Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubble zachytil nejvzdálenější supernovy

Hubble zachytil nejvzdálenější supernovy

darkenergy.jpg
Hubblův kosmický dalekohled objevil 5 supernov a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a o její existenci po většinu historie vesmíru.

Astronomové používají supernovy k měření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. A určují, jak je tato expanze ovlivňována odpudivou silou temné energie. Supernovy typu Ia poskytují spolehlivá měření, protože astronomové velmi přesně znají jejich skutečné jasnosti.

Určování vzdáleností supernov ve vesmíru se podobá pozorování světlušek. Všechny světlušky svítí přibližně stejně. A podle toho, jak jsou světlušky jasné nebo slabé, usuzujeme, jak jsou od nás daleko.

Těchto 5 supernov může zkoumat pouze HST. Jsou příliš daleko a proto jsou velmi slabé na to, aby mohly být studovány pozemními dalekohledy.

Pozorování z HST poprvé zjistila, že temná energie pravděpodobně ve vesmíru existuje po celou dobu jeho historie. Spektrální analýza také ukazuje, že supernovy, které se používají pro měření rychlosti expanze vesmíru, jsou z dnešního pohledu pozoruhodně podobné těm, které explodovaly před 9 miliardami let a které právě nyní pozoruje HST.

Výsledky výzkumu jsou založeny na studiu 24 nejvzdálenějších supernov, z nichž většina byla objevena během posledních tří let členy týmu High-z Supernova Team. Snímky byly získány v letech 2003 až 2005 kamerou ACS na palubě HST (Hubble´s Advanced Camera for Surveys).

Snímky z HST:
Šipky v horní řadě snímků ukazují supernovy, ve spodní řadě pak hostitelské galaxie předtím nebo poté co hvězdy explodovaly. Supernovy explodovaly před 3,5 až 10 miliardami let. Credit: NASA, ESA, Riess/ STScI

"kosmické petahování" mezi temnou energií a temnou hmotou
Ilustrace rozpínání vesmíru:
"Kosmické přetahování" mezi temnou energií (dark energy) a temná hmotou (dark matter). Credit: NASA, ESA, Riess/STScI

Zdroj: www.nasa.gov a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »