Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato "hvězda" je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.

Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného "úlu" a rozlišit zde jednotlivé hvězdy. Pohled Hubblova dalekohledu je tak dokonalý, že může dokonce měřit pohyby mnoha hvězd ve hvězdokupě i během relativně krátkého časového období.

Mimořádně přesná měření pohybu hvězd v obří hvězdokupě mohou přispět k vyřešení otázky, jak se tato hvězdná seskupení formovala v mladém vesmíru a zda černá díra "střední velikosti" o hmotnosti přibližně 10 000krát větší než hmotnost Slunce může být ukryta uvnitř této spousty hvězd.

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Na základě analýzy archivních snímků, pořízených v rozmezí čtyř let kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), astronomové získali nejpřesnější měření pohybů více než 100 000 "obyvatel" kulové hvězdokupy, což je největší objem dat ke studiu pohybů hvězd v jakékoliv hvězdokupě.

"To si vyžádalo důmyslné počítačové programy ke změření nepatrných změn poloh hvězd, ke kterým došlo v období pouhých čtyř roků," říká astronom Jay Anderson (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland), který vedl výzkum se svým kolegou astronomem Roelandem van der Marelem. Van der Marel dodává: "Při použití Hubblova kosmického dalekohledu nám stačí počkat 3 až 4 roky a jsme schopni registrovat pohyby hvězd s mnohem větší přesností, než kdybychom při použití pozemních dalekohledů čekali 50 let."

Astronomové použili k výzkumu snímky z HST, které byly pořízeny v letech 2002 a 2006, na jejichž základě zhotovili filmovou simulaci chaoticky se pohybujících hvězd ve hvězdokupě. Vytvořený film ukazuje předpokládaný pohyb hvězd během příštích 10 000 roků.

Omega Centauri byla identifikována jako kulová hvězdokupa v roce 1867. Je jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obíhajících kolem jádra naší Galaxie. Monstrózní hvězdné seskupení je největší a nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii a jednou z mála, kterou můžeme spatřit bez pomoci dalekohledu. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura na jižní obloze.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »