Intergalaktický smrtící paprsek

Smrtící galaxie - větší ze dvou v systému známém jako 3C321 - zamířila pronikavý výtrysk ze své centrální černé díry k menší galaxii, nacházející se od ní ve vzdálenosti 20 000 sv.l. (přibližně vzdálenost Země od středu naší Mléčné dráhy). Obě galaxie se nacházejí ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy sv.l. od Země.

Pozorování odhalila, že se nejednalo o přímý zásah, jinak by důsledky byly děsivé. Výtrysk se po nárazu do menší galaxie odchýlil a nyní směřuje pryč do intergalaktického prostoru.

„Pozorovali jsme mnoho výtrysků produkovaných černými dírami. Ale toto je poprvé, kdy jsme viděli přímý úder do jiné galaxie,“ řekl astronom Dan Evans (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts). „Tento výtrysk by mohl způsobit nejrůznější problémy menším galaxiím, které by trefil.“

Astronomové tento jev nazvali „death star galaxy“. Podle teoretických modelů výsledek takového odstřelování destruktivním paprskem není jednoznačný: buď by výtrysk mohl zničit atmosféry planet, ale také by mohl spustit vznik nových hvězd. Naštěstí kosmická „střelba“ je od nás i od naší Galaxie v bezpečné vzdálenosti.

„Je to fascinující výsledek a my můžeme být rádi, že to pozorujeme z bezpečné vzdálenosti,“ řekl astrofyzik Neil deGrasse Tyson (American Museum of Natural History, New York). „Protože vím, jak smrtící účinky by mělo záření z výtrysku, nechtěl bych být ani na palebné čáře.“

Výtrysky ze superhmotné černé díry produkují obrovské množství rentgenového záření, gama záření a proudy elektronů, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Podle Evanse záření i fotony nejvíce škodí planetám.

„Fotony mohou mít opravdu dramatický účinek na atmosféru planet,“ řekl. „Ozónová vrstva u Zemi podobných planet by byla pravděpodobně zničena během několika měsíců.“ Bez ozónová vrstvy, která planetu chrání před smrtelným kosmickým zářením, by podle Tysona velmi rychle zahynuly veškeré povrchové formy života.

Galaktický útok na souseda bude z kosmického hlediska pravděpodobně jen přechodná událost (bude trvat asi 1 milión let). Proto se galaxie 3C321 stala velmi důležitým objektem pro další studium vývoje vesmíru.

Ukazuje se, že „paprsek smrti“ nemusí mít na svou oběť vždy negativní vliv, přinejmenším teoreticky. Tak obrovský přísun energie a záření by mohl pomoci při formování nových hvězd a solárních systémů.

„Nakonec (3C321) může být zdrojem nového života v této vzdálené galaxii,“ řekl astronom Martin Hardcastle (University of Hertfordshire, Velká Británie). Hardcastle vysvětlil, že hmota ve výtrysku bude i nadále proudit ze superhmotné černé díry (asi 10 až 100 miliónů let) - dost času na to, aby další plyn obohatil nově se tvořící hvězdné systémy.

"Jety mohou být vysoce ničivé ... ale také mohou vytvořit hvězdné školy,“ řekl Tyson. „Je to fascinující druh duality.“

Astronomové pro pozorovaní používají rentgenovou observatoř Chandra, Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope a pozemní radioteleskopy VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku (USA) a MERLIN (Multi-Element Radio Linked Interferometer Network) ve Velká Británie (University of Manchester a Jodrell Bank Observatory).

Detaily objevu Evans s kolegy bude publikovat v aktuálním vydání Astrophysical Journal.

Multipanel (úvodní obrázek): rentgenová data z Chandry (fialová), optická data z Hubbla (oranžová), ultrafialová (UV) data z Hubbla (červená) a radiová data z radioteleskopů VLA a MERLIN (modrá). Kredit: X-ray: NASA/CXC/CfA/D.Evans et al.; Optical/UV: NASA/STScI; Radio: NSF/VLA/CfA/D.Evans et al., STFC/JBO/MERLIN)

Další obrázky: http://chandra.harvard.edu/photo/2007/3c321/more.html#3c321_illustration

Zdroj: ww.space.com