Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejdetailnější pohled na prachový disk kolem stárnoucí hvězdy
Jiří Srba Vytisknout článek

Nejdetailnější pohled na prachový disk kolem stárnoucí hvězdy

Prahový disk kolem dvojhvězdy IRAS 08544-4431
Autor: ESO/Digitized Sky Survey 2/Davide De Martin

Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají překvapivě stejně. Dokonce je možné, že disky, které se u hvězd vytvoří v závěrečných fázích života, by mohly být schopné tvorby druhé generace planet.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře 08/2016

VLTI objevil u stárnoucí hvězdy podobný disk, jaký známe u mladých stálic

Jak hvězdy stárnou a přibližuje se konec jejich života, mohou si kolem sebe vytvořit relativně stabilní disky plynu a prachu. Hmotu pro zformování takového disku odvrhla hvězda prostřednictvím intenzivního hvězdného větru (stellar winds) v období, kdy procházela vývojovou fází rudého obra (red giant). A takový disk nápadně připomíná podobné útvary u mladých hvězd – protoplanetární disky, ve kterých probíhá vývoj planet. Dosud však astronomové neměli možnost přímo porovnat tyto dva typy disků, které doprovázejí počáteční a závěrečná stádia životního cyklu hvězd.  

Ačkoliv známe mnoho mladých hvězd s diskem, které jsou dostatečné blízko, abychom je mohli zkoumat podrobně, až dosud jsme neobjevili žádnou podobnou starou hvězdu s diskem, který by bylo možné současnou technikou zobrazit v dostatečném rozlišení.

To se však nedávno změnilo. Michel Hillen a Hans Van Winckel (Instituut voor Sterrenkunde in Leuven, Belgie) s týmem spolupracovníků využili maximální výkon interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracujícího na observatoři Paranal v Chile ve spojení s přístrojem PIONIER a novým detektorem RAPID.

Jejich cílem byla stará dvojhvězda IRAS 08544-4431 [1] ležící na obloze v jižním souhvězdí Plachet (Vela) a nacházející se asi 4 tisíce světelných let od nás. Dvojhvězdu tvoří rudý obr, který vyvrhuje množství hmoty do okolního prachového disku, a nedaleko obíhající menší obyčejná hvězda.

Člen výzkumného týmu Jacques Kluska (Exeter University) vysvětluje: „Díky kombinaci světla z několika dalekohledů systému VLTI jsme získali záběr s mimořádnými detaily, který svým rozlišením odpovídá snímku z dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru 150 m. Rozlišení je tak velké, že bychom byli schopni určit velikost a tvar eurové mince pozorováním ze vzdálenosti 2 000 km.“

Díky mimořádnému rozlišení těchto záběrů [2] pořízených pomocí VLTI a nové zobrazovací technice, která umožňuje z výsledného obrazu odstranit vliv centrální hvězdy a odhalit tak útvary jejím blízkém okolí, se týmu poprvé podařilo rozlišit jednotlivé složky systému IRAS 08544-4431.

Nejnápadnější strukturou je bezpochyby prstenec. Jeho vnitřní okraj koresponduje velmi dobře s očekávanou pozicí vnitřního okraje prachového disku: blíže ke hvězdě se totiž prachové částice odpařují pod náporem záření.

Rovněž nás překvapilo, že se nám podařilo odhalit slabou záři pravděpodobně přicházející z malého akrečního disku kolem sekundární složky dvojhvězdy. Věděli jsme, že se jedná o dvojhvězdu, ale neočekávali jsme, že se nám podaří zachytit i menšího souputníka. To, že jsme schopni pozorovat i vnitřní část tohoto vzdáleného systému, je rozhodně důsledek pokroku ve výkonu zařízení díky použití nového detektoru v přístroji PIONIER,“ doplňuje hlavní autor výzkumu Michel Hillen.

Členové týmu objevili, že disky kolem stárnoucích hvězd jsou velmi podobné diskům u mladých hvězd, kde probíhá formování planet. Jestli může v takovém disku kolem staré hvězdy skutečně vzniknout druhá generace planet, je potřeba teprve zjistit. Je to však vzrušující možnost.

Naše pozorování a modely otvírají zcela nové možnosti ke studiu fyzikálního chování těchto disků, ale i vývoje dvojhvězd. Poprvé máme možnost v dostatečném časovém a prostorovém rozlišení sledovat vzájemné interakce těsné dvojhvězdy a prachu v jejím okolí,“ dodává Hans Van Winckel.

Poznámky

[1] Označení objektu pochází z katalogu zdrojů infračerveného záření, které byly zaznamenány v 80. letech 20. století družicí IRAS. 

[2] Rozlišení interferometru VLTI při použití čtveřice pomocných dalekohledů (Auxiliary Telescopes) je asi 0,001“ (tisícina obloukové vteřiny = 1°/3 600 000).

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku s názvem „Imaging the dust sublimation front of a circumbinary disk” autorů M. Hillen a kol., který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: M. Hillen (Instituut voor Sterrenkunde, Leuven, Belgie), J. Kluska (University of Exeter, Exeter, UK), J.-B. Le Bouquin (UJF-Grenoble 1/CNRS-INSU, Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, Francie), H. Van Winckel (Instituut voor Sterrenkunde, Leuven, Belgie), J.-P. Berger (ESO, Garching, Německo), D. Kamath (Instituut voor Sterrenkunde, Leuven, Belgie) a V. Bujarrabal (Observatorio Astronómico Nacional, Alcalá de Henares, Španělsko).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Hans Van Winckel; Instituut voor Sterrenkunde; KU Leuven, Belgium; Tel.: +32 16 32 70 32; Email: Hans.VanWinckel@ster.kuleuven.be

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1608



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Prachový disk, Vlti, IRAS 08544-4431


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »