Na křídlech racka
Autor: ESO
Mlhovina Racek je mohutný oblak plynu, především vodíku, který se táhne podél hranice oddělující na obloze souhvězdí Velkého psa a Jednorožce. Je příkladem objektu, který astronomové označují jako oblast HII. Mladé horké hvězdy uvnitř těchto oblaků svým ultrafialovým zářením nutí okolní plyn jasně zářit.
Příznačné načervenalé odstíny na tomto snímku ukazují na přítomnost ionizovaného vodíku [1]. Mlhovina Racek, formálně známá pod označením IC 2177, je složitým objektem s tvarem připomínajícím ptáka. Ve skutečnosti však obrazec tvoří trojice mohutných oblaků plynu: Sharpless 2-292 (eso1237) – hlava, Sharpless 2-296 – snímek zachycuje jen jeho část tvořící mohutná křídla, a Sharpless 2-297 – tvoří malý uzlíkovitý přívěsek na konci pravého křídla [2].
Všechny tyto struktury jsou zaneseny v katalogu mlhovin, který v padesátých letech dvacátého století vytvořil americký astronom Stewart Sharpless. Jeho seznam obsahuje přes 300 zářících oblaků plynu. Ještě před publikací tohoto katalogu byl S. Sharpless studentem pracujícím na Yerkesově observatoři (nedaleko Chicaga, USA). Zde se svými kolegy publikoval jinou významnou pozorovatelskou práci, která pomohla prokázat, že naše Galaxie je spirála s mohutnými rameny.
Spirální galaxie mohou obsahovat až tisíce HII oblastí a téměř všechny nalezneme podél ramen. I mlhovina Racek se nachází v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie. Neplatí to však ve všech případech. Například nepravidelné galaxie obsahují HII oblasti také, jsou však rozprostřeny po celé galaxii. V případě eliptických galaxií je situace úplně jiná – zdá se, že tyto oblasti neobsahují vůbec. Přítomnost HII oblastí je známkou, že v galaxii stále probíhá aktivní hvězdotvorba.
Tento snímek mlhoviny Sharpless 2-296 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Záběr zachycuje jen malou část celého oblaku, v jehož středu se rodí horké hvězdy. Mlhovina je osvětlená několika obzvláště jasnými mladými stálicemi. V okolí je rozptýlena celá řada dalších hvězd. Jedna z nich je dokonce tak jasná, že v rámci celého komplexu tvoří třpytivé oko pomyslného nebeského racka.
Širokoúhlé záběry této části oblohy zachycují celou řadu astronomických objektů. Mladé jasné hvězdy v nitru této mlhoviny jsou součástí blízké oblasti hvězdotvorby CMa R1 v souhvězdí Velkého psa, ve které najdeme mnoho mladých hvězdokup. Nedaleko mlhoviny Racek se nachází rovněž mlhovina Thorova helma. Objekt, který byl u příležitosti 50. výročí založení ESO pozorován pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) (eso1238).
Poznámky
[1] Astronomové používají označení HII pro ionizovaný vodík a HI pro atomární vodík. Atom vodíku se skládá z jednoho protonu a jednoho vázaného elektronu. V ionizovaném stavu jsou atomy rozděleny na volně se pohybující elektrony a kladné ionty (v tomto případě pouze volné protony).
[2] Oficiální označení těchto objektů v astronomické databázi SIMBAD je Sh 2-292, Sh 2-296 a Sh 2-297.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
- Snímky dalekohledu MPG/ESO
- Další záběry pořízené pomocí dalekohledu MPG/ESO
- Snímky observatoře La Silla
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1306. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
O autorovi
Jiří Srba
Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.
