Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety
Petr Kubala Vytisknout článek

Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
Gliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.

Podle výzkumu má méně než 10% hvězd z hvězdokupy v M42 dostatek materiálu ke zformování planety o velikosti Jupiteru. Nejnovější zprávu uveřejnili minulý týden astronomové z University of California, California Institute of Technology (Caltech) a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Podle závěrů studie vzniká většina hvězd v Galaxii v horkých otevřených shlucích, jakým je i mlhovina v Orionu. Tyto hvězdy mají jen velmi malou pravděpodobnost, že se okolo nich zformují planety, nebo přinejmenším planety o velikosti Jupiteru a větší. Naše Slunce může být v Galaxií výjimka, potvrzující pravidlo.

Tento závěr se shoduje z dřívějšími výsledky, které ukázaly že jen okolo asi 6% hvězd obíhá planeta o velikosti Jupiteru a větší.

Mlhovina v Orionu je pro astronomovy vděčným místem výzkumů. Stáří blízké mlhoviny je jen několik milionů let, a tak můžeme pozorovat světlo ještě velmi mladých hvězd. Ty se nacházejí v dosti husté hvězdokupě velké jen několik světelných let. Hvězdokupa obsahuje na 1 000 hvězd, v naších končinách je v srovnatelné oblasti jen jedna hvězda - naše Slunce.

I když…před 4 miliardami let možná bylo i naše Slunce v husté otevřené hvězdokupě, jaká je v mlhovině v Orionu. Podle teorií jsou otevřené hvězdokupy gravitačně poměrně nestabilní a během první miliardy let se mohou rozptýlit.

Astronomové analyzovali pozorování mlhoviny v Orionu pomocí sítě devíti šestimetrových radioteleskopů CARMA v Kalifornii z roku 2004 a patnácti desetimetrových radioteleskopů OVRO z roku 2006.

Radioteleskopy interferometru CARMA pracují v milimetrových vlnových délkách, což je ideální obor spektra pro studium mladých hvězd v otevřených hvězdokupách. Využit byl též submilimetrový teleskop SMA na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea (jinak též sídla desetimetrových dalekohledů Keck). Kombinace výsledků z CARMA a SMA pak dala za vznik kvalitní představě o prašných discích v Orionu.

Astronomové pozorovali v centrálním regionu Orionu více než 250 známých hvězd a zjistili, že jen od 10% z nich přichází záření o vlnové délce 1,3 milimetrů, typické pro teplé prachové disky. A pouze 8% hvězd má podle měření velké prachové disky o hmotnosti větší než setina hmotnosti Slunce, ze kterých by se mohly zformovat planety velikosti Jupiteru a větší. Průměrná hmotnost protoplanetárního disku ve zkoumaném regionu byla jen tisícina hmotnosti Slunce. Prachové disky okolo některých hvězd zde objevil i Hubblův kosmický dalekohled.

Dřívější výzkumy naznačují, že starší hvězdokupy mají ještě méně prachu, možná proto, že se z jeho části již zformovaly planety. U jiných hvězdokup se paradoxně v budoucnosti prokázal výsledek poněkud optimističtější, kdy i více než 20% hvězd obsahovalo protoplanetární disky. Čím je tedy hvězdokupa v Orionu jiná? Na vině mohou být obří horké hvězdy spektrálního typu O a B, díky kterým prach v discích ionizuje.

Lepší znalosti o protoplanetárních discích ve hvězdokupách by nám mohla přinést síť radioteleskopů ALMA. Ta se buduje v pouští Atacama v Chile pod vedením Evropské jižní observatoře. Za nějaký čas budeme moci odhalit i protoplanetární disky, ze kterých se mohou vytvořit planety o velkosti Země.

Zdroj: University of California, Berkeley

Související:




O autorovi



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »