Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  "Dýmající dělo" ve vesmíru

"Dýmající dělo" ve vesmíru

M74.jpg
Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní "továrnou na prach" " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

Vědecký tým namířil své dalekohledy na supernovu 2003gd, která explodovala ve spirální galaxii NGC 628 (M74) ve vzdálenosti 30 miliónů sv.l. od Země. První světlo z 2003gd dosáhlo Země 17. března 2003. V době největšího zjasnění byla pozorovatelná i dalekohledy astronomů amatérů. Přestože každý rok je objeveno několik supernov, tato má zvláštní postavení, protože je relativně blízko a mohla být sledována delší dobu infračervenými detektory na Spitzer Space Telescope a spektrografem umístěným na Gemini North telescope na Havaji.

"2003gd je doslova "dýmající dělo," řekl Doug Welch, profesor fyzika a astronomie (McMaster University). "Tyto prachové částečky uhlíku a křemíku, který vznikají při výbuchu supernovy, umožňují existenci mnoha generací velkých hmotných hvězd a také produkují všechny těžké prvky. To jsou prvky, který tvoří na Zemi převážnou část všeho kolem nás, včetně vás a mne."

Welch a spoluautor Geoff Clayton (Louisiana State University) chtějí studovat již dříve získaná spektra masivních supernov na observatoři Gemini a pátrat v nich po původu prachu.

Tvorba prachu ve vesmíru vyžaduje prvky těžší než vodík a helium - pouze prvky, které vznikly až po Velkém třesku. Je-li k dispozici prach, hvězdy se formují mnohem rychleji a efektivněji. Ale až do teď nebyla známa příčina efektivity a rychlosti tvorby prachu u masivních supernov. Dosavadní teorie nedokázaly objasnit existenci velkého množství prachu již "krátce" (několik milionů let) po vzniku vesmíru.

"Konečně jsme dokázali, že supernova by mohla být hlavní přispívatelkou prachu, který existoval v raném vesmíru," řekl Ben Sugerman (Space Telescope Science Institute in Baltimore, MD). "Až dosud neexistoval žádný přímý důkaz." Teprve Ben Sugerman objevil ve zbytcích po výbuchu masivní hvězdy - supernovy SN 2003gd významné množství horkého prachu.

Supernova se rozpíná a rozptyluje do prostoru rychle, proto vědci ke studiu supernovy během prvních měsíců po výbuchu potřebují extrémně citlivé dalekohledy. Protože se prach nezačne tvořit dříve než 2 roky po explozi, astronomové jsou přesvědčeni, že většinu prachu produkují supernovy. Ale schopnost potvrdit tento prach byla v minulosti omezena technikou.

Astronomové používají data z Hubble Space Telescope, nová pozorování ze Spitzer Space Telescope a dalekohledu Gemini North telescope na observatoři Gemini na Mauna Kea na Havaji.

"Tato práce demonstruje obrovský význam studia v různém oborech spektra a využití přístrojů, umístěných na zemi i ve vesmíru," říká Welch. Výsledky výzkumu byly publikovány 8. června 2006 v časopise Science Express.

Obrázek:
Snímek spirální galaxie M74 (NGC 628), v oblasti vyznačené bílým rámečkem vybuchla supernova 2003gd. Vloženy jsou detaily této oblasti: horní detail byl pořízen dalekohledem Gemini před explozí supernovy SN2003gd, dolní dalekohledem Isaac Newton o 6 měsíců později. Credit: Gemini Observatory

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »