Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Hvězdná porodnice v mlhovině Roseta

Emisní mlhovina Rosetta
Emisní mlhovina Rosetta
Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula - Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce (Monoceros).

Tento oblak obsahuje dostatečné množství prachu a plynu k vytvoření zhruba 10 000 hvězd podobných Slunci. Na snímku je zachycena zhruba polovina samotné mlhoviny a většina molekulárního oblaku. Velmi hmotné hvězdy dodávají energii mlhovině, která se nachází v pravé části obrázku; není však pozorovatelná na vlnových délkách infračerveného záření, které registrují přístroje kosmické observatoře.

Družice Herschel se zaměřuje na sledování infračerveného záření, vyzařovaného přítomným prachem. Světlé skvrny na fotografii jsou prachové kokony (zámotky), ukrývající hmotné zárodky hvězd, které "dorostou" na hvězdy o hmotnostech až 10krát větší než hmotnost Slunce. Malé skvrny poblíž středu obrázku (v červeně zbarvené oblasti) jsou hvězdná embrya o malých hmotnostech srovnatelných s hmotností Slunce.

Kompozitní obrázek byl složen ze snímků ve třech barvách, odpovídajících infračervenému záření o vlnových délkách 70 mikronů (modrá barva), 160 mikronů (zelená barva) a 250 mikronů (červená barva na snímku). Jednotlivé barvy představují odlišnou teplotu prachu od -263 °C (červená) až po -233 °C (modrá barva). Snímky byly pořízeny kamerami Photoconductor Array Camera and Spectrometer (PACS) a Spectral and Photometric Imaging Receiver (SPIRE) na palubě astronomické družice Herschel.

Evropská družice ukázala astronomům vůbec poprvé tak mladé a hmotné protohvězdy jako součást průzkumu "Herschel imaging survey of OB Young Stellar objects", známého jako HOBYS. Průzkum je zaměřen na mladé hvězdy spektrální třídy O a B, z kterých se později stanou nejteplejší a nejzářivější hvězdy.

"Oblasti vzniku velmi hmotných hvězd jsou poměrně vzácné a kromě toho velmi vzdálené, na rozdíl od oblastí vzniku málo hmotných hvězd," říká Frédérique Motte, Laboratoire AIM Paris-Saclay, Francie. A tak museli astronomové čekat na kosmické dalekohledy, jako je například Herschel, který je odhalil.

Je důležité pochopit průběh vzniku hvězd o vysokých hmotnostech v naší Galaxii, protože "krmí" světlem a dalšími druhy energie svá mateřská oblaka, v kterých může být kdykoliv iniciován vznik dalších generací hvězd.

Když astronomové pozorují vzdálené galaxie, sledují pouze jasné a hmotné oblasti vzniku hvězd. Pokud chceme porovnat naši Galaxii s těmi vzdálenými, musíme nejprve porozumět průběhu vzniku velmi hmotných hvězd v naší blízkosti.

Herschel Space Observatory je mimořádnou misí Evropské kosmické agentury, vybavenou vědeckými přístroji, vyrobenými evropskými institucemi ve spolupráci s NASA.

Zdroj: www.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »