Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kdy se objevila ve vesmíru voda?

Kdy se objevila ve vesmíru voda?

Tzv. Bokovy globule jsou hustá místa ve velkých molekulárních oblacích
Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team

Jak brzy po Velkém třesku mohla existovat ve vesmíru voda? Odpověď nebude až tak složitá, protože molekuly vody obsahují kromě vodíku kyslík, který se vytvořil v nitrech prvních hvězd. Následně se kyslík rozptýlil v kosmickém prostoru a ve značném množství se spojil s vodíkem. Nové teoretické práce vedou k závěru, že navzdory všem komplikacím se vodní pára vyskytovala v hojném množství v určitých oblastech vesmíru již miliardu roků po Velkém třesku a existuje zde doposud.

„Podívali jsme se na chemické pochody v mladých molekulárních oblacích obsahujících tisíckrát méně kyslíku než Slunce. K našemu překvapení jsme zjistili, že i v tomto případě můžeme obdržet takové množství vody, jaké nyní pozorujeme v naší Galaxii,“ říká astrofyzik Avi Loeb z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA).

Mladý vesmír postrádal chemické prvky těžší než vodík a hélium. Hvězdy první generace byly podle našich předpokladů velmi hmotné s krátkou dobou života. Tyto hvězdy vyráběly ve svých nitrech prvky jako kyslík a další, které se pak rozptýlily do okolí vlivem hvězdného větru nebo explozí supernov. Výsledkem toho byly „ostrovy“ plynů obohacených o těžší prvky. I tyto ostrovy však byly mnohem chudší na kyslík, než je tomu dnes u plynu uvnitř Mléčné dráhy.

Vědci prozkoumali chemické reakce, které mohly vést ke vzniku vody uvnitř prostředí chudého na kyslík v mladých molekulárních oblacích. Zjistili, že prostředí s teplotou kolem 300 kelvinů (+27 °C) je bohaté na vodu, která se vytvořila v plynné fázi navzdory relativnímu nedostatku surového materiálu.

„Tyto teploty jsou pravděpodobné, protože tehdy byl vesmír teplejší než dnes a plyn nebyl schopen efektivně chladnout,“ vysvětluje hlavní autor článku Shmuel Bialy z univerzity v Tel Avivu. „Záření mikrovlnného kosmického pozadí mělo vyšší teplotu a hustota plynu byla také vyšší,“ dodává Amiel Sternberg, spoluautor článku, rovněž z univerzity v Tel Avivu.

Ačkoliv ultrafialové světlo hvězd rozbíjí molekuly vody, po období několika stovek miliónů roků může být dosaženo rovnováhy mezi vytvářením vody a její destrukcí. Vědecký tým zjistil, že rovnovážný stav odpovídá množství vodní páry pozorované v místní části vesmíru. „Značné množství vody v plynné fázi může vzniknout dokonce i bez většího obohacení těžkými prvky,“ dodává Shmuel Bialy.

Autoři nejnovější vědecké práce vypočítali, jaké množství vody může existovat v podobě páry uvnitř molekulárních oblaků, z kterých se vytvořily pozdější generace hvězd a planet. Nezáleží na tom, jaké množství vody existuje v podobě ledu (který dominuje celé naší Galaxii) a jaké frakce všech podob vody ve skutečnosti posloužily v nově vznikajících planetárních soustavách.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda ve vesmíru


39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »