Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší a neobvyklá superhmotná černá díra

Největší a neobvyklá superhmotná černá díra

Galaxie NGC 1277 na snímku z HST Autor: NASA/ESA/Andrew C. Fabian
Galaxie NGC 1277 na snímku z HST
Autor: NASA/ESA/Andrew C. Fabian
Astronomové použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope (University of Texas, Austin's McDonald Observatory) k určení hmotnosti doposud největší supermasivní černé díry v galaxii NGC 1277. Dospěli k závěru, že její hmotnost dosahuje hodnoty 17 miliard hmotností Slunce. Tato neobyčejná černá díra tak obsahuje 14 % hmotnosti celé galaxie (obvykle to bývá 0,1 %). Tato galaxie včetně několika dalších, které astronomové zkoumali, může pozměnit názory vědců na vznik a vývoj galaxií a superhmotných černých děr.

V centru většiny galaxií se nachází minimálně jedna supermasivní černá díra. Jejich hmotnosti se odhadují na milióny až několik miliard hmotností Slunce. V případě černé díry v galaxii NGC 1277 byl dvojnásobně překonán dosavadní hmotnostní rekord černé díry v galaxii NGC 4889, jejíž hmotnost byla určena na 9,8 miliardy Sluncí.

NGC 1277 je od Země vzdálena 228 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Persea. Její velikost a hmotnost však dosahuje pouze 10 % velikosti a hmotnosti naší Galaxie. Navzdory tomu, že je galaxie NGC 1277 velmi malá, černá díra v jejím středu má rozměr více než 11krát větší, než činí průměr oběžné dráhy Neptunu ve Sluneční soustavě.

„Toto je opravdu podivná galaxie,“ říká Karl Gebhardt (University of Texas, Austin). „Její černá díra představuje skoro celou galaxii. Může se jednat o první objekt nové třídy soustavy galaxie-černá díra.“ Kromě toho nejhmotnější černé díry byly pozorovány v obřích galaxiích označovaných jako eliptické, avšak v tomto případě se nachází uvnitř relativně malé galaxie, která má čočkovitý tvar.

Objev byl učiněn na základě průzkumu Massive Galaxy Survey (MGS) pomocí dalekohledu Hobby-Eberly Telescope (s objektivem o průměru 9,2 m), který byl zaměřen na výzkum velmi hmotných galaxií. Účelem studie je lépe porozumět tomu, jak černé díry a galaxie vznikají a jak se společně vyvíjejí, což je proces, který doposud není dostatečně prostudován.

„V současné době známe tři zcela odlišné mechanismy, které umožňují vysvětlit vztah mezi hmotností černé díry a vlastnostmi mateřské galaxie. Zatím ještě nevíme, která z těchto teorií je správná,“ říká Remco van den Bosch, který začal na tomto projektu pracovat jako postgraduální student University of Texas, Austin. Nyní pracuje na Max Planck Institute for Astronomy (Heidelberg, Německo).

Předpokládaná velikost černé díry v centru galaxie NGC 1277 Autor: D. Benningfield/K. Gebhardt/StarDate
Předpokládaná velikost černé díry v centru galaxie NGC 1277
Autor: D. Benningfield/K. Gebhardt/StarDate
Problémem je nedostatek dat. Astronomové znají hmotnosti pouze u necelé stovky supermasivních černých děr, které se ukrývají v centrech galaxií. Určování hmotností černých děr této kategorie je obtížné a časově náročné. Pozorovatelský tým proto vyvinul program Massive Galaxy Survey pro dalekohled Hobby-Eberly Telescope (HET) s cílem nahlédnout dovnitř velkého počtu galaxií, které mohou být zajímavé pro další podrobný výzkum.

„Vybrali jsme si velký vzorek těch nejhmotnějších galaxií v blízkém okolním vesmíru k výzkumu vzájemných souvislostí mezi černými děrami a jejich mateřskými galaxiemi,“ říká Karl Gebhardt. Ačkoliv astronomové ještě pokračují ve výzkumu, pomocí dalekohledu HET již prozkoumali 700 z celkového počtu 800 vybraných galaxií.

Výzkumný tým astronomů uvádí, že galaxie NGC 1277 již byla fotografována rovněž prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST. Byla tak provedena měření jasnosti galaxie v různých vzdálenostech od jejího centra. Když byla tato data sloučena s údaji z dalekohledu HET a pomocí superpočítače byly vypracovány různé modely, výsledkem bylo určení hmotnosti supermasivní černé díry na 17 miliard hmotností Slunce.

„Hmotnost této supermasivní černé díry je podstatně vyšší, než se předpokládalo,“ říká Karl Gebhardt. „To nás vede k přesvědčení, že ve velmi hmotných galaxiích možná probíhají během růstu černých děr odlišné fyzikální procesy.“

Astronomové předpokládají, že superhmotná černá díra v centru galaxie NGC 1277 představuje více než polovinu hmotnosti galaktické výduti, což je nejhmotnější centrální část galaxie. „Je to opravdu velmi podivná galaxie. Téměř celá se skládá z černé díry. Možná jsme objevili první objekt nové třídy galaxií-černých děr,“ znovu připomíná Karl Gebhardt.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Superhmotná černá díra, NGC 1277


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »