Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Horká mezigalaktická mlha jako chybějící hmota
Pavel Koten Vytisknout článek

Horká mezigalaktická mlha jako chybějící hmota

Je všeobecně známo, že asi jenom 4 procenta hmotnosti ve vesmíru tvoří normální neboli baryonová hmota. Celých 73% připadá na temnou energii a 23% na temnou hmotu. Ovšem i převážná část normální hmoty je našim pohledům do vesmíru skryta. Tedy až doposud byla.

Astronom Fabrizio Nicastro z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) je vedoucím týmu, který tuto chybějící hmotu nalezl ve formě horké mlhy obklopující naši i další blízké galaxie tvořící Místní galaktickou skupinu. Jejich výzkum ukazuje, že by tato mlha mohla obsahovat až dvě třetiny veškeré baryonové hmoty v okolí naší Galaxie. Ačkoliv mezigalaktická mlha dosahuje teplot mezi 100 000 a 10 milióny K a tudíž slabě září v rentgenovém světle, je obtížně detekovatelná, protože je velmi difúzní. Vědci proto využili dat z ultrafialového dalekohledu FUSE a rentgenové observatoře Chandra, aby hledali ne přímo tuto mlhu, ale její projevy. Tedy pohlcování záření vzdálených kvasarů a aktivních galaktických jader na určitých vlnových délkách v UV a rentgenové oblasti spektra.

Pohlcování záření vzdálenějších zdrojů vznikají v jejich spektrech tmavé absorpční čáry. Z posunu jejich vlnové délky vlivem Dopplerova efektu byly odvozeny radiální rychlosti pohlcujících oblaků. Jejich lokalizace vedla s velkou jistotou právě do Místní skupiny galaxií. Vědci tak identifikovali na 50 oblaků horké mlhy, ve kterých může být uloženo až milión miliónů (10^12) hmotností našeho Slunce. Tento výsledek je ve vynikajícím souladu s množstvím hmoty, které je potřeba, aby se Místní skupina galaxií nerozpadla.

Tato dosud "chybějící" hmota je zřejmě pozůstatkem po vzniku galaxií v ranných stádiích vesmíru. Během několika stovek miliónů let se ze zhuštěnin v prvotní hmotě vesmíru vytvořily galaxie. Při tomto procesu byla ovšem spotřebována pouze třetina baryonové hmoty. Zbytek se dodnes vznáší v mezigalaktickém prostoru.

Zdroj:
CfA Press release




O autorovi



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »