Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kdy se objevila ve vesmíru voda?

Kdy se objevila ve vesmíru voda?

Tzv. Bokovy globule jsou hustá místa ve velkých molekulárních oblacích
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team

Jak brzy po Velkém třesku mohla existovat ve vesmíru voda? Odpověď nebude až tak složitá, protože molekuly vody obsahují kromě vodíku kyslík, který se vytvořil v nitrech prvních hvězd. Následně se kyslík rozptýlil v kosmickém prostoru a ve značném množství se spojil s vodíkem. Nové teoretické práce vedou k závěru, že navzdory všem komplikacím se vodní pára vyskytovala v hojném množství v určitých oblastech vesmíru již miliardu roků po Velkém třesku a existuje zde doposud.

„Podívali jsme se na chemické pochody v mladých molekulárních oblacích obsahujících tisíckrát méně kyslíku než Slunce. K našemu překvapení jsme zjistili, že i v tomto případě můžeme obdržet takové množství vody, jaké nyní pozorujeme v naší Galaxii,“ říká astrofyzik Avi Loeb z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA).

Mladý vesmír postrádal chemické prvky těžší než vodík a hélium. Hvězdy první generace byly podle našich předpokladů velmi hmotné s krátkou dobou života. Tyto hvězdy vyráběly ve svých nitrech prvky jako kyslík a další, které se pak rozptýlily do okolí vlivem hvězdného větru nebo explozí supernov. Výsledkem toho byly „ostrovy“ plynů obohacených o těžší prvky. I tyto ostrovy však byly mnohem chudší na kyslík, než je tomu dnes u plynu uvnitř Mléčné dráhy.

Vědci prozkoumali chemické reakce, které mohly vést ke vzniku vody uvnitř prostředí chudého na kyslík v mladých molekulárních oblacích. Zjistili, že prostředí s teplotou kolem 300 kelvinů (+27 °C) je bohaté na vodu, která se vytvořila v plynné fázi navzdory relativnímu nedostatku surového materiálu.

„Tyto teploty jsou pravděpodobné, protože tehdy byl vesmír teplejší než dnes a plyn nebyl schopen efektivně chladnout,“ vysvětluje hlavní autor článku Shmuel Bialy z univerzity v Tel Avivu. „Záření mikrovlnného kosmického pozadí mělo vyšší teplotu a hustota plynu byla také vyšší,“ dodává Amiel Sternberg, spoluautor článku, rovněž z univerzity v Tel Avivu.

Ačkoliv ultrafialové světlo hvězd rozbíjí molekuly vody, po období několika stovek miliónů roků může být dosaženo rovnováhy mezi vytvářením vody a její destrukcí. Vědecký tým zjistil, že rovnovážný stav odpovídá množství vodní páry pozorované v místní části vesmíru. „Značné množství vody v plynné fázi může vzniknout dokonce i bez většího obohacení těžkými prvky,“ dodává Shmuel Bialy.

Autoři nejnovější vědecké práce vypočítali, jaké množství vody může existovat v podobě páry uvnitř molekulárních oblaků, z kterých se vytvořily pozdější generace hvězd a planet. Nezáleží na tom, jaké množství vody existuje v podobě ledu (který dominuje celé naší Galaxii) a jaké frakce všech podob vody ve skutečnosti posloužily v nově vznikajících planetárních soustavách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda ve vesmíru


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »