Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

GN-z11 je nejvzdálenější galaxie, jakou se podařilo pozorovat

Fotografie ukazuje galaxii GN-z11 s rudým posunem z=10,957 zářící vznikajícími hvězdami
Autor: NASA/ESA/P. Oesch, Yale University/G. Brammer, STScI/P. van Dokkum, Yale University/G. Illingworth,

GN-z11 je mladá, avšak průměrně hmotná galaxie nacházející se v souhvězdí Velké medvědice. Podle odhadu astronomů vznikla v době, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 420 miliónů roků, tj. přibližně 3 % jeho současného věku. Je tak nejen nejstarší, ale také nejvzdálenější galaxií, kterou se doposud podařilo pozorovat.

Na základě předchozích studií se GN-z11 zdá být nejvzdálenější detekovanou galaxií, která je od nás vzdálená 13,4 miliardy světelných roků,“ říká spoluautor studie Nobunari Kashikawa, astronom na Department of Astronomy at the University of Tokyo a Optical and Infrared Astronomy Division at the National Astronomical Observatory of Japan. „Avšak měření a ověřování tak vzdálených objektů není vůbec snadný úkol.“

Ve své nové studii se Nobunari Kashikawa se svými spolupracovníky zaměřil na určení tzv. rudého posuvu objektu GN-z11.

Určité chemické signatury, tzv. emisní čáry, vyznačují přesné zákonitosti ve světle vzdálených objektů,“ vysvětluje Nobunari Kashikawa. „Na základě měření, jak jsou posunuty tyto emisní čáry, můžeme vydedukovat, jak daleko muselo světlo cestovat, a tudíž nám to udává vzdálenost od cílové galaxie.“

Pozorovali jsme výslovně v oboru ultrafialového světla, protože to je oblast elektromagnetického spektra, u které jsme očekávali, že zde objevíme rudým posuvem přemístěné emisní čáry chemických prvků,“ dodává Nobunari Kashikawa. „Hubbleův vesmírný teleskop HST detekoval spektrální čáry mnohokrát ve spektru galaxie GN-z11.“

Nicméně dokonce ani HST nebyl schopen rozlišit emisní čáry v oboru ultrafialového záření v takovém stupni, jaký potřebujeme.

Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření Autor: Kashikawa et al.
Šipka v horní části obrázku ukazuje na nejvzdálenější galaxii ve vesmíru; ve spodní části obrázku jsou vidět emisní spektrální čáry uhlíku pozorované v infračerveném záření
Autor: Kashikawa et al.
Teprve prostřednictvím spektroskopických pozorování v oboru blízkého infračerveného záření pomocí spektrografu MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), instalovaného na dalekohledu Keck I na Havajských ostrovech, astronomové určili rudý posuv objektu GN-z11, jehož hodnotu určili na z = 10,957.

Spektrograf MOSFIRE zachytil emisní čáry objektu GN-z11 velmi detailně, což nám umožnilo udělat mnohem přesnější odhady jeho vzdálenosti, než bylo možné na základě dřívějších dat,“ dodávají astronomové.

Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčínejvzdálenější



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck telescope, Rudý posuv, Nejvzdálenější galaxie GN-z11


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »