Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejmohutnější výbuch ve vesmíru

Nejmohutnější výbuch ve vesmíru

explosion.jpg
Rentgenová observatoř Chandra (NASA), zaznamenala výbuch v kupě galaxií s označením MS073, který je podle vědců nejmocnějším v historii vesmíru a který je stamiliónkrát mohutnější než podobné jevy produkující tvrdé gama záření.

Podle vědců explozi ve vzdálenosti 2,6 miliardy světlených let vyvolala supermasivní černá díra ve středu galaxie. V časopise Natura (6. ledna 2005) Brian McNamara (Universita Ohio, USA) uvedl, že byl velmi překvapený, když zjistil, že "spolkla" takové množství, které odpovídá hmotnosti 300 miliónů Sluncí, tedy téměř tolik, kolik má sama. Podle dosavadní teorií rychle svou hmotnost zvětšují jen menší černé díry, zatímco masivní a supermasivní černé díry rostou podstatně pomaleji.

Většina hmoty, rotující kolem černé díry ve středu galaxie, je černou dírou vrácena zpět do galaxie. Tentokrát se při explozi část mezihvězdného žhavého plynu uvolnilo a ve formě dvou výtrysků "odhodilo" obrovské množství plynu, rovnající se hmotnosti biliónu Sluncí nebo více než hmotnosti všech hvězd naší Mléčné dráhy.

Paul Nulsen (Harvard-Smithsonian Center of Astrophysics, Cambridge) položil zajímavou a důležitou otázku: "Co je zdrojem takového množství plynu?" Řekl, že se může jednat o slučování galaxií nebo dokonce o pohlcení jedné černé díry druhou. Také se může jednat o velké množství rentgenového záření, které vzniklo při ochlazení mezihvězdného plynu v galaxii na velmi nízkou teplotu."

Tato exploze v kupě galaxií MS073 pravděpodobně není největší ve vesmíru, ale jedná se o dosud největší pozorovanou.

Zdroj: www. space.com a www. rednova.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »