Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie M 31 v novém světle

Galaxie M 31 v novém světle

Galaxie M 31 v oboru IR záření
Galaxie M 31 v oboru IR záření
Dvě evropské kosmické observatoře spojily své síly, aby nám ukázaly galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy v novém světle. Observatoř Herschel Space Observatory ukázala v detailu vzhled prstence, v němž vznikají nové hvězdy, a to v rozlišení, jaké doposud v oboru infračerveného záření nebylo dostupné. Kosmická observatoř XMM-Newton zase zaregistrovala rentgenové záření, které produkují umírající hvězdy.

V období Vánoc roku 2010 obě již zmiňované kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton společně pozorovaly nejbližší velkou spirální galaxii M 31. Jedná se o galaxii podobnou naší Galaxii - obě obsahují několik stovek miliard hvězd. Pořízené fotografie patří mezi nejpodrobnější snímky galaxie v oboru dalekého infračerveného záření, jaké kdy byly pořízeny a které zřetelně ukazují, že zde mohou vzniknout ještě další hvězdy.

Citlivost na daleké infračervené záření umožňuje družici Herschel spatřit oblaka studeného prachu a plynu, kde se mohou zrodit nové hvězdy. Uvnitř těchto oblaků je ukryto velké množství tzv. kokonů (zámotků) obsahujících vznikající hvězdy. Každá hvězda se smršťuje v pomalém gravitačním procesu, který může trvat i stovky miliónů roků. Jakmile hvězda dosáhne dostatečně vysoké hustoty, začne zářit rovněž ve viditelném světle. Vynoří se z rodného oblaku a stane se pozorovatelnou běžnými pozemními dalekohledy.

Spirálních galaxií je velké množství, avšak galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy je zajímavá tím, že obsahuje velký prachový prstenec, jež obklopuje její jádro ve vzdálenosti zhruba 75 000 světelných let a který můžeme pozorovat v oboru infračerveného záření. Někteří astronomové předpokládají, že tento prstenec obsahující velké množství prachu se mohl vytvořit v důsledku nedávné kolize s jinou galaxií. Nové snímky z družice Herschel odhalily velmi spletité detaily nejméně pěti koncentrických prstenců prachu s probíhající tvorbou hvězd.

Galaxie M 31 v oboru IR záření a v oboru záření X společně se složenými snímky
Galaxie M 31 v oboru IR záření a v oboru záření X společně se složenými snímky
Do snímku pořízeného v oboru infračerveného záření byla "vložena" data z evropské rentgenové družice XMM-Newton, která byla získána ve stejnou dobu. Zatímco v infračerveném oboru můžeme pozorovat vznikající hvězdy, rentgenové záření obvykle ukazuje konec hvězdného vývoje.

Kosmická observatoř XMM-Newton upozornila na stovky zdrojů rentgenového záření v galaxii M 31, z nichž je mnoho soustředěno do oblasti kolem jádra, kde jsou hvězdy pochopitelně namačkány jedna vedle druhé. Některé z nich při explozi odhodily spoustu materiálu, který se šíří mezihvězdným prostorem. V jiných případech se jedná o dvojhvězdy, uvězněné v gravitační spirále smrti.

Obrázky pořízené v oboru infračerveného a rentgenového záření jsou důkazem toho, že je nemožné získat veškeré informace pozemními dalekohledy, protože tyto vlnové délky jsou pohlcovány zemskou atmosférou. Na mihotavé světlo hvězd je ze Země vskutku nádherný pohled, avšak ve skutečnosti nám může povědět méně než polovinu celého příběhu. Viditelné světlo nám ukazuje dospělé hvězdy, zatímco infračervené záření poskytuje informace o hvězdných "batolatech" a rentgenové záření představuje jejich smrtelnou agonii.

Abychom podrobně zmapovali život hvězd, potřebujeme je pozorovat v průběhu celého jejich vývoje, a to je oblast, v níž velmi přispěly kosmické observatoře Herschel a XMM-Newton.

Zdroj: www.esa.int a sci.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průběh zatmění Měsíce

Foceno přes Schmidt-Cassegrain 127/1250 + Canon EOS 7D. Na začátku pozorování výrazný opar nad obzorem, který dovolil první expozici až ve 20.44 h SELČ.

Další informace »