Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Horká mezigalaktická mlha jako chybějící hmota
Pavel Koten Vytisknout článek

Horká mezigalaktická mlha jako chybějící hmota

Je všeobecně známo, že asi jenom 4 procenta hmotnosti ve vesmíru tvoří normální neboli baryonová hmota. Celých 73% připadá na temnou energii a 23% na temnou hmotu. Ovšem i převážná část normální hmoty je našim pohledům do vesmíru skryta. Tedy až doposud byla.

Astronom Fabrizio Nicastro z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) je vedoucím týmu, který tuto chybějící hmotu nalezl ve formě horké mlhy obklopující naši i další blízké galaxie tvořící Místní galaktickou skupinu. Jejich výzkum ukazuje, že by tato mlha mohla obsahovat až dvě třetiny veškeré baryonové hmoty v okolí naší Galaxie. Ačkoliv mezigalaktická mlha dosahuje teplot mezi 100 000 a 10 milióny K a tudíž slabě září v rentgenovém světle, je obtížně detekovatelná, protože je velmi difúzní. Vědci proto využili dat z ultrafialového dalekohledu FUSE a rentgenové observatoře Chandra, aby hledali ne přímo tuto mlhu, ale její projevy. Tedy pohlcování záření vzdálených kvasarů a aktivních galaktických jader na určitých vlnových délkách v UV a rentgenové oblasti spektra.

Pohlcování záření vzdálenějších zdrojů vznikají v jejich spektrech tmavé absorpční čáry. Z posunu jejich vlnové délky vlivem Dopplerova efektu byly odvozeny radiální rychlosti pohlcujících oblaků. Jejich lokalizace vedla s velkou jistotou právě do Místní skupiny galaxií. Vědci tak identifikovali na 50 oblaků horké mlhy, ve kterých může být uloženo až milión miliónů (10^12) hmotností našeho Slunce. Tento výsledek je ve vynikajícím souladu s množstvím hmoty, které je potřeba, aby se Místní skupina galaxií nerozpadla.

Tato dosud "chybějící" hmota je zřejmě pozůstatkem po vzniku galaxií v ranných stádiích vesmíru. Během několika stovek miliónů let se ze zhuštěnin v prvotní hmotě vesmíru vytvořily galaxie. Při tomto procesu byla ovšem spotřebována pouze třetina baryonové hmoty. Zbytek se dodnes vznáší v mezigalaktickém prostoru.

Zdroj:
CfA Press release




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Optická deformace Měsíce v atmosféře při východu .

Další informace »