Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejvzdálenější kupa galaxií
Veselý Jan Vytisknout článek

Nejvzdálenější kupa galaxií

XMMU_J2235.jpg
Evropské observatoře XMM-Newton a ESO objevily nejvzdálenější kupu galaxií, která se zformovala v době, kdy byl vesmír starý necelých 5 miliard roků.

Evropská kosmická rentgenová observatoř XMM-Newton, vynesená na oběžnou dráhu v roce 1999, zaznamenává ty nejslabší dosud detekované zdroje rentgenového záření a pomáhá vyřešit záhady energeticky nejmocnějších přírodních dějů od černých děr po vznik galaxií.

known_clusters.jpg
Mezinárodní tým vedený Dr. Christopherem Mullisem z Michiganské univerzity při pátrání v archivních datech našel podezřelý, pravděpodobně velmi vzdálený, rentgenový zdroj označený XMMU J2235.3-2557 (zkráceně XMMU J2235) zaznamenaný při dvanáctihodinovém pozorování relativně blízké galaxie NGC 7314 v souhvězdí Jižní ryby. Pomocí jednoho z osmimetrových teleskopů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile pak astronomové na místě onoho rentgenového zdroje našli kupu galaxií, jejíž vzdálenost určili na 9 miliard světelných let, čemuž odpovídá rudý posuv z = 1,4.

Zdá se, že galaxie v kupě XMMU J2235 jsou již několik miliard roků staré a sama kupa má v podstatě pravidelný sférický tvar. To naznačuje, že "dospělé" kupy galaxií se ve vesmíru objevily dříve než astronomové očekávali, slovy Dr. Rosatiho, člena týmu z ESO: "Vesmír vyrostl rychle". Pátrání v archivních datech XMM-Newton by mohlo odhalit další vzdálené galaxie a kupy galaxií, jež by měly domněnku potvrdit.

Zdroj: sci.esa.int




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »