Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde končí Galaxie?

Kde končí Galaxie?

ghostly ring
ghostly ring
Prstenec obklopující
Galaxii
Naši Galaxii obklopuje prstenec hvězd. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že na okraji se Galaxie postupně vytrácí. Objev "přízračného prstence" tuto doměnku vyvrací. Původ tohoto prstence je zatím neznámý. Je možné, že se jedná o zbytky jiné galaxie, která byla Mléčnou dráhou pohlcena. Nelze vyloučit, že prstenec vznikl současně s naší galaxií. Objev byl potvrzen nezávislou skupinou astronomů.

Před rokem zkoumal tým Heidi Newberg (New York) malý kousek oblohy, který zachycoval převážně objekty na okraji Mléčné dráhy. "Zpočátku jsme si mysleli, že se jedná o trpasličí galaxii" uvádí Heidi. Ale v průběhu minulého roku byl sledován veliký úsek vesmíru v okolí Galaxie. Všechny zúčastněné překvapilo zjištění, že hvězdy v této oblasti se pohybují shodnou rychlostí stejným směrem. Prstenec obsahuje mnoho hvězd, ale jsou velmi rozptýlené, je to "přízračný kruh".

S velkou pravděpodobností se jedná o zbytky trpasličí galaxie, která byla před dlouhou dobou pohlcena Galaxií. Ale je možné, že prstenec vznikl současně s Galaxí. Také může jít o vzdálené rameno Galaxie. Poslední možnost je málo pravděpodobná - nejspíše jde o hvězdy daleko za galaktickým diskem.

Při pohledu shora se prstenec otáčí rychlostí 100 km/h ve směru otáčení hodinových ručiček. Slunce se pohybuje ve stejném směru dvojnásobnou rychlostí. V porovnání s Galaxií obsahuje prstenec o průměru 120 000 světelných let přibližně 1% hmoty. Naše pozorování umožňují sledovat přibližně třetinu prstence. Odhad hmotnosti prstence je založen na předpokladu, že je prstenec kompletní. Hmotnost prstence tak může být mnohem menší.

Proč jsme takovýto prstenec nepozorovali u jiných galaxií? Při pohledu z velké vzdálenosti by se prstenec jevil jako červený kruh obklopující vlastní galaxii. Vzhledem ke své malé plošné jasnosti by byl velmi těžko pozorovatelný.

Sledování pohybů hvězd v tomto prstenci může pomoci porozumět temné hmotě, která obklopuje Galaxii. Předpokládá se, že jse jedná desetinásobek hmotnosti Galaxie. Tuto hmotu lze zkoumat pouze pomocí jejího působení na okolní objekty. Množství temné hmoty ve vesmíru významě ovlivňuje kosmologické modely vesmíru.

Zdroj: nature.com




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 18. 10. 2025

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 18. 10. 2025 20:45-20:57 SELČ, WO FLT98 (ohnisko 512 mm), ZWO ASI294MC Pro, 13×60 s. Pouze složeno v Pixinsight a zahýbáno křivkami.

Další informace »