Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.

Ačkoliv výzkum ještě probíhal, astronomové dospěli k závěru, že k mimořádnému výbuchu pravděpodobně došlo v okamžiku, kdy jedna z hvězd doputovala příliš blízko k černé díře v centru jedné galaxie. Mohutné slapové síly začaly hvězdu trhat a padající plyn nepřetržitě proudil směrem k černé díře. Podle tohoto scénáře vytváří rotující černá díra obrovský výtrysk (jet) podél své rotační osy. Mohutný výbuch rentgenového a gama záření je pozorovatelný v případě, že výtrysk směřuje ve směru našeho pohledu.

Dne 28. 3. 2011 dalekohled BAT (Burst Alert Telescope) na družici Swift objevil zdroj záření v souhvězdí Draka, kdy se objevila první série mohutných zjasnění. "Známe objekty v naší Galaxii, u nichž může docházet opakovaně k explozím, avšak jsou tisíckrát až miliónkrát slabší než exploze, které jsme pozorovali nyní. To je vskutku neobvyklé," říká Andrew Fruchter (STSI - Space Telescope Science Institute in Baltimore).

Družice Swift určila polohu exploze; nyní je tento zdroj katalogizován jako záblesk záření gama (GRB - gamma-ray burst) 110328A a ihned byli o tomto úkazu informováni astronomové celého světa.

GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
Desítky pozemních dalekohledů se okamžitě na tuto oblast zaměřily. Astronomové si hned všimli malé vzdálené galaxie v blízkosti polohy udané družicí Swift. Hluboký snímek, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST pomocí kamery Wide Field Camera 3 v pondělí 4. dubna 2011, určil jako místo vzniku exploze střed této galaxie, která je od Země vzdálena 3,8 miliardy světelných roků. Ve stejný den použili astronomové družici Chandra X-ray Observatory k pořízení čtyřhodinové expozice tohoto záhadného zdroje. Snímek, z kterého byla poloha zdroje rentgenového záření určena 10krát přesněji než z družice Swift, potvrdil závěr, že zdroj leží v centru galaxie vyfotografované pomocí HST.

"Netrpělivě jsme očekávali výsledek pozorování z HST," říká Neil Gehrels, vedoucí vědecký pracovník pro družici Swift (NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland). "Skutečnost, že k explozi došlo v centru galaxie, vede k závěru, že událost s největší pravděpodobností souvisí s masivní černou dírou. To vyřešilo klíčovou otázku původu záhadné události."

Většina galaxií (včetně té naší) obsahuje centrální černou díru o hmotnosti miliónkrát převyšující hmotnost Slunce; v těch největších galaxiích může být i tisíckrát větší - zkrátka čím větší galaxie, tím hmotnější černá díra v jejím centru. Roztrhaná hvězda pravděpodobně "podlehla" gravitaci černé díry, jejíž hmotnost je o něco menší než hmotnost černé díry v naší Galaxii (asi 4 milióny hmotností Slunce).

Astronomové již dříve registrovali roztrhání hvězdy supermasivní černou dírou, avšak nebylo přitom pozorováno tak intenzivní rentgenové záření a jeho proměnlivost jako v případě současného jevu GRB 110328A. Zdroj prodělal četná vzplanutí. Například od 3. dubna se zjasnil více než 5krát. Astronomové předpokládají, že rentgenové záření může přicházet z materiálu pohybujícího se rychlostí blízkou rychlosti světla jako součást výtrysku, který se vytvořil podél rotační osy rotující černé díry, když plyn z roztrhané hvězdy padal do disku v okolí černé díry.

"Nejlepším vysvětlením v tomto okamžiku je, že se náhodou díváme přesně ve směru výtrysku," říká Andrew Levan (University of Warwick, Velká Británie), který je vedoucím pozorování družice Chandra. "To, že se díváme přímo do tohoto výtrysku, nám umožňuje pozorovat detaily, které nemůžeme jinak spatřit."

GRB 110328A - vysvětlení úkazu
GRB 110328A - vysvětlení úkazu
Tento diagram ilustruje možné vysvětlení série intenzivních záblesků zaregistrovaných 28. 3. 2011 družicí Swift. Pozdější pozorování pomocí HST ukazují, že pozorovaná zjasnění mají původ v centru trpasličí galaxie vzdálené od Země téměř 4 miliardy světelných roků. Neobvyklý řetězec intenzivních záblesků pravděpodobně vznikl v okamžiku, kdy se hvězda přiblížila příliš blízko k černé díře v centru galaxie, jejíž hmotnost značně převyšuje milión hmotností Slunce. Intenzivní gravitační (slapové) síly hvězdu roztrhaly a proud plynu průběžně padal směrem k černé díře. Důležité pro nás je, že vytvořený výtrysk (jet) záření směřuje přesně směrem k Zemi, a tudíž jej můžeme důkladně pozorovat především v podobě záblesků rentgenového a gama záření.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »