Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak změřit temnou energii?

Jak změřit temnou energii?

Supernova typu Ia vznikne při explozi bílého trpaslíka
Supernova typu Ia vznikne při explozi bílého trpaslíka
Temná energie je záhadnou silou, která prostupuje celý vesmír, přičemž působí jako "tlak" urychlující rozpínání vesmíru. Nehledě na to, že představuje asi 70 % celkové hmoty a energie vesmíru, byla objevena dvěma výzkumnými týmy teprve v roce 1998 na základě pozorování supernov typu Ia. Tyto supernovy představují katastrofickou explozi hvězd označovaných jako bílí trpaslíci. Supernova typu Ia vznikne tehdy, když bílý trpaslík zvýší svoji hmotnost akrecí materiálu unikajícího z druhé složky dvojhvězdy natolik, že překročí tzv. Chandrasekharovu mez a exploduje.

Právě tyto supernovy jsou v současné době nejlepší možnou cestou ke změření temné energie, protože jsou pozorovatelné i z velkých vzdáleností napříč mezigalaktickým prostorem. Mohou fungovat jako tzv. "standardní svíčky" ve vzdálených galaxiích, protože jejich skutečná jasnost je dobře známa. Právě tak jako řidiči v noci odhadnou vzdálenost blížícího se automobilu na základě jasnosti jeho předních světel, stejně tak můžeme určit vzdálenost supernov na základě jejich pozorované jasnosti (slabší supernova je vzdálenější). Měření jejich vzdáleností pomůže vystopovat vliv temné energie na rozpínání vesmíru.

Nejlepší způsob měření temné energie byl zdokonalen díky novému výzkumu supernov typu Ia týmem astronomů, který vedl Ryan Foley (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA). Vědci objevili způsob, jak korigovat malé rozdíly ve vzhledu těchto supernov tak, aby se staly ještě lepšími standardními svíčkami. Klíčem je rozdělení supernov na základě jejich barvy.

"Temná energie je největší záhadou dnešní fyziky a astronomie. Nyní máme mnohem lepší možnosti k jejímu vyřešení," říká Foley, který prezentoval tento objev na 217. zasedání Americké astronomické společnosti.

Nové metody pomohou astronomům zpřesnit škálu kosmických vzdáleností za předpokladu mnohem přesněji určených vzdáleností jednotlivých dalekých galaxií.

Jak už bylo řečeno, supernovy typu Ia jsou používány jako standardní svíčky, což znamená, že díky přesněji určeným vzdálenostem budeme mnohem přesněji znát jejich skutečnou jasnost. Bohužel, všechny supernovy nezáří stejně. Astronomové musí provádět korekce pro určení těchto odchylek. Především znají vzájemné vztahy mezi tím, jak rychle supernova vzplane a jak postupně slábne (což vyjadřuje její světelná křivka) a skutečným maximem její jasnosti.

Foley zjistil, že následně po upřesnění skutečnosti, jak rychle supernova typu Ia pohasíná, se ukazuje zřetelný vztah mezi rychlostí vyvrženého materiálu a jeho barvou: rychlejší materiál je poněkud červenější a pomalejší hmota je modřejší.

Doposud astronomové předpokládali, že červenější exploze jsou pouze zdáním, protože jsou ovlivňovány prachem, který zeslabuje explozi, což ji dělá vzdálenější. Když se pokoušeli tento efekt korigovat, nesprávně vypočítali, že k explozi došlo blíže než ve skutečnosti. Práce, kterou realizoval Foley se svým týmem, ukazuje, že určité rozdíly v barvě patří samotným supernovám.

Nová studie uspěla ze dvou důvodů. Zaprvé byl použit velký vzorek více než 100 supernov. A co je nejdůležitější, revidoval dřívější předpoklad, že supernovy typu Ia mají jednu průměrnou barvu.

Objev umožňuje lépe porozumět fyzikálním vlastnostem supernov typu Ia a jejich skutečným rozdílům. To také umožní astronomům zdokonalit analýzu dat a zlepšit měření temné energie - což je důležitý krok na cestě k poznání, co tato záhadná síla ve skutečnosti je a co znamená pro budoucí osud vesmíru.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2023/A3 (Tsuchinshan-ATLAS)

iso1600 F4 30s Kometa a IC4756

Další informace »