Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimořádně kompaktní galaxie z období raného vesmíru

Mimořádně kompaktní galaxie z období raného vesmíru

Fotografie ultra-kompaktních masivních galaxií
Autor: Buitrago et al, 2018

Nová studie představila charakteristiky velmi hmotných a ultra-kompaktních galaxií. Obsahují několikrát větší počet hvězd než Mléčná dráha, které odpovídají 80 miliardám hmotností Slunce. Proto jsou velmi jasné. Avšak jejich hvězdy jsou velmi nahuštěny v objemu menším, než zaujímá naše Galaxie. Astronomové objevili nový soubor 29 galaxií s těmito vlastnostmi ve vzdálenostech mezi 2 až 5 miliardami světelných roků od Země.

Sedm z těchto menších galaxií o vysoké hmotnosti ve skutečnosti patří mezi primordiální (prvotní) galaxie, které zůstaly nedotčené působením okolních hvězdných ostrovů (vyhnul se jim tzv. galaktický kanibalismus), přestože vznikly před více než 10 miliardami roků. Tyto tzv. reliktní galaxie prozradily, jak hvězdné ostrovy vypadaly v mladém věku vesmíru, ačkoliv se nyní nacházejí v našem galaktickém sousedství. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics a realizoval ji mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Fernando Buitrago z Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço (IA2) a Faculdade de Ciências da Universidade de Lisboa (FCUL).

Objev byl učiněn na základě průzkumu nazvaného Galaxy and Mass Assembly (GAMA), který se zaměřil na blízký okolní vesmír. Data z průzkumu GAMA byla doplněna o pozorování uskutečněná na Evropské jižní observatoři ESA pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Když studujeme velmi malé objekty, které se nacházejí ve velmi vzdálené části vesmíru, je velmi obtížné o nich cokoliv říci,“ říká Fernando Buitrago. „Protože tento vzorek galaxií se však nachází v blízkém vesmíru a relativně blízko nás, mysleli jsme si, že jsou opravdu malé a že máme velkou šanci na jejich výzkum.“

Astronomové objevili pouze 29 takovýchto galaxií při doposud nejkomplexnějším průzkumu okolního vesmíru. „Jsou tak vzácné, že potřebujeme objem vesmíru přibližně o rozměrech 500 miliónů světelných roků, abychom spatřili jednu takovou galaxii,“ říká Ignacio Ferreras, druhý autor této nové studie.

Ignacio Ferreras určil stáří hvězd v galaxiích a oddělil červenější a starší reliktní galaxie od těch modřejších a mladších. „Jak mohou být tyto reliktní galaxie tak zachovalé a neovlivněné uplynulým kosmickým věkem, je ještě tak trochu záhadou,“ dodává Fernando Buitrago.

Tyto reliktní a ultra-kompaktní galaxie však mohly být uchráněny před splynutím s jinými a rozvíjející se hvězdnými ostrovy v příliš obsazených kupách galaxií. Může to znít paradoxně, protože galaxie v takovém přeplněném prostředí by měly mnohem snadněji interagovat a pozbývat své původní charakteristiky. Avšak Fernando Buitrago vysvětluje: „V prostoru, kde je tak mnoho galaxií, působí také silná gravitační přitažlivost a galaxie se pohybují velmi vysokými rychlostmi. Proto galaxie prolétají jedna vedle druhé velmi rychle a nemají tudíž dostatek času, aby se mohly navzájem silně ovlivňovat.“

Překvapení přišlo v okamžiku, když jsme si uvědomili, že ne všechny galaxie v našem souboru žijí v takovýchto soustavách,“ dodává Fernando Buitrago. „Objevili jsme je v různém prostředí, a pro ty, které se nacházejí v husté oblasti, je velmi obtížné hledat vysvětlení.“

Astronomové se pokusili v této studii určit některé vlastnosti těchto galaxií, jako je například jejich velikost a věk, avšak za tímto účelem požadují pozorovací čas na velkých pozemních teleskopech. Za účelem porozumění jejich dávné historii by chtěli studovat mnohem detailněji oblasti vesmíru, ve kterých byly objeveny, zaměřit se rovněž na další galaxie v jejich blízkosti a na jejich relativní polohy ve vesmíru.

Velmi hmotné galaxie se vyvíjejí zrychlujícím se tempem ve srovnání s jinými galaxiemi ve vesmíru. Na základě porozumění vlastnostem většiny velkých galaxií můžeme porozumět možným koncům všech ostatních galaxií včetně Mléčné dráhy,“ říká Fernando Buitrago.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] cosmosmagazine.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Primordiální galaxie, Ultra-kompaktní galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »