Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubble zachytil nejvzdálenější supernovy

Hubble zachytil nejvzdálenější supernovy

darkenergy.jpg
Hubblův kosmický dalekohled objevil 5 supernov a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a o její existenci po většinu historie vesmíru.

Astronomové používají supernovy k měření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. A určují, jak je tato expanze ovlivňována odpudivou silou temné energie. Supernovy typu Ia poskytují spolehlivá měření, protože astronomové velmi přesně znají jejich skutečné jasnosti.

Určování vzdáleností supernov ve vesmíru se podobá pozorování světlušek. Všechny světlušky svítí přibližně stejně. A podle toho, jak jsou světlušky jasné nebo slabé, usuzujeme, jak jsou od nás daleko.

Těchto 5 supernov může zkoumat pouze HST. Jsou příliš daleko a proto jsou velmi slabé na to, aby mohly být studovány pozemními dalekohledy.

Pozorování z HST poprvé zjistila, že temná energie pravděpodobně ve vesmíru existuje po celou dobu jeho historie. Spektrální analýza také ukazuje, že supernovy, které se používají pro měření rychlosti expanze vesmíru, jsou z dnešního pohledu pozoruhodně podobné těm, které explodovaly před 9 miliardami let a které právě nyní pozoruje HST.

Výsledky výzkumu jsou založeny na studiu 24 nejvzdálenějších supernov, z nichž většina byla objevena během posledních tří let členy týmu High-z Supernova Team. Snímky byly získány v letech 2003 až 2005 kamerou ACS na palubě HST (Hubble´s Advanced Camera for Surveys).

Snímky z HST:
Šipky v horní řadě snímků ukazují supernovy, ve spodní řadě pak hostitelské galaxie předtím nebo poté co hvězdy explodovaly. Supernovy explodovaly před 3,5 až 10 miliardami let. Credit: NASA, ESA, Riess/ STScI

"kosmické petahování" mezi temnou energií a temnou hmotou
Ilustrace rozpínání vesmíru:
"Kosmické přetahování" mezi temnou energií (dark energy) a temná hmotou (dark matter). Credit: NASA, ESA, Riess/STScI

Zdroj: www.nasa.gov a space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »