Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Emisní mlhovina Rosetta
Emisní mlhovina Rosetta
Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Tento oblak obsahuje dostatečné množství prachu a plynu k vytvoření zhruba 10 000 hvězd podobných Slunci. Na snímku je zachycena zhruba polovina samotné mlhoviny a většina molekulárního oblaku. Velmi hmotné hvězdy dodávají energii mlhovině, která se nachází v pravé části obrázku; není však pozorovatelná na vlnových délkách infračerveného záření, které registrují přístroje kosmické observatoře.

Družice Herschel se zaměřuje na sledování infračerveného záření, vyzařovaného přítomným prachem. Světlé skvrny na fotografii jsou prachové kokony (zámotky), ukrývající hmotné zárodky hvězd, které "dorostou" na hvězdy o hmotnostech až 10krát větší než hmotnost Slunce. Malé skvrny poblíž středu obrázku (v červeně zbarvené oblasti) jsou hvězdná embrya o malých hmotnostech srovnatelných s hmotností Slunce.

Kompozitní obrázek byl složen ze snímků ve třech barvách, odpovídajících infračervenému záření o vlnových délkách 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva na snímku). Jednotlivé barvy představují odlišnou teplotu prachu od -263 °C (červená) až po -233 °C (modrá barva). Snímky byly pořízeny kamerami Photoconductor Array Camera and Spectrometer (PACS) a Spectral and Photometric Imaging Receiver (SPIRE) na palubě astronomické družice Herschel.

Evropská družice ukázala astronomům vůbec poprvé tak mladé a hmotné protohvězdy jako součást průzkumu "Herschel imaging survey of OB Young Stellar objects", známého jako HOBYS. Průzkum je zaměřen na mladé hvězdy spektrální třídy O a B, z kterých se později stanou nejteplejší a nejzářivější hvězdy.

"Oblasti vzniku velmi hmotných hvězd jsou poměrně vzácné a kromě toho velmi vzdálené, na rozdíl od oblastí vzniku málo hmotných hvězd," říká Frédérique Motte, Laboratoire AIM Paris-Saclay, Francie. A tak museli astronomové čekat na kosmické dalekohledy, jako je například Herschel, který je odhalil.

Je důležité pochopit průběh vzniku hvězd o vysokých hmotnostech v naší Galaxii, protože "krmí" světlem a dalšími druhy energie svá mateřská oblaka, v kterých může být kdykoliv iniciován vznik dalších generací hvězd.

Když astronomové pozorují vzdálené galaxie, sledují pouze jasné a hmotné oblasti vzniku hvězd. Pokud chceme porovnat naši Galaxii s těmi vzdálenými, musíme nejprve porozumět průběhu vzniku velmi hmotných hvězd v naší blízkosti.

Herschel Space Observatory je mimořádnou misí Evropské kosmické agentury, vybavenou vědeckými přístroji, vyrobenými evropskými institucemi ve spolupráci s NASA.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »