Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety
Petr Kubala Vytisknout článek

Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
Gliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.

Podle výzkumu má méně než 10% hvězd z hvězdokupy v M42 dostatek materiálu ke zformování planety o velikosti Jupiteru. Nejnovější zprávu uveřejnili minulý týden astronomové z University of California, California Institute of Technology (Caltech) a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Podle závěrů studie vzniká většina hvězd v Galaxii v horkých otevřených shlucích, jakým je i mlhovina v Orionu. Tyto hvězdy mají jen velmi malou pravděpodobnost, že se okolo nich zformují planety, nebo přinejmenším planety o velikosti Jupiteru a větší. Naše Slunce může být v Galaxií výjimka, potvrzující pravidlo.

Tento závěr se shoduje z dřívějšími výsledky, které ukázaly že jen okolo asi 6% hvězd obíhá planeta o velikosti Jupiteru a větší.

Mlhovina v Orionu je pro astronomovy vděčným místem výzkumů. Stáří blízké mlhoviny je jen několik milionů let, a tak můžeme pozorovat světlo ještě velmi mladých hvězd. Ty se nacházejí v dosti husté hvězdokupě velké jen několik světelných let. Hvězdokupa obsahuje na 1 000 hvězd, v naších končinách je v srovnatelné oblasti jen jedna hvězda - naše Slunce.

I když…před 4 miliardami let možná bylo i naše Slunce v husté otevřené hvězdokupě, jaká je v mlhovině v Orionu. Podle teorií jsou otevřené hvězdokupy gravitačně poměrně nestabilní a během první miliardy let se mohou rozptýlit.

Astronomové analyzovali pozorování mlhoviny v Orionu pomocí sítě devíti šestimetrových radioteleskopů CARMA v Kalifornii z roku 2004 a patnácti desetimetrových radioteleskopů OVRO z roku 2006.

Radioteleskopy interferometru CARMA pracují v milimetrových vlnových délkách, což je ideální obor spektra pro studium mladých hvězd v otevřených hvězdokupách. Využit byl též submilimetrový teleskop SMA na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea (jinak též sídla desetimetrových dalekohledů Keck). Kombinace výsledků z CARMA a SMA pak dala za vznik kvalitní představě o prašných discích v Orionu.

Astronomové pozorovali v centrálním regionu Orionu více než 250 známých hvězd a zjistili, že jen od 10% z nich přichází záření o vlnové délce 1,3 milimetrů, typické pro teplé prachové disky. A pouze 8% hvězd má podle měření velké prachové disky o hmotnosti větší než setina hmotnosti Slunce, ze kterých by se mohly zformovat planety velikosti Jupiteru a větší. Průměrná hmotnost protoplanetárního disku ve zkoumaném regionu byla jen tisícina hmotnosti Slunce. Prachové disky okolo některých hvězd zde objevil i Hubblův kosmický dalekohled.

Dřívější výzkumy naznačují, že starší hvězdokupy mají ještě méně prachu, možná proto, že se z jeho části již zformovaly planety. U jiných hvězdokup se paradoxně v budoucnosti prokázal výsledek poněkud optimističtější, kdy i více než 20% hvězd obsahovalo protoplanetární disky. Čím je tedy hvězdokupa v Orionu jiná? Na vině mohou být obří horké hvězdy spektrálního typu O a B, díky kterým prach v discích ionizuje.

Lepší znalosti o protoplanetárních discích ve hvězdokupách by nám mohla přinést síť radioteleskopů ALMA. Ta se buduje v pouští Atacama v Chile pod vedením Evropské jižní observatoře. Za nějaký čas budeme moci odhalit i protoplanetární disky, ze kterých se mohou vytvořit planety o velkosti Země.

Zdroj: University of California, Berkeley

Související:




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »