Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Kulová hvězdokupa Omega Centauri

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri na snímku z HST.
Kulová hvězdokupa Omega Centauri vzbuzovala pozornost pozorovatelů oblohy od doby před 2 000 roky, kdy starověký astronom Ptolemaios zhotovil první hvězdný katalog. Ptolemaios však hvězdokupu považoval za samostatnou hvězdu. Neměl ani zdání, že tato "hvězda" je ve skutečnosti téměř deset miliónů hvězd, obíhajících kolem vlastního gravitačního centra.

Hvězdy jsou ve hvězdokupě těsně namačkány jedna vedle druhé, že astronomové museli čekat na tak výkonnou kosmickou observatoř, jako je Hubblův kosmický dalekohled HST, schopnou nahlédnout hluboko do centra hvězdného "úlu" a rozlišit zde jednotlivé hvězdy. Pohled Hubblova dalekohledu je tak dokonalý, že může dokonce měřit pohyby mnoha hvězd ve hvězdokupě i během relativně krátkého časového období.

Mimořádně přesná měření pohybu hvězd v obří hvězdokupě mohou přispět k vyřešení otázky, jak se tato hvězdná seskupení formovala v mladém vesmíru a zda černá díra "střední velikosti" o hmotnosti přibližně 10 000krát větší než hmotnost Slunce může být ukryta uvnitř této spousty hvězd.

Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Část kulové hvězdokupy Omega Centauri. Pro hvězdy z oblasti vyznačené rámečkem byly měřeny pohyby hvězd - viz obrázek dole.
Na základě analýzy archivních snímků, pořízených v rozmezí čtyř let kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), astronomové získali nejpřesnější měření pohybů více než 100 000 "obyvatel" kulové hvězdokupy, což je největší objem dat ke studiu pohybů hvězd v jakékoliv hvězdokupě.

"To si vyžádalo důmyslné počítačové programy ke změření nepatrných změn poloh hvězd, ke kterým došlo v období pouhých čtyř roků," říká astronom Jay Anderson (Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland), který vedl výzkum se svým kolegou astronomem Roelandem van der Marelem. Van der Marel dodává: "Při použití Hubblova kosmického dalekohledu nám stačí počkat 3 až 4 roky a jsme schopni registrovat pohyby hvězd s mnohem větší přesností, než kdybychom při použití pozemních dalekohledů čekali 50 let."

Astronomové použili k výzkumu snímky z HST, které byly pořízeny v letech 2002 a 2006, na jejichž základě zhotovili filmovou simulaci chaoticky se pohybujících hvězd ve hvězdokupě. Vytvořený film ukazuje předpokládaný pohyb hvězd během příštích 10 000 roků.

Omega Centauri byla identifikována jako kulová hvězdokupa v roce 1867. Je jednou ze 150 známých kulových hvězdokup, obíhajících kolem jádra naší Galaxie. Monstrózní hvězdné seskupení je největší a nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii a jednou z mála, kterou můžeme spatřit bez pomoci dalekohledu. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura na jižní obloze.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »