Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie

Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie

Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie M 87 Autor: David A. Aguilar (CfA)
Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie M 87
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Galaxie známá jako M 87 přišla o rychle se pohybující „míč“, který by byl předmětem závisti každého baseballového nadhazovače. Byl vyvržen v podobě celistvé kulové hvězdokupy rychlostí více než tři milióny kilometrů za hodinu. Nově objevená hvězdokupa, kterou astronomové pojmenovali HVGC-1, se nyní nachází na rychlé dráze směrem do neznáma. Jejím osudem je věčně se toulat pustým prostorem mezi galaxiemi.

„Astronomové objevili uprchlické hvězdy již dříve, ale toto je první případ objevu unikající kulové hvězdokupy z mateřské galaxie,“ říká Nelson Caldwell (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA). Nelson Caldwell je hlavním autorem článku, který byl publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Písmena „HVGC“ v názvu objektu znamenají „hypervelocity globular cluster“ (hyper-rychlá kulová hvězdokupa). Kulové hvězdokupy jsou pozůstatky z raného vesmíru. Tato uskupení obvykle obsahují tisíce hvězd nacpaných do malého objemu tvaru koule o průměru několika desítek světelných roků. V naší Galaxii se nachází asi 150 známých kulových hvězdokup. Obří eliptická galaxie M 87 jich naopak obsahuje několik tisíc.

Máme velké štěstí, že se objekt pojmenovaný HVGC-1 podařilo astronomům zaregistrovat. Objevitelský tým strávil několik let studiem prostoru v okolí galaxie M 87. Jejich prvním úkolem bylo na základě barvy odlišit hvězdy a galaxie od kulových hvězdokup. Proto využili přístroj Hectospec umístěný na dalekohledu MMT Telescope v Arizoně k detailnímu průzkumu několika stovek kulových hvězdokup.

Počítač automaticky analyzoval data a vypočítal rychlost jednotlivých hvězdokup. Každá odlišnost byla překontrolována ručně. U většiny z nich byl problém vyřešen, avšak objekt HVGC-1 byl odlišný. Skutečně se pohyboval vysokou rychlostí.

„Neočekávali jsme, že objevíme něco, co se pohybuje tak rychle,“ říká Jay Strader (Michigan State University), spoluautor výzkumu.

Jak mohla být kulová hvězdokupa HVGC-1 vyvržena tak vysokou rychlostí? Astronomové si nejsou jisti, ale říkají, že jedna z možností závisí na tom, zda galaxie M 87 má ve svém centru dvojici supermasivních černých děr. Hvězdokupy se mohou zatoulat příliš blízko k těmto černým dírám. Mnoho hvězd bylo z vnějších částí hvězdokupy vytrženo, ale husté jádro kulové hvězdokupy zůstalo pohromadě. Dvě černé díry následně zapůsobily jako prak a vymrštily husté jádro kulové hvězdokupy obrovskou rychlostí pryč z galaxie.

Galaxie M 87, která je příčinou vysoké rychlosti hvězdokupy HVGC-1, může být považována za královnu mezi galaxiemi. Tato superobří eliptická galaxie má hmotnost více než šest biliónů Sluncí a představuje jednu z nejhmotnějších známých galaxií v blízkém vesmíru.

Objev objektu HVGC-1 naznačuje, že jádro galaxie M 87 obsahuje ne jednu, ale dvě superhmotné černé díry. To musí být výsledkem dávné kolize dvou galaxií, které spolu splynuly a vytvořily jednu obří galaxii. Stejný osud čeká i naši Galaxii, která se během několika miliard roků pravděpodobně srazí s galaxií v souhvězdí Andromedy a společně rovněž vytvoří eliptickou galaxii.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »