Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Naše Galaxie mimořádně zhubla?

Naše Galaxie mimořádně zhubla?

Měření rychlostí hvězd kolem středu naší Galaxie.
Měření rychlostí hvězd kolem středu naší Galaxie.
Naše Galaxie má pouze poloviční hmotnost, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozorování. Nový objev souhlasí s výsledky dřívějších studií, z nichž vyplývá, že naše Galaxie je „štíhlejší“, než jsme si doposud mysleli, a to vzhledem ke slabšímu gravitační působení na blízké trpasličí galaxie.

Slunce se nachází v poměrně velké galaxii, kterou také označujeme jako Mléčná dráha. Podobně jako u jiných galaxiích, většina hmotnosti naší Galaxie je tvořena tzv. temnou hmotou, záhadnou, neviditelnou substancí, která se prozrazuje pouze svým gravitačním působením na hvězdy a přítomný mezihvězdný plyn.

Aby mohli astronomové přesně určit hmotnost naší Galaxie, měřili rychlosti hvězd, které obíhají kolem jejího středu. Čím rychleji obíhají, tím větší hmotnost Galaxie je musí držet před únikem do mezigalaktického prostoru.

Dva bilióny Sluncí

Dřívější studie oběžných rychlostí různých souborů od 50 do 500 hvězd naznačovaly, že hmotnost naší Galaxie dosahuje přibližně 2 biliónů hmotností Slunce. Jiné studie se zaměřily na měření rychlostí trpasličích galaxií vůči naší Galaxii. Dospěly přitom k podobnému závěru.

Avšak nová studie, která vychází z měření rychlostí téměř 2500 hvězd, naznačuje, že skutečná hmotnost naší Galaxie je o něco nižší než jeden bilión hmotností Slunce.

„Naše Galaxie je štíhlejší, než jsme si doposud mysleli,“ říká Xiangxiang Xue (National Astronomical Observatories of China, Beijing), který je hlavním autorem této studie.

Tým pod jeho vedením analyzoval data z přehledového projektu výzkumu hvězd s názvem SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration), jež je částí velkého projektu, nazvaného SDSS (Sloan Digital Sky Survey), který využívá k výzkumu dalekohled o průměru 2,5 m v Novém Mexiku. Hvězdy z tohoto vzorku jsou vzdáleny od středu naší Galaxie zhruba 13 000 až 200 000 světelných let. Pro porovnání: Slunce je od středu Galaxie vzdáleno přibližně 25 000 světelných roků.

Pohyb hvězd

V rámci projektu SEGUE jsou proměřována spektra hvězd, která jsou použita k výpočtu jejich rychlosti směrem k Zemi či naopak od Země (tzv. radiální rychlosti na základě Dopplerova posuvu spektrálních čar). Tým astronomů, jehož vedoucím je Xue, porovnával zjištěné rychlosti s rychlostmi, vyplývajícími z počítačových simulací, které berou v úvahu různé hmotnosti galaxií.

Dospěli přitom k závěru, že hmotnost naší Galaxie se blíží hodnotě 0,93 biliónu hmotností Slunce. Skutečná hodnota však může být o 0,25 biliónu hmotností Slunce větší či naopak menší, pokud vezmeme v úvahu chyby měření.

„Celková hmotnost naší Galaxie se určuje jen velmi obtížně, protože se nacházíme téměř v jejím středu,“ říká člen týmu Timothy Beers (Michigan State University, East Lansing, USA). „Avšak je to jedna ze základních možností, abychom zjistili, jak je naše Galaxie uspořádaná v porovnání se vzdálenými galaxiemi, které pozorujeme v našem okolí.“

Obrovská výhoda

Navzdory nesouladu mezi tímto a předcházejícími měřeními tým astronomů důvěřuje svému závěru, protože byl založen na základě měření obrovského počtu hvězd. „Nesmírný rozsah projektu SEGUE nám dává obrovskou statistickou výhodu,“ říká další člen týmu Hans-Walter Rix (ředitel Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo).

Dřívější studie, které braly v úvahu pohyby trpasličích galaxií, mohly být chybné díky tomu, že předpokládaly oběh všech studovaných galaxií kolem Mléčné dráhy. Již jmenovaný tým astronomů podotýká, že současná měření naznačují, že naše Galaxie působí menší gravitací na dvě nejbližší nepravidelné trpasličí galaxie, nazvané Velké a Malé Magellanovo mračno, než jsme donedávna předpokládali.

Ještě přesnější určení hmotnosti naší Galaxie může být provedeno v budoucnu pomocí navrhovaného rozšíření projektu SDSS na SDSS-III, který bude zahrnovat měření hvězd do vzdálenosti více než 300 000 světelných let od středu naší Galaxie.

Avšak Simon White, ředitel Max Planck Institute for Astrophysics, Garching, Německo, který není členem výzkumného týmu, je přesvědčen o tom, že hmotnost naší Galaxie není o mnoho menší, než udávají dřívější studie. „Odhadovat hmotnosti na základě oběhu hvězd je velmi komplikované, protože jejich oběh je závislý velmi detailně na tom, jak galaxie vznikala, včetně rychlostí vnikajících trpasličích galaxií, které v minulosti pohltila.“

Zdroj: newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »