Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Hnědí trpaslíci v blízkosti Slunce

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Astronomové získávají stále lepší a přesnější informace o našich kosmických sousedech. Slunce se nachází na okraji jednoho spirálního ramene Galaxie, zhruba ve dvou třetinách vzdálenosti mezi jejím středem a vnějším okrajem. Leží uvnitř docela klidné oblasti s průměrným počtem hvězd. Nedávno astronomická družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (zkráceně WISE) objevila novou skupinku hvězd v těsné blízkosti Slunce: jedná se o rodinu "nedorostlých" hvězd, tzv. hnědých trpaslíků.

Když se astronomové "seznámili a pozdravili" s novými sousedy, družice WISE je překvapila novou senzací: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo. "To jsou opravdu poučné výsledky," říká Davy Kirkpatrick, člen vědeckého týmu NASA na California Institute of Technology, Pasadena. "Tak jsme tedy konečně spatřili sousedství našeho Slunce pronikavějším infračerveným zrakem - avšak hnědí trpaslíci zde nepřevažují, jak jsme si doposud mysleli."

Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Pozorování poskytnou důležité informace o tom, jak tyto velmi exotické objekty vznikaly a zpřesní údaje o tom, jaká může být jejich hustota v naší Galaxii i mimo ni.

"Družice WISE objevila nové studené objekty, které je nutné podrobit dalšímu výzkumu," říká Davy Kirkpatrick. "Domníváme se, že hnědí trpaslíci mohli vzniknout několika odlišnými způsoby, přičemž jim bylo nejrůznějšími faktory bráněno v jejich růstu, což jim znemožnilo dosáhnout stavu plnohodnotných hvězd. Stále ještě nevíme přesně, jak tyto procesy fungují."

Astronomická družice WISE byla vypuštěna v roce 2009 a průzkum celé oblohy v oboru infračerveného záření dokončila v roce 2010. Jedním z hlavních cílů mise bylo pátrání po obtížně pozorovatelných hnědých trpaslících. Tato malá tělesa zahajují svůj život podobně jako hvězdy, avšak ve svém nitru mají nedostatečné podmínky k zažehnutí termojaderných reakcí. Postupně chladnou a pohasínají, čímž se stávají jen obtížně pozorovatelnými objekty.

Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Družice WISE objevila hnědé trpaslíky v blízkém okolí Slunce
Zdokonalení družice WISE pro pozorování v oblasti IR záření na základě zkušeností z předcházejících projektů umožnilo zachytit i slabou záři těchto četných, ale doposud obtížně pozorovatelných objektů. V srpnu 2011 byl oznámen objev nejstudenějšího hnědého trpaslíka, který byl zařazen do nové spektrální třídy hvězd, mezi tzv. "Y" trpaslíky. Jeden z hnědých trpaslíků třídy Y má teplotu pouhých 25 °C (tj. pokojovou teplotu) a je nejstudenějším známým objektem podobným hvězdám. Od té doby astronomové prozkoumali prostřednictvím družice WISE prostor v okolí Slunce a objevili 200 hnědých trpaslíků, mezi nimi 13 trpaslíků třídy Y.

Určení vzdáleností těchto objektů bylo klíčovým úkolem pro zjištění jejich množství v okolí Slunce. Po pečlivém měření vzdáleností několika chladných hnědých trpaslíků pomocí metody využívající určení tzv. paralaxy, byli astronomové schopni určit vzdálenosti všech nově objevených hnědých trpaslíků. Dospěli přitom k závěru, že 33 z nich leží ve vzdálenosti menší než 26 světelných roků od Slunce. Ve stejné části vesmíru se nachází také 211 hvězd, což znamená, že se zde nachází přibližně 6 hvězd na jednoho hnědého trpaslíka.

Davy Kirkpatrick zdůrazňuje, že výsledky pozorování jsou stále ještě předběžné: je velmi pravděpodobné, že družice WISE objeví další hnědé trpaslíky třídy Y, avšak nikoliv ve velkém počtu a zřejmě ne blíže, než se nachází nejbližší známá hvězda Proxima Centauri. Tyto objevy mohou přinést nepatrnou změnu poměru hnědých trpaslíků a hvězd na 1 : 5 či 1 : 4, avšak nikoliv na 1 : 1, jak se ještě nedávno předpokládalo.

Nová pozorování stále ještě připouštějí možnost volně plujících planet o hmotnostech několikrát převyšujících hmotnost Jupiteru ve vzdálenosti několika světelných roků od Slunce, které mohou být objeveny na základě dalších průzkumů. Tato tělesa zřejmě budou příliš slabá na to, aby je mohla zaregistrovat družice WISE.

Zdroj: www.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »