Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší a neobvyklá superhmotná černá díra

Největší a neobvyklá superhmotná černá díra

Galaxie NGC 1277 na snímku z HST Autor: NASA/ESA/Andrew C. Fabian
Galaxie NGC 1277 na snímku z HST
Autor: NASA/ESA/Andrew C. Fabian
Astronomové použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope (University of Texas, Austin's McDonald Observatory) k určení hmotnosti doposud největší supermasivní černé díry v galaxii NGC 1277. Dospěli k závěru, že její hmotnost dosahuje hodnoty 17 miliard hmotností Slunce. Tato neobyčejná černá díra tak obsahuje 14 % hmotnosti celé galaxie (obvykle to bývá 0,1 %). Tato galaxie včetně několika dalších, které astronomové zkoumali, může pozměnit názory vědců na vznik a vývoj galaxií a superhmotných černých děr.

V centru většiny galaxií se nachází minimálně jedna supermasivní černá díra. Jejich hmotnosti se odhadují na milióny až několik miliard hmotností Slunce. V případě černé díry v galaxii NGC 1277 byl dvojnásobně překonán dosavadní hmotnostní rekord černé díry v galaxii NGC 4889, jejíž hmotnost byla určena na 9,8 miliardy Sluncí.

NGC 1277 je od Země vzdálena 228 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Persea. Její velikost a hmotnost však dosahuje pouze 10 % velikosti a hmotnosti naší Galaxie. Navzdory tomu, že je galaxie NGC 1277 velmi malá, černá díra v jejím středu má rozměr více než 11krát větší, než činí průměr oběžné dráhy Neptunu ve Sluneční soustavě.

„Toto je opravdu podivná galaxie,“ říká Karl Gebhardt (University of Texas, Austin). „Její černá díra představuje skoro celou galaxii. Může se jednat o první objekt nové třídy soustavy galaxie-černá díra.“ Kromě toho nejhmotnější černé díry byly pozorovány v obřích galaxiích označovaných jako eliptické, avšak v tomto případě se nachází uvnitř relativně malé galaxie, která má čočkovitý tvar.

Objev byl učiněn na základě průzkumu Massive Galaxy Survey (MGS) pomocí dalekohledu Hobby-Eberly Telescope (s objektivem o průměru 9,2 m), který byl zaměřen na výzkum velmi hmotných galaxií. Účelem studie je lépe porozumět tomu, jak černé díry a galaxie vznikají a jak se společně vyvíjejí, což je proces, který doposud není dostatečně prostudován.

„V současné době známe tři zcela odlišné mechanismy, které umožňují vysvětlit vztah mezi hmotností černé díry a vlastnostmi mateřské galaxie. Zatím ještě nevíme, která z těchto teorií je správná,“ říká Remco van den Bosch, který začal na tomto projektu pracovat jako postgraduální student University of Texas, Austin. Nyní pracuje na Max Planck Institute for Astronomy (Heidelberg, Německo).

Předpokládaná velikost černé díry v centru galaxie NGC 1277 Autor: D. Benningfield/K. Gebhardt/StarDate
Předpokládaná velikost černé díry v centru galaxie NGC 1277
Autor: D. Benningfield/K. Gebhardt/StarDate
Problémem je nedostatek dat. Astronomové znají hmotnosti pouze u necelé stovky supermasivních černých děr, které se ukrývají v centrech galaxií. Určování hmotností černých děr této kategorie je obtížné a časově náročné. Pozorovatelský tým proto vyvinul program Massive Galaxy Survey pro dalekohled Hobby-Eberly Telescope (HET) s cílem nahlédnout dovnitř velkého počtu galaxií, které mohou být zajímavé pro další podrobný výzkum.

„Vybrali jsme si velký vzorek těch nejhmotnějších galaxií v blízkém okolním vesmíru k výzkumu vzájemných souvislostí mezi černými děrami a jejich mateřskými galaxiemi,“ říká Karl Gebhardt. Ačkoliv astronomové ještě pokračují ve výzkumu, pomocí dalekohledu HET již prozkoumali 700 z celkového počtu 800 vybraných galaxií.

Výzkumný tým astronomů uvádí, že galaxie NGC 1277 již byla fotografována rovněž prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST. Byla tak provedena měření jasnosti galaxie v různých vzdálenostech od jejího centra. Když byla tato data sloučena s údaji z dalekohledu HET a pomocí superpočítače byly vypracovány různé modely, výsledkem bylo určení hmotnosti supermasivní černé díry na 17 miliard hmotností Slunce.

„Hmotnost této supermasivní černé díry je podstatně vyšší, než se předpokládalo,“ říká Karl Gebhardt. „To nás vede k přesvědčení, že ve velmi hmotných galaxiích možná probíhají během růstu černých děr odlišné fyzikální procesy.“

Astronomové předpokládají, že superhmotná černá díra v centru galaxie NGC 1277 představuje více než polovinu hmotnosti galaktické výduti, což je nejhmotnější centrální část galaxie. „Je to opravdu velmi podivná galaxie. Téměř celá se skládá z černé díry. Možná jsme objevili první objekt nové třídy galaxií-černých děr,“ znovu připomíná Karl Gebhardt.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Superhmotná černá díra, NGC 1277


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »