Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato "hvězda" je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.

Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného "úlu" a rozlišit zde jednotlivé hvězdy. Pohled Hubblova dalekohledu je tak dokonalý, že může dokonce měřit pohyby mnoha hvězd ve hvězdokupě i během relativně krátkého časového období.

Mimořádně přesná měření pohybu hvězd v obří hvězdokupě mohou přispět k vyřešení otázky, jak se tato hvězdná seskupení formovala v mladém vesmíru a zda černá díra "střední velikosti" o hmotnosti přibližně 10 000krát větší než hmotnost Slunce může být ukryta uvnitř této spousty hvězd.

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Na základě analýzy archivních snímků, pořízených v rozmezí čtyř let kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), astronomové získali nejpřesnější měření pohybů více než 100 000 "obyvatel" kulové hvězdokupy, což je největší objem dat ke studiu pohybů hvězd v jakékoliv hvězdokupě.

"To si vyžádalo důmyslné počítačové programy ke změření nepatrných změn poloh hvězd, ke kterým došlo v období pouhých čtyř roků," říká astronom Jay Anderson (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland), který vedl výzkum se svým kolegou astronomem Roelandem van der Marelem. Van der Marel dodává: "Při použití Hubblova kosmického dalekohledu nám stačí počkat 3 až 4 roky a jsme schopni registrovat pohyby hvězd s mnohem větší přesností, než kdybychom při použití pozemních dalekohledů čekali 50 let."

Astronomové použili k výzkumu snímky z HST, které byly pořízeny v letech 2002 a 2006, na jejichž základě zhotovili filmovou simulaci chaoticky se pohybujících hvězd ve hvězdokupě. Vytvořený film ukazuje předpokládaný pohyb hvězd během příštích 10 000 roků.

Omega Centauri byla identifikována jako kulová hvězdokupa v roce 1867. Je jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obíhajících kolem jádra naší Galaxie. Monstrózní hvězdné seskupení je největší a nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii a jednou z mála, kterou můžeme spatřit bez pomoci dalekohledu. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura na jižní obloze.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »