Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

Fotografie ukazuje galaxii GN-z11 s rudým posunem z=10,957 zářící vznikajícími hvězdami
Autor: NASA/ESA/P. Oesch, Yale University/G. Brammer, STScI/P. van Dokkum, Yale University/G. Illingworth,

GN-z11 je mladá, avšak průměrně hmotná galaxie nacházející se v souhvězdí Velké medvědice. Podle odhadu astronomů vznikla v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 420 miliónů roků, tj. přibližně 3 % jeho současného věku. Je tak nejen nejstarší, ale také nejvzdálenější galaxií, kterou se doposud podařilo pozorovat.

Na základě předchozích studií se GN-z11 zdá být nejvzdálenější detekovanou galaxií, která je od nás vzdálená 13,4 miliardy světelných roků,“ říká spoluautor studie Nobunari Kashikawa, astronom na Department of Astronomy at the University of Tokyo a Optical and Infrared Astronomy Division at the National Astronomical Observatory of Japan. „Avšak měření a ověřování tak vzdálených objektů není vůbec snadný úkol.“

Ve své nové studii se Nobunari Kashikawa se svými spolupracovníky zaměřil na určení tzv. rudého posuvu objektu GN-z11.

Určité chemické signatury, tzv. emisní čáry, vyznačují přesné zákonitosti ve světle vzdálených objektů,“ vysvětluje Nobunari Kashikawa. „Na základě měření, jak jsou posunuty tyto emisní čáry, můžeme vydedukovat, jak daleko muselo světlo cestovat, a tudíž nám to udává vzdálenost od cílové galaxie.“

Pozorovali jsme výslovně v oboru ultrafialového světla, protože to je oblast elektromagnetického spektra, u které jsme očekávali, že zde objevíme rudým posuvem přemístěné emisní čáry chemických prvků,“ dodává Nobunari Kashikawa. „Hubbleův vesmírný teleskop HST detekoval spektrální čáry mnohokrát ve spektru galaxie GN-z11.“

Nicméně dokonce ani HST nebyl schopen rozlišit emisní čáry v oboru ultrafialového záření v takovém stupni, jaký potřebujeme.

Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření Autor: Kashikawa et al.
Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření
Autor: Kashikawa et al.
Teprve prostřednictvím spektroskopických pozorování v oboru blízkého infračerveného záření pomocí spektrografu MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), instalovaného na dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech, astronomové určili rudý posuv objektu GN-z11, jehož hodnotu určili na z = 10,957.

Spektrograf MOSFIRE zachytil emisní čáry objektu GN-z11 velmi detailně, což nám umožnilo udělat mnohem přesnější odhady jeho vzdálenosti, než bylo možné na základě dřívějších dat,“ dodávají astronomové.

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčínejvzdálenější



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck telescope, Rudý posuv, Nejvzdálenější galaxie GN-z11


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »