Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Galaktická kolize vytvořila vesmírný trojúhelník

Arp 143 z HST, zpracování snímku: Joseph DePasquale (STScI)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Jestliže máte rádi bizarní objekty ve vesmíru, dobře si prohlédněte katalog kolidujících galaxií, který sestavil Halton „Chip“ Arp. Atlas of Peculiar Galaxies vyšel poprvé v roce 1966. Dvojice galaxií, které vidíme na úvodním snímku, zde figuruje jako objekt s číslem 143 a nachází se na obloze v souhvězdí Rysa nedaleko hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. V jiném známém katalogu NGC je najdeme jako objekty s čísly 2444 a 2445.

Když v roce 1966 astronom Halton Arp katalog 338 podivných interagujících galaxií sestavil, nešlo mu jen o to upozornit na tyto bizarní objekty. Domníval se, že tyto zvláštní galaxie jsou vynikající laboratoří pro studium fyzikálních procesů, které deformují normálně vypadající eliptické a spirální galaxie. Byl jedním z prvních, kdo navrhl, že při setkání galaxií dochází k intenzivní tvorbě nových hvězd.

Většinový názor tehdy ještě zněl, že galaxie mají jasně uspořádaný systém tvarů, což je typické pro vesmír, který je jasně uspořádaný. Arp však ve vesmíru viděl jiné formy galaxií, kde jejich roztodivné tvary vypovídaly o světě plném drsných sil gravitace, ale i zrodu něčeho nového. 

Na jednu z Arpových galaxií, Arp 143, v jejíž části vidíme doslova explozi nových hvězd, se zaměřil také Hubbleův vesmírný dalekohled. Dvě galaxie v tomto systému se čelně srazily, což podnítilo vznik trojúhelníku plného vznikajících hvězd. Galaxii NGC 2445 (vpravo) vidíme srážkou úplně deformovanou. Její méně zářivý průvodce NGC 2444 je vidět vlevo.

Astronomové předpokládají, že galaxie prošly jedna přes druhou. Ano, srážky galaxií nejsou skutečnými srážkami hvězd, ale spíše prolnutím hmoty obou objektů. Ale právě to podněcuje překotný vznik nových hvězd. Projevilo se to zvláště v jedné z obou galaxií, která je zřetelně bohatší na mezihvězdný plyn. Je zřejmé, že galaxie NGC 2444 vítězí v boji o tento plyn, a proto zde vznikl tento podivný trojúhelník nových hvězd. 

Simulace ukazují, že čelní srážky dvou galaxií jsou jedním ze způsobů, jak vytvořit prstence nových hvězd,“ uvedla astronomka Julianne Dalcantonová z Centra pro astrofyzikální výpočty Flatiron Institute v New Yorku a Washingtonské univerzity v Seattlu. „Prstence vznikajících hvězd proto nejsou ničím neobvyklým. Na tomto systému je však zvláštní, že se jedná o trojúhelník tvorby hvězd. Důvodem pro vznik tohoto tvaru je částečně to, že tyto galaxie jsou stále velmi blízko sebe a NGC 2444 má stále velký gravitační vliv na druhou galaxii. NGC 2444 může mít také neviditelné halo horkého plynu, které by mohlo pomáhat odtahovat plyn NGC 2445 od jejího jádra. Obě galaxie se tedy od sebe ještě zcela neosvobodily a jejich neobvyklá interakce deformuje prstenec do tohoto trojúhelníku.

NGC 2444 je také zodpovědná za vytrhávání chomáčů plynu ze své sousedky, kde vznikají proudy mladých modrých hvězd, které tvoří most mezi oběma galaxiemi. Tyto proudy patří k prvním, které začaly vznikat na okraji galaxie NGC 2445 a hvězdotvorba pak pokračovala směrem dovnitř. Vědci odhadují, že hvězdy v tomto proudu se zrodily přibližně před 50 až 100 miliony let. Tyto mladé hvězdy vytváří proud, jak se od sebe obě galaxie vzdalují.

Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys)  a UVIS (který je součástí WFC 3) Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin
Snímek vznikl kombinací dat z širokoúhlé kamery WFC3 (Wide Field Camera), ACS (Advanced Camera for Surveys) a UVIS (který je součástí WFC 3)
Autor: NASA, ESA, STScI, Julianne Dalcanton Center for Computational Astrophysics, Flatiron Inst. / UWashin

Hvězdy ne starší než 1 až 2 miliony let vznikají blíže ke středu NGC 2445. Hubbleův ostrý zrak zde některé z nich dokáže rozlišit jako jednotlivé zářící body. Jedná se o nejjasnější a nejhmotnější veleobří hvězdy v této galaxii. Také většina zářivých modrých shluků jsou seskupení hvězd. Růžové skvrny jsou obří mladé hvězdokupy, které jsou stále zahaleny prachem a plynem.

Ačkoli se většina dění odehrává v NGC 2445, neznamená to, že druhá polovina interagující dvojice vyvázla bez úhony. Gravitační souboj roztáhl NGC 2444 do podivného tvaru. Galaxie obsahuje staré hvězdy a žádné nové se zde nerodí, protože o plyn přišla již dávno před tímto galaktickým setkáním. Toto zřejmě není první srážka těchto objektů. Vidíme už jen důsledek předchozích podobných interakcí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hubblesite.org
[2] ESA Hubble



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Arp 143, Halton Arp, HST, Kolize galaxií


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »