Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší známá struktura ve vesmíru

Největší známá struktura ve vesmíru

Masivní kvasar v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Masivní kvasar v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Astronomové objevili v souhvězdí Lva největší známou strukturu ve vesmíru – skupinu aktivních jader galaxií, která se rozkládá v délce 4 miliard světelných roků. Objevený útvar je označován jako Velká skupina kvasarů (Large Quasar Group, LQG). Jedná se o seskupení extrémně svítivých jader galaxií, kterým dodávají energii supermasívní černé díry v jejich centrech. Tato konkrétní skupina je tak velká, že ohrožuje současné kosmologické teorie.

„Zatímco je velmi obtížné pochopit rozměry této velké skupiny kvasarů, můžeme říci, že se jedná o největší strukturu, jaká byla pozorována v celém vesmíru,“ říká hlavní autor článku Roger G. Clowes (University of Central Lancashire, Anglie). „Objev je nesmírně vzrušující přinejmenším proto, že se vymyká z našich současných znalostí o rozměrech vesmíru.“

Kvasary jsou nejjasnějšími objekty ve vesmíru. Již několik desetiletí astronomové vědí, že se obvykle shromažďují do obrovských uskupení, z nichž některá se rozprostírají do délky až 600 miliónů světelných roků.

Obří velká skupina kvasarů Huge-LQG (zeleně) je největší strukturou ve vesmíru, červeně je dříve známá Velká skupina kvasarů (LQG) Autor: R. G. Clowes
Obří velká skupina kvasarů Huge-LQG (zeleně) je největší strukturou ve vesmíru, červeně je dříve známá Velká skupina kvasarů (LQG)
Autor: R. G. Clowes
Avšak zaznamenané seskupení kvasarů, které Roger Clowes se svými spolupracovníky vypátral v datech shromážděných na základě přehlídky oblohy Sloan Digital Sky Survey, je dalším velkým útvarem. Nově objevené seskupení se skládá ze 73 kvasarů, má šířku přibližně 1,4 miliardy světelných roků, avšak největší rozměr struktury je 4 miliardy světelných let.

Nadkupy galaxií podle Sloan DSS, vlevo dříve známá největší struktura, tzv. Velká zeď Autor: Sloan DSS
Nadkupy galaxií podle Sloan DSS, vlevo dříve známá největší struktura, tzv. Velká zeď
Autor: Sloan DSS
Tyto neuvěřitelné rozměry stěží můžeme porovnávat s velikostí naší Galaxie (Mléčné dráhy), jejíž průměr je přibližně 100 000 světelných roků. Nejbližší velká galaxie známá jako M 31 v souhvězdí Andromedy je od nás vzdálena zhruba 2,5 miliónu světelných let.

Nově objevené seskupení kvasarů (LQG) je ve skutečnosti tak obrovské, že nic podobného současné teorie vůbec nepředpokládají. Uskupení kvasarů, jak se zdá, porušuje obecně přijímaný předpoklad známý jako kosmologický princip, který říká, že vesmír je v podstatě homogenní, když jej studujeme na dostatečně velkém měřítku. Výpočty astronomů vedou k závěru, že útvary větší než 1,2 miliardy světelných let by neměly existovat.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »