Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší známá struktura ve vesmíru

Největší známá struktura ve vesmíru

Masivní kvasar v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Masivní kvasar v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Astronomové objevili v souhvězdí Lva největší známou strukturu ve vesmíru – skupinu aktivních jader galaxií, která se rozkládá v délce 4 miliard světelných roků. Objevený útvar je označován jako Velká skupina kvasarů (Large Quasar Group, LQG). Jedná se o seskupení extrémně svítivých jader galaxií, kterým dodávají energii supermasívní černé díry v jejich centrech. Tato konkrétní skupina je tak velká, že ohrožuje současné kosmologické teorie.

„Zatímco je velmi obtížné pochopit rozměry této velké skupiny kvasarů, můžeme říci, že se jedná o největší strukturu, jaká byla pozorována v celém vesmíru,“ říká hlavní autor článku Roger G. Clowes (University of Central Lancashire, Anglie). „Objev je nesmírně vzrušující přinejmenším proto, že se vymyká z našich současných znalostí o rozměrech vesmíru.“

Kvasary jsou nejjasnějšími objekty ve vesmíru. Již několik desetiletí astronomové vědí, že se obvykle shromažďují do obrovských uskupení, z nichž některá se rozprostírají do délky až 600 miliónů světelných roků.

Obří velká skupina kvasarů Huge-LQG (zeleně) je největší strukturou ve vesmíru, červeně je dříve známá Velká skupina kvasarů (LQG) Autor: R. G. Clowes
Obří velká skupina kvasarů Huge-LQG (zeleně) je největší strukturou ve vesmíru, červeně je dříve známá Velká skupina kvasarů (LQG)
Autor: R. G. Clowes
Avšak zaznamenané seskupení kvasarů, které Roger Clowes se svými spolupracovníky vypátral v datech shromážděných na základě přehlídky oblohy Sloan Digital Sky Survey, je dalším velkým útvarem. Nově objevené seskupení se skládá ze 73 kvasarů, má šířku přibližně 1,4 miliardy světelných roků, avšak největší rozměr struktury je 4 miliardy světelných let.

Nadkupy galaxií podle Sloan DSS, vlevo dříve známá největší struktura, tzv. Velká zeď Autor: Sloan DSS
Nadkupy galaxií podle Sloan DSS, vlevo dříve známá největší struktura, tzv. Velká zeď
Autor: Sloan DSS
Tyto neuvěřitelné rozměry stěží můžeme porovnávat s velikostí naší Galaxie (Mléčné dráhy), jejíž průměr je přibližně 100 000 světelných roků. Nejbližší velká galaxie známá jako M 31 v souhvězdí Andromedy je od nás vzdálena zhruba 2,5 miliónu světelných let.

Nově objevené seskupení kvasarů (LQG) je ve skutečnosti tak obrovské, že nic podobného současné teorie vůbec nepředpokládají. Uskupení kvasarů, jak se zdá, porušuje obecně přijímaný předpoklad známý jako kosmologický princip, který říká, že vesmír je v podstatě homogenní, když jej studujeme na dostatečně velkém měřítku. Výpočty astronomů vedou k závěru, že útvary větší než 1,2 miliardy světelných let by neměly existovat.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »