech spektra a využití přístrojů, umístěných na zemi i ve vesmíru," říká Welch. Výsledky výzkumu byly publikovány 8. června 2006 v časopise Science Express.

Obrázek:
Snímek spirální galaxie M74 (NGC 628), v oblasti vyznačené bílým rámečkem vybuchla supernova 2003gd. Vloženy jsou detaily této oblasti: horní detail byl pořízen dalekohledem Gemini před explozí supernovy SN2003gd, dolní dalekohledem Isaac Newton o 6 měsíců později. Credit: Gemini Observatory

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »