Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Inaugurace Pierre Auger Observatory

Inaugurace Pierre Auger Observatory

PAOVJEZD.jpg
Od našeho jihoamerického dopisovatele, Malargue, Argentina.

V těchto dnech proběhla v argentinském Malargue a okolí v provincii Mendoza inaugurace Pierre Auger Observatory (observatoř pro výzkum kosmického záření o extremních energiích), která začala získávat vědecké údaje již od ledna 2004, protože je budována modulovým způsobem. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů (z plánovaného počtu 1600) a 18 světelných dalekohledů (z plánovaných 24).

14.11. - doplněno o fotografie

Ve čtvrtek 10. 11. 2005 se uskutečnilo slavnostní zasedání za účasti oficiálních představitelů 15 zemí, které se účastnily výstavby observatoře. Českou republiku zastupovali Ing. Karel Jungwirth, DrSc. (ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR), RNDr. Jan Řídký, CSc. (představitel ČR v mezinárodním řídícím výboru PAO), Prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. (vedoucí Společné laboratoře optiky FZU a UP v Olomouci) a velvyslanec ČR v Argentině Ing. František Padelek. Na zasedání promluvili současný vědecký mluvčí PAO Prof. Alan Watson (U. Leeds, UK) o historii výzkumu kosmického záření a počátcích koncepce PAO, vědecký manažer projektu PAO Dr. Paul Mantsch (U. Chicago) o hlavních etapách výstavby PAO v Argentině a první vědecký mluvčí PAO prof. Jim Cronin (U. Chicago) o prvních vědeckých výsledcích PAO, dosazených od ledna 2004 do léta 2005.

Poté následovalo odhalení skleněné plastiky, kde jsou vyleptána jména zúčastněných zemí, na prostranství před řídícím centrem PAO v Malargue. Pod vedením prof. Cronina a předsedkyně řídícho výboru PAO Prof. Terezy Dova (U. La Plata) vykonali slavnostní akt studenti a doktorandi z účastnických států včetně dvou doktorandů z ČR.

Jelikož observatoř se rozkládá na ploše 3 tis. čtv. kilometrů v pampě, byl celý další den 11.11. věnován exkurzím do terénu, kde účastníci slavnosti navštívili jednak řídící centrum pro sběr a zpracování dat z pozemních i atmosférických detektorů kosmického záření a jednak některé pozemní detektory i nejvzdálenější stanici se světelnými dalekohledy na návrší Los Morados, vzdálenou asi 80 km jízdy terénem pampy.

V sobotu 12.11. byla pro veřejnost otevřena v řídícím centru výstava s ukázkami přístrojů a metod zpracování měření této dnes již nejvetší a technicky nejpokročilejší observatoře pro výzkum kosmického záření o extrémních energiích na světě.

Od neděle 13.11. probíhá na PAO obvyklé výroční zasedání fyziků, astronomů a techniků z účastnických zemí, na nich se jednak posuzují dosažené výsledky a jednak připravuje harmonogram prací pro dokončení observatoře na přelomu let 2006/07. Česká delegace má na zasedání 8 členů; jde o vědecké pracovníky a doktorandy z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze a ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

STATy.jpg
Vlajky zemi, ktere se podilely na vystavbe observatore Pierra Augera [PAO]
CZVLAJKA.jpg
Vlajky ucastnickych zemi na prostranstvi pred ridicim centrem PAO
FPAJRID.jpg
Velvyslanec CR v Argentine F. Padelek a Dr. J. Ridky v montazni hale PAO
JCTDAWPM.jpg
Prof. J. Cronin, Prof. T. Dova, Prof. A. Watson a Dr. P. Mantsch
JRPMFPKJ.jpg
Dr. J. Ridky, Dr. P. Mantsch, Ing. F. Padelek a Ing. K. Jungwirth v hale PAO
KJFPMHAW.jpg
Ing. Jungwirth, Ing. Padelek, Prof. M. Hrabovsky a Prof. A. Watson
KJFPMHRS.jpg
K. Jungwirth, F. Padelek, M. Hrabovsky a doktorand M. S~mi'da ve velinu
MEMORIAL.jpg
Sklenena plastika pred ridicim centrem PAO se jmeny ucastnickych statu
MPPTFPRS.jpg
Doktorandi M. Prouza a R. Smida, Dr. P. Travnicek a F. Padelek ve velinu
PAOHQ.jpg
Ridici centrum PAO s antennim stozarem pro sber dat v Malargue
PAOVJEZD.jpg
Emblem PAO u vjezdu k ridicimu centru v Malargue
PASKMIKE.jpg
Prestrizeni pasky u sklenene plastiky organizuje J. Cronin [ve svetlem saku zady ke kamere]. Vlevo mezi doktorandy M. Prouza [kostk. kosile]
PMFPKJ.jpg
P. Mantsch, J. Ridky, F. Padelek a K. Jungwirth v montazni hale PAO




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »