Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Astronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.

Když se astronomové "seznámili a pozdravili" s novými sousedy, družice WISE je překvapila novou senzací: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo. "To jsou opravdu poučné výsledky," říká Davy Kirkpatrick, člen vědeckého týmu NASA na California Institute of Technology, Pasadena. "Tak jsme tedy konečně spatřili sousedství našeho Slunce pronikavějším infračerveným zrakem - avšak hnědí trpaslíci zde nepřevažují, jak jsme si doposud mysleli."

Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Pozorování poskytnou důležité informace o tom, jak tyto velmi exotické objekty vznikaly a zpřesní údaje o tom, jaká může být jejich hustota v naší Galaxii i mimo ni.

"Družice WISE objevila nové studené objekty, které je nutné podrobit dalšímu výzkumu," říká Davy Kirkpatrick. "Domníváme se, že hnědí trpaslíci mohli vzniknout několika odlišnými způsoby, přičemž jim bylo nejrůznějšími faktory bráněno v jejich růstu, což jim znemožnilo dosáhnout stavu plnohodnotných hvězd. Stále ještě nevíme přesně, jak tyto procesy fungují."

Astronomická družice WISE byla vypuštěna v roce 2009 a průzkum celé oblohy v oboru infračerveného záření dokončila v roce 2010. Jedním z hlavních cílů mise bylo pátrání po obtížně pozorovatelných hnědých trpaslících. Tato malá tělesa zahajují svůj život podobně jako hvězdy, avšak ve svém nitru mají nedostatečné podmínky k zažehnutí termojaderných reakcí. Postupně chladnou a pohasínají, čímž se stávají jen obtížně pozorovatelnými objekty.

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Zdokonalení družice WISE pro pozorování v oblasti IR záření na základě zkušeností z předcházejících projektů umožnilo zachytit i slabou záři těchto četných, ale doposud obtížně pozorovatelných objektů. V srpnu 2011 byl oznámen objev nejstudenějšího hnědého trpaslíka, který byl zařazen do nové spektrální třídy hvězd, mezi tzv. "Y" trpaslíky. Jeden z hnědých trpaslíků třídy Y má teplotu pouhých 25 °C (tj. pokojovou teplotu) a je nejstudenějším známým objektem podobným hvězdám. Od té doby astronomové prozkoumali prostřednictvím družice WISE prostor v okolí Slunce a objevili 200 hnědých trpaslíků, mezi nimi 13 trpaslíků třídy Y.

Určení vzdáleností těchto objektů bylo klíčovým úkolem pro zjištění jejich množství v okolí Slunce. Po pečlivém měření vzdáleností několika chladných hnědých trpaslíků pomocí metody využívající určení tzv. paralaxy, byli astronomové schopni určit vzdálenosti všech nově objevených hnědých trpaslíků. Dospěli přitom k závěru, že 33 z nich leží ve vzdálenosti menší než 26 světelných roků od Slunce. Ve stejné části vesmíru se nachází také 211 hvězd, což znamená, že se zde nachází přibližně 6 hvězd na jednoho hnědého trpaslíka.

Davy Kirkpatrick zdůrazňuje, že výsledky pozorování jsou stále ještě předběžné: je velmi pravděpodobné, že družice WISE objeví další hnědé trpaslíky třídy Y, avšak nikoliv ve velkém počtu a zřejmě ne blíže, než se nachází nejbližší známá hvězda Proxima Centauri. Tyto objevy mohou přinést nepatrnou změnu poměru hnědých trpaslíků a hvězd na 1 : 5 či 1 : 4, avšak nikoliv na 1 : 1, jak se ještě nedávno předpokládalo.

Nová pozorování stále ještě připouštějí možnost volně plujících planet o hmotnostech několikrát převyšujících hmotnost Jupiteru ve vzdálenosti několika světelných roků od Slunce, které mohou být objeveny na základě dalších průzkumů. Tato tělesa zřejmě budou příliš slabá na to, aby je mohla zaregistrovat družice WISE.

Zdroj: www.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »