Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Astronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.

Když se astronomové "seznámili a pozdravili" s novými sousedy, družice WISE je překvapila novou senzací: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo. "To jsou opravdu poučné výsledky," říká Davy Kirkpatrick, člen vědeckého týmu NASA na California Institute of Technology, Pasadena. "Tak jsme tedy konečně spatřili sousedství našeho Slunce pronikavějším infračerveným zrakem - avšak hnědí trpaslíci zde nepřevažují, jak jsme si doposud mysleli."

Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Pozorování poskytnou důležité informace o tom, jak tyto velmi exotické objekty vznikaly a zpřesní údaje o tom, jaká může být jejich hustota v naší Galaxii i mimo ni.

"Družice WISE objevila nové studené objekty, které je nutné podrobit dalšímu výzkumu," říká Davy Kirkpatrick. "Domníváme se, že hnědí trpaslíci mohli vzniknout několika odlišnými způsoby, přičemž jim bylo nejrůznějšími faktory bráněno v jejich růstu, což jim znemožnilo dosáhnout stavu plnohodnotných hvězd. Stále ještě nevíme přesně, jak tyto procesy fungují."

Astronomická družice WISE byla vypuštěna v roce 2009 a průzkum celé oblohy v oboru infračerveného záření dokončila v roce 2010. Jedním z hlavních cílů mise bylo pátrání po obtížně pozorovatelných hnědých trpaslících. Tato malá tělesa zahajují svůj život podobně jako hvězdy, avšak ve svém nitru mají nedostatečné podmínky k zažehnutí termojaderných reakcí. Postupně chladnou a pohasínají, čímž se stávají jen obtížně pozorovatelnými objekty.

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Zdokonalení družice WISE pro pozorování v oblasti IR záření na základě zkušeností z předcházejících projektů umožnilo zachytit i slabou záři těchto četných, ale doposud obtížně pozorovatelných objektů. V srpnu 2011 byl oznámen objev nejstudenějšího hnědého trpaslíka, který byl zařazen do nové spektrální třídy hvězd, mezi tzv. "Y" trpaslíky. Jeden z hnědých trpaslíků třídy Y má teplotu pouhých 25 °C (tj. pokojovou teplotu) a je nejstudenějším známým objektem podobným hvězdám. Od té doby astronomové prozkoumali prostřednictvím družice WISE prostor v okolí Slunce a objevili 200 hnědých trpaslíků, mezi nimi 13 trpaslíků třídy Y.

Určení vzdáleností těchto objektů bylo klíčovým úkolem pro zjištění jejich množství v okolí Slunce. Po pečlivém měření vzdáleností několika chladných hnědých trpaslíků pomocí metody využívající určení tzv. paralaxy, byli astronomové schopni určit vzdálenosti všech nově objevených hnědých trpaslíků. Dospěli přitom k závěru, že 33 z nich leží ve vzdálenosti menší než 26 světelných roků od Slunce. Ve stejné části vesmíru se nachází také 211 hvězd, což znamená, že se zde nachází přibližně 6 hvězd na jednoho hnědého trpaslíka.

Davy Kirkpatrick zdůrazňuje, že výsledky pozorování jsou stále ještě předběžné: je velmi pravděpodobné, že družice WISE objeví další hnědé trpaslíky třídy Y, avšak nikoliv ve velkém počtu a zřejmě ne blíže, než se nachází nejbližší známá hvězda Proxima Centauri. Tyto objevy mohou přinést nepatrnou změnu poměru hnědých trpaslíků a hvězd na 1 : 5 či 1 : 4, avšak nikoliv na 1 : 1, jak se ještě nedávno předpokládalo.

Nová pozorování stále ještě připouštějí možnost volně plujících planet o hmotnostech několikrát převyšujících hmotnost Jupiteru ve vzdálenosti několika světelných roků od Slunce, které mohou být objeveny na základě dalších průzkumů. Tato tělesa zřejmě budou příliš slabá na to, aby je mohla zaregistrovat družice WISE.

Zdroj: www.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »