Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejmohutnější výbuch ve vesmíru

Nejmohutnější výbuch ve vesmíru

explosion.jpg
Rentgenová observatoř Chandra (NASA), zaznamenala výbuch v kupě galaxií s označením MS073, který je podle vědců nejmocnějším v historii vesmíru a který je stamiliónkrát mohutnější než podobné jevy produkující tvrdé gama záření.

Podle vědců explozi ve vzdálenosti 2,6 miliardy světlených let vyvolala supermasivní černá díra ve středu galaxie. V časopise Natura (6. ledna 2005) Brian McNamara (Universita Ohio, USA) uvedl, že byl velmi překvapený, když zjistil, že "spolkla" takové množství, které odpovídá hmotnosti 300 miliónů Sluncí, tedy téměř tolik, kolik má sama. Podle dosavadní teorií rychle svou hmotnost zvětšují jen menší černé díry, zatímco masivní a supermasivní černé díry rostou podstatně pomaleji.

Většina hmoty, rotující kolem černé díry ve středu galaxie, je černou dírou vrácena zpět do galaxie. Tentokrát se při explozi část mezihvězdného žhavého plynu uvolnilo a ve formě dvou výtrysků "odhodilo" obrovské množství plynu, rovnající se hmotnosti biliónu Sluncí nebo více než hmotnosti všech hvězd naší Mléčné dráhy.

Paul Nulsen (Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics, Cambridge) položil zajímavou a důležitou otázku: "Co je zdrojem takového množství plynu?" Řekl, že se může jednat o slučování galaxií nebo dokonce o pohlcení jedné černé díry druhou. Také se může jednat o velké množství rentgenového záření, které vzniklo při ochlazení mezihvězdného plynu v galaxii na velmi nízkou teplotu."

Tato exploze v kupě galaxií MS073 pravděpodobně není největší ve vesmíru, ale jedná se o dosud největší pozorovanou.

Zdroj: www. space.com a www. rednova.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »