Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie

Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie

Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie M 87 Autor: David A. Aguilar (CfA)
Kulová hvězdokupa vyvržená z galaxie M 87
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Galaxie známá jako M 87 přišla o rychle se pohybující „míč“, který by byl předmětem závisti každého baseballového nadhazovače. Byl vyvržen v podobě celistvé kulové hvězdokupy rychlostí více než tři milióny kilometrů za hodinu. Nově objevená hvězdokupa, kterou astronomové pojmenovali HVGC-1, se nyní nachází na rychlé dráze směrem do neznáma. Jejím osudem je věčně se toulat pustým prostorem mezi galaxiemi.

„Astronomové objevili uprchlické hvězdy již dříve, ale toto je první případ objevu unikající kulové hvězdokupy z mateřské galaxie,“ říká Nelson Caldwell (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA). Nelson Caldwell je hlavním autorem článku, který byl publikován v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Písmena „HVGC“ v názvu objektu znamenají „hypervelocity globular cluster“ (hyper-rychlá kulová hvězdokupa). Kulové hvězdokupy jsou pozůstatky z raného vesmíru. Tato uskupení obvykle obsahují tisíce hvězd nacpaných do malého objemu tvaru koule o průměru několika desítek světelných roků. V naší Galaxii se nachází asi 150 známých kulových hvězdokup. Obří eliptická galaxie M 87 jich naopak obsahuje několik tisíc.

Máme velké štěstí, že se objekt pojmenovaný HVGC-1 podařilo astronomům zaregistrovat. Objevitelský tým strávil několik let studiem prostoru v okolí galaxie M 87. Jejich prvním úkolem bylo na základě barvy odlišit hvězdy a galaxie od kulových hvězdokup. Proto využili přístroj Hectospec umístěný na dalekohledu MMT Telescope v Arizoně k detailnímu průzkumu několika stovek kulových hvězdokup.

Počítač automaticky analyzoval data a vypočítal rychlost jednotlivých hvězdokup. Každá odlišnost byla překontrolována ručně. U většiny z nich byl problém vyřešen, avšak objekt HVGC-1 byl odlišný. Skutečně se pohyboval vysokou rychlostí.

„Neočekávali jsme, že objevíme něco, co se pohybuje tak rychle,“ říká Jay Strader (Michigan State University), spoluautor výzkumu.

Jak mohla být kulová hvězdokupa HVGC-1 vyvržena tak vysokou rychlostí? Astronomové si nejsou jisti, ale říkají, že jedna z možností závisí na tom, zda galaxie M 87 má ve svém centru dvojici supermasivních černých děr. Hvězdokupy se mohou zatoulat příliš blízko k těmto černým dírám. Mnoho hvězd bylo z vnějších částí hvězdokupy vytrženo, ale husté jádro kulové hvězdokupy zůstalo pohromadě. Dvě černé díry následně zapůsobily jako prak a vymrštily husté jádro kulové hvězdokupy obrovskou rychlostí pryč z galaxie.

Galaxie M 87, která je příčinou vysoké rychlosti hvězdokupy HVGC-1, může být považována za královnu mezi galaxiemi. Tato superobří eliptická galaxie má hmotnost více než šest biliónů Sluncí a představuje jednu z nejhmotnějších známých galaxií v blízkém vesmíru.

Objev objektu HVGC-1 naznačuje, že jádro galaxie M 87 obsahuje ne jednu, ale dvě superhmotné černé díry. To musí být výsledkem dávné kolize dvou galaxií, které spolu splynuly a vytvořily jednu obří galaxii. Stejný osud čeká i naši Galaxii, která se během několika miliard roků pravděpodobně srazí s galaxií v souhvězdí Andromedy a společně rovněž vytvoří eliptickou galaxii.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »