Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Dýmající dělo" ve vesmíru

"Dýmající dělo" ve vesmíru

M74.jpg
Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní "továrnou na prach" " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

Vědecký tým namířil své dalekohledy na supernovu 2003gd, která explodovala ve spirální galaxii NGC 628 (M74) ve vzdálenosti 30 miliónů sv.l. od Země. První světlo z 2003gd dosáhlo Země 17. března 2003. V době největšího zjasnění byla pozorovatelná i dalekohledy astronomů amatérů. Přestože každý rok je objeveno několik supernov, tato má zvláštní postavení, protože je relativně blízko a mohla být sledována delší dobu infračervenými detektory na Spitzer Space Telescope a spektrografem umístěným na Gemini North telescope na Havaji.

"2003gd je doslova "dýmající dělo," řekl Doug Welch, profesor fyzika a astronomie (McMaster University). "Tyto prachové částečky uhlíku a křemíku, který vznikají při výbuchu supernovy, umožňují existenci mnoha generací velkých hmotných hvězd a také produkují všechny těžké prvky. To jsou prvky, který tvoří na Zemi převážnou část všeho kolem nás, včetně vás a mne."

Welch a spoluautor Geoff Clayton (Louisiana State University) chtějí studovat již dříve získaná spektra masivních supernov na observatoři Gemini a pátrat v nich po původu prachu.

Tvorba prachu ve vesmíru vyžaduje prvky těžší než vodík a helium - pouze prvky, které vznikly až po Velkém třesku. Je-li k dispozici prach, hvězdy se formují mnohem rychleji a efektivněji. Ale až do teď nebyla známa příčina efektivity a rychlosti tvorby prachu u masivních supernov. Dosavadní teorie nedokázaly objasnit existenci velkého množství prachu již "krátce" (několik milionů let) po vzniku vesmíru.

"Konečně jsme dokázali, že supernova by mohla být hlavní přispívatelkou prachu, který existoval v raném vesmíru," řekl Ben Sugerman (Space Telescope Science Institute in Baltimore, MD). "Až dosud neexistoval žádný přímý důkaz." Teprve Ben Sugerman objevil ve zbytcích po výbuchu masivní hvězdy - supernovy SN 2003gd významné množství horkého prachu.

Supernova se rozpíná a rozptyluje do prostoru rychle, proto vědci ke studiu supernovy během prvních měsíců po výbuchu potřebují extrémně citlivé dalekohledy. Protože se prach nezačne tvořit dříve než 2 roky po explozi, astronomové jsou přesvědčeni, že většinu prachu produkují supernovy. Ale schopnost potvrdit tento prach byla v minulosti omezena technikou.

Astronomové používají data z Hubble Space Telescope, nová pozorování ze Spitzer Space Telescope a dalekohledu Gemini North telescope na observatoři Gemini na Mauna Kea na Havaji.

"Tato práce demonstruje obrovský význam studia v různém oborech spektra a využití přístrojů, umístěných na zemi i ve vesmíru," říká Welch. Výsledky výzkumu byly publikovány 8. června 2006 v časopise Science Express.

Obrázek:
Snímek spirální galaxie M74 (NGC 628), v oblasti vyznačené bílým rámečkem vybuchla supernova 2003gd. Vloženy jsou detaily této oblasti: horní detail byl pořízen dalekohledem Gemini před explozí supernovy SN2003gd, dolní dalekohledem Isaac Newton o 6 měsíců později. Credit: Gemini Observatory

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »