Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Emisní mlhovina Rosetta
Emisní mlhovina Rosetta
Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Tento oblak obsahuje dostatečné množství prachu a plynu k vytvoření zhruba 10 000 hvězd podobných Slunci. Na snímku je zachycena zhruba polovina samotné mlhoviny a většina molekulárního oblaku. Velmi hmotné hvězdy dodávají energii mlhovině, která se nachází v pravé části obrázku; není však pozorovatelná na vlnových délkách infračerveného záření, které registrují přístroje kosmické observatoře.

Družice Herschel se zaměřuje na sledování infračerveného záření, vyzařovaného přítomným prachem. Světlé skvrny na fotografii jsou prachové kokony (zámotky), ukrývající hmotné zárodky hvězd, které "dorostou" na hvězdy o hmotnostech až 10krát větší než hmotnost Slunce. Malé skvrny poblíž středu obrázku (v červeně zbarvené oblasti) jsou hvězdná embrya o malých hmotnostech srovnatelných s hmotností Slunce.

Kompozitní obrázek byl složen ze snímků ve třech barvách, odpovídajících infračervenému záření o vlnových délkách 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva na snímku). Jednotlivé barvy představují odlišnou teplotu prachu od -263 °C (červená) až po -233 °C (modrá barva). Snímky byly pořízeny kamerami Photoconductor Array Camera and Spectrometer (PACS) a Spectral and Photometric Imaging Receiver (SPIRE) na palubě astronomické družice Herschel.

Evropská družice ukázala astronomům vůbec poprvé tak mladé a hmotné protohvězdy jako součást průzkumu "Herschel imaging survey of OB Young Stellar objects", známého jako HOBYS. Průzkum je zaměřen na mladé hvězdy spektrální třídy O a B, z kterých se později stanou nejteplejší a nejzářivější hvězdy.

"Oblasti vzniku velmi hmotných hvězd jsou poměrně vzácné a kromě toho velmi vzdálené, na rozdíl od oblastí vzniku málo hmotných hvězd," říká Frédérique Motte, Laboratoire AIM Paris-Saclay, Francie. A tak museli astronomové čekat na kosmické dalekohledy, jako je například Herschel, který je odhalil.

Je důležité pochopit průběh vzniku hvězd o vysokých hmotnostech v naší Galaxii, protože "krmí" světlem a dalšími druhy energie svá mateřská oblaka, v kterých může být kdykoliv iniciován vznik dalších generací hvězd.

Když astronomové pozorují vzdálené galaxie, sledují pouze jasné a hmotné oblasti vzniku hvězd. Pokud chceme porovnat naši Galaxii s těmi vzdálenými, musíme nejprve porozumět průběhu vzniku velmi hmotných hvězd v naší blízkosti.

Herschel Space Observatory je mimořádnou misí Evropské kosmické agentury, vybavenou vědeckými přístroji, vyrobenými evropskými institucemi ve spolupráci s NASA.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »