Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

Fotografie ukazuje galaxii GN-z11 s rudým posunem z=10,957 zářící vznikajícími hvězdami
Autor: NASA/ESA/P. Oesch, Yale University/G. Brammer, STScI/P. van Dokkum, Yale University/G. Illingworth,

GN-z11 je mladá, avšak průměrně hmotná galaxie nacházející se v souhvězdí Velké medvědice. Podle odhadu astronomů vznikla v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 420 miliónů roků, tj. přibližně 3 % jeho současného věku. Je tak nejen nejstarší, ale také nejvzdálenější galaxií, kterou se doposud podařilo pozorovat.

Na základě předchozích studií se GN-z11 zdá být nejvzdálenější detekovanou galaxií, která je od nás vzdálená 13,4 miliardy světelných roků,“ říká spoluautor studie Nobunari Kashikawa, astronom na Department of Astronomy at the University of Tokyo a Optical and Infrared Astronomy Division at the National Astronomical Observatory of Japan. „Avšak měření a ověřování tak vzdálených objektů není vůbec snadný úkol.“

Ve své nové studii se Nobunari Kashikawa se svými spolupracovníky zaměřil na určení tzv. rudého posuvu objektu GN-z11.

Určité chemické signatury, tzv. emisní čáry, vyznačují přesné zákonitosti ve světle vzdálených objektů,“ vysvětluje Nobunari Kashikawa. „Na základě měření, jak jsou posunuty tyto emisní čáry, můžeme vydedukovat, jak daleko muselo světlo cestovat, a tudíž nám to udává vzdálenost od cílové galaxie.“

Pozorovali jsme výslovně v oboru ultrafialového světla, protože to je oblast elektromagnetického spektra, u které jsme očekávali, že zde objevíme rudým posuvem přemístěné emisní čáry chemických prvků,“ dodává Nobunari Kashikawa. „Hubbleův vesmírný teleskop HST detekoval spektrální čáry mnohokrát ve spektru galaxie GN-z11.“

Nicméně dokonce ani HST nebyl schopen rozlišit emisní čáry v oboru ultrafialového záření v takovém stupni, jaký potřebujeme.

Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření Autor: Kashikawa et al.
Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření
Autor: Kashikawa et al.
Teprve prostřednictvím spektroskopických pozorování v oboru blízkého infračerveného záření pomocí spektrografu MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), instalovaného na dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech, astronomové určili rudý posuv objektu GN-z11, jehož hodnotu určili na z = 10,957.

Spektrograf MOSFIRE zachytil emisní čáry objektu GN-z11 velmi detailně, což nám umožnilo udělat mnohem přesnější odhady jeho vzdálenosti, než bylo možné na základě dřívějších dat,“ dodávají astronomové.

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčínejvzdálenější



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck telescope, Rudý posuv, Nejvzdálenější galaxie GN-z11


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »