Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Emisní mlhovina Rosetta
Emisní mlhovina Rosetta
Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Tento oblak obsahuje dostatečné množství prachu a plynu k vytvoření zhruba 10 000 hvězd podobných Slunci. Na snímku je zachycena zhruba polovina samotné mlhoviny a většina molekulárního oblaku. Velmi hmotné hvězdy dodávají energii mlhovině, která se nachází v pravé části obrázku; není však pozorovatelná na vlnových délkách infračerveného záření, které registrují přístroje kosmické observatoře.

Družice Herschel se zaměřuje na sledování infračerveného záření, vyzařovaného přítomným prachem. Světlé skvrny na fotografii jsou prachové kokony (zámotky), ukrývající hmotné zárodky hvězd, které "dorostou" na hvězdy o hmotnostech až 10krát větší než hmotnost Slunce. Malé skvrny poblíž středu obrázku (v červeně zbarvené oblasti) jsou hvězdná embrya o malých hmotnostech srovnatelných s hmotností Slunce.

Kompozitní obrázek byl složen ze snímků ve třech barvách, odpovídajících infračervenému záření o vlnových délkách 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva na snímku). Jednotlivé barvy představují odlišnou teplotu prachu od -263 °C (červená) až po -233 °C (modrá barva). Snímky byly pořízeny kamerami Photoconductor Array Camera and Spectrometer (PACS) a Spectral and Photometric Imaging Receiver (SPIRE) na palubě astronomické družice Herschel.

Evropská družice ukázala astronomům vůbec poprvé tak mladé a hmotné protohvězdy jako součást průzkumu "Herschel imaging survey of OB Young Stellar objects", známého jako HOBYS. Průzkum je zaměřen na mladé hvězdy spektrální třídy O a B, z kterých se později stanou nejteplejší a nejzářivější hvězdy.

"Oblasti vzniku velmi hmotných hvězd jsou poměrně vzácné a kromě toho velmi vzdálené, na rozdíl od oblastí vzniku málo hmotných hvězd," říká Frédérique Motte, Laboratoire AIM Paris-Saclay, Francie. A tak museli astronomové čekat na kosmické dalekohledy, jako je například Herschel, který je odhalil.

Je důležité pochopit průběh vzniku hvězd o vysokých hmotnostech v naší Galaxii, protože "krmí" světlem a dalšími druhy energie svá mateřská oblaka, v kterých může být kdykoliv iniciován vznik dalších generací hvězd.

Když astronomové pozorují vzdálené galaxie, sledují pouze jasné a hmotné oblasti vzniku hvězd. Pokud chceme porovnat naši Galaxii s těmi vzdálenými, musíme nejprve porozumět průběhu vzniku velmi hmotných hvězd v naší blízkosti.

Herschel Space Observatory je mimořádnou misí Evropské kosmické agentury, vybavenou vědeckými přístroji, vyrobenými evropskými institucemi ve spolupráci s NASA.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše vychází na ranní oblohu

Další informace »