Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Inaugurace Pierre Auger Observatory

Inaugurace Pierre Auger Observatory

PAOVJEZD.jpg
Od našeho jihoamerického dopisovatele, Malargue, Argentina.

V těchto dnech proběhla v argentinském Malargue a okolí v provincii Mendoza inaugurace Pierre Auger Observatory (observatoř pro výzkum kosmického záření o extremních energiích), která začala získávat vědecké údaje již od ledna 2004, protože je budována modulovým způsobem. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů (z plánovaného počtu 1600) a 18 světelných dalekohledů (z plánovaných 24).

14.11. - doplněno o fotografie

Ve čtvrtek 10. 11. 2005 se uskutečnilo slavnostní zasedání za účasti oficiálních představitelů 15 zemí, které se účastnily výstavby observatoře. Českou republiku zastupovali Ing. Karel Jungwirth, DrSc. (ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR), RNDr. Jan Řídký, CSc. (představitel ČR v mezinárodním řídícím výboru PAO), Prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. (vedoucí Společné laboratoře optiky FZU a UP v Olomouci) a velvyslanec ČR v Argentině Ing. František Padelek. Na zasedání promluvili současný vědecký mluvčí PAO Prof. Alan Watson (U. Leeds, UK) o historii výzkumu kosmického záření a počátcích koncepce PAO, vědecký manažer projektu PAO Dr. Paul Mantsch (U. Chicago) o hlavních etapách výstavby PAO v Argentině a první vědecký mluvčí PAO prof. Jim Cronin (U. Chicago) o prvních vědeckých výsledcích PAO, dosazených od ledna 2004 do léta 2005.

Poté následovalo odhalení skleněné plastiky, kde jsou vyleptána jména zúčastněných zemí, na prostranství před řídícím centrem PAO v Malargue. Pod vedením prof. Cronina a předsedkyně řídícho výboru PAO Prof. Terezy Dova (U. La Plata) vykonali slavnostní akt studenti a doktorandi z účastnických států včetně dvou doktorandů z ČR.

Jelikož observatoř se rozkládá na ploše 3 tis. čtv. kilometrů v pampě, byl celý další den 11.11. věnován exkurzím do terénu, kde účastníci slavnosti navštívili jednak řídící centrum pro sběr a zpracování dat z pozemních i atmosférických detektorů kosmického záření a jednak některé pozemní detektory i nejvzdálenější stanici se světelnými dalekohledy na návrší Los Morados, vzdálenou asi 80 km jízdy terénem pampy.

V sobotu 12.11. byla pro veřejnost otevřena v řídícím centru výstava s ukázkami přístrojů a metod zpracování měření této dnes již nejvetší a technicky nejpokročilejší observatoře pro výzkum kosmického záření o extrémních energiích na světě.

Od neděle 13.11. probíhá na PAO obvyklé výroční zasedání fyziků, astronomů a techniků z účastnických zemí, na nich se jednak posuzují dosažené výsledky a jednak připravuje harmonogram prací pro dokončení observatoře na přelomu let 2006/07. Česká delegace má na zasedání 8 členů; jde o vědecké pracovníky a doktorandy z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze a ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

STATy.jpg
Vlajky zemi, ktere se podilely na vystavbe observatore Pierra Augera [PAO]
CZVLAJKA.jpg
Vlajky ucastnickych zemi na prostranstvi pred ridicim centrem PAO
FPAJRID.jpg
Velvyslanec CR v Argentine F. Padelek a Dr. J. Ridky v montazni hale PAO
JCTDAWPM.jpg
Prof. J. Cronin, Prof. T. Dova, Prof. A. Watson a Dr. P. Mantsch
JRPMFPKJ.jpg
Dr. J. Ridky, Dr. P. Mantsch, Ing. F. Padelek a Ing. K. Jungwirth v hale PAO
KJFPMHAW.jpg
Ing. Jungwirth, Ing. Padelek, Prof. M. Hrabovsky a Prof. A. Watson
KJFPMHRS.jpg
K. Jungwirth, F. Padelek, M. Hrabovsky a doktorand M. S~mi'da ve velinu
MEMORIAL.jpg
Sklenena plastika pred ridicim centrem PAO se jmeny ucastnickych statu
MPPTFPRS.jpg
Doktorandi M. Prouza a R. Smida, Dr. P. Travnicek a F. Padelek ve velinu
PAOHQ.jpg
Ridici centrum PAO s antennim stozarem pro sber dat v Malargue
PAOVJEZD.jpg
Emblem PAO u vjezdu k ridicimu centru v Malargue
PASKMIKE.jpg
Prestrizeni pasky u sklenene plastiky organizuje J. Cronin [ve svetlem saku zady ke kamere]. Vlevo mezi doktorandy M. Prouza [kostk. kosile]
PMFPKJ.jpg
P. Mantsch, J. Ridky, F. Padelek a K. Jungwirth v montazni hale PAO




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »