Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde končí Galaxie?

Kde končí Galaxie?

ghostly ring
ghostly ring
Prstenec obklopující
Galaxii
Naši Galaxii obklopuje prstenec hvězd. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že na okraji se Galaxie postupně vytrácí. Objev "přízračného prstence" tuto doměnku vyvrací. Původ tohoto prstence je zatím neznámý. Je možné, že se jedná o zbytky jiné galaxie, která byla Mléčnou dráhou pohlcena. Nelze vyloučit, že prstenec vznikl současně s naší galaxií. Objev byl potvrzen nezávislou skupinou astronomů.

Před rokem zkoumal tým Heidi Newberg (New York) malý kousek oblohy, který zachycoval převážně objekty na okraji Mléčné dráhy. "Zpočátku jsme si mysleli, že se jedná o trpasličí galaxii" uvádí Heidi. Ale v průběhu minulého roku byl sledován veliký úsek vesmíru v okolí Galaxie. Všechny zúčastněné překvapilo zjištění, že hvězdy v této oblasti se pohybují shodnou rychlostí stejným směrem. Prstenec obsahuje mnoho hvězd, ale jsou velmi rozptýlené, je to "přízračný kruh".

S velkou pravděpodobností se jedná o zbytky trpasličí galaxie, která byla před dlouhou dobou pohlcena Galaxií. Ale je možné, že prstenec vznikl současně s Galaxí. Také může jít o vzdálené rameno Galaxie. Poslední možnost je málo pravděpodobná - nejspíše jde o hvězdy daleko za galaktickým diskem.

Při pohledu shora se prstenec otáčí rychlostí 100 km/h ve směru otáčení hodinových ručiček. Slunce se pohybuje ve stejném směru dvojnásobnou rychlostí. V porovnání s Galaxií obsahuje prstenec o průměru 120 000 světelných let přibližně 1% hmoty. Naše pozorování umožňují sledovat přibližně třetinu prstence. Odhad hmotnosti prstence je založen na předpokladu, že je prstenec kompletní. Hmotnost prstence tak může být mnohem menší.

Proč jsme takovýto prstenec nepozorovali u jiných galaxií? Při pohledu z velké vzdálenosti by se prstenec jevil jako červený kruh obklopující vlastní galaxii. Vzhledem ke své malé plošné jasnosti by byl velmi těžko pozorovatelný.

Sledování pohybů hvězd v tomto prstenci může pomoci porozumět temné hmotě, která obklopuje Galaxii. Předpokládá se, že jse jedná desetinásobek hmotnosti Galaxie. Tuto hmotu lze zkoumat pouze pomocí jejího působení na okolní objekty. Množství temné hmoty ve vesmíru významě ovlivňuje kosmologické modely vesmíru.

Zdroj: nature.com




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »