Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedenáct hvězdných proudů v naší Galaxii

Jedenáct hvězdných proudů v naší Galaxii

Jeden z 11 nově objevených hvězdných proudů v naší Galaxii.
Jeden z 11 nově objevených hvězdných proudů v naší Galaxii.
Zatím 11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou poskytnout nové "soudní" důkazy o násilném chování naší Galaxie, která s největší pravděpodobností utrhla části trpasličích galaxií, které následně pohltila.

Těchto 11 pravděpodobných proudů bylo objeveno během studia rychlostí hvězd ve vnitřním halo naší Galaxie - což je bublině podobná oblast, která obklopuje střed Galaxie. Doposud byly známy v této oblasti pouze dva hvězdné proudy.

V jednotlivých hvězdných proudech se hvězdy pohybují přibližně stejnou rychlostí. To naznačuje, že všechny mají původ ve stejné oblasti - s největší pravděpodobností v malých galaxiích, odkud byly vytrženy gravitací naší Galaxie.

Část těchto pozoruhodných struktur, jako například jasný hvězdný proud známý jako Sagittarius (Střelec), se nachází daleko od galaktického středu, a tudíž mohl být snadněji vypátrán, protože hvězdy se v něm zdají být nahromaděny blízko sebe.

"Tento problém nebude s konečnou platností vyřešen, dokud nebudou vytvořeny stejně nádherné obrázky takovýchto útvarů na obloze, jako při objevu předcházejících hvězdných proudů," říká Kevin Schlaufman, postgraduální student University of California (Santa Cruz), který udělal novou analýzu doposud získaných dat.

Hvězdné proudy, které se nacházejí blíže galaktickému centru, jsou pravděpodobně starší. To může vysvětlovat, proč nejsou tak "fotogenické" - z cizích galaxií mohly být vytrženy již velmi dávno. "Předpokládá se, že je jimi protkána struktura naší Galaxie skrz naskrz," říká Connie Rockosi, spolupracovnice Kevina Schlaufmana.

Objev byl uskutečněn na základě studia dat z přehledového průzkumu SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration), který je částí doslova mamutího mapovacího projektu s názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Projekt SEGUE byl zčásti navržen za účelem měření rychlostí hvězd k vyhledávání podobných dílčích struktur, jako jsou hvězdné proudy.

Jedenáct vážných kandidátů na hvězdné proudy bylo identifikováno při studiu 100 malých úseků oblohy. Z tohoto poznatku bylo odvozeno, že celý vnitřní prostor naší Galaxie o průměru 75 000 světelných roků může obsahovat až 1000 samostatných hvězdných proudů, ukořistěných z mnoha trpasličích galaxií.

Takovéto statistiky mohou pomoci rozšířit modely vzniku galaxií, z nichž vycházejí prognózy, jak velké množství dílčích struktur se mohlo vytvořit, když velké galaxie pohlcovaly galaxie menší. Avšak může být ještě příliš brzy na to, abychom mohli s jistotou říci, zda na všech částech oblohy stejnou rychlostí se pohybující hvězdy nepochybně vytvářejí hvězdné proudy. Některé hvězdy mohou představovat stejný proud, který je zkrátka pozorovatelný na dvou rozdílných částech oblohy.

Ověření chemického složení hvězd může pomoci určit, zda některé sdílejí společný původ. Studium chemického složení může také signalizovat, jaké podmínky panovaly v galaxiích, kde tyto hvězdy započaly svůj vesmírný život předtím, než do jejich života svým vlivem zasáhla naše Galaxie.

Tato zpráva byla prezentována na konferenci Sloan Digital Sky Survey (SDSS), která se konala v Chicagu (USA).

Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »