Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejvzdálenější kupa galaxií
Veselý Jan Vytisknout článek

Nejvzdálenější kupa galaxií

XMMU_J2235.jpg
Evropské observatoře XMM-Newton a ESO objevily nejvzdálenější kupu galaxií, která se zformovala v době, kdy byl vesmír starý necelých 5 miliard roků.

Evropská kosmická rentgenová observatoř XMM-Newton, vynesená na oběžnou dráhu v roce 1999, zaznamenává ty nejslabší dosud detekované zdroje rentgenového záření a pomáhá vyřešit záhady energeticky nejmocnějších přírodních dějů od černých děr po vznik galaxií.

known_clusters.jpg
Mezinárodní tým vedený Dr. Christopherem Mullisem z Michiganské univerzity při pátrání v archivních datech našel podezřelý, pravděpodobně velmi vzdálený, rentgenový zdroj označený XMMU J2235.3-2557 (zkráceně XMMU J2235) zaznamenaný při dvanáctihodinovém pozorování relativně blízké galaxie NGC 7314 v souhvězdí Jižní ryby. Pomocí jednoho z osmimetrových teleskopů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile pak astronomové na místě onoho rentgenového zdroje našli kupu galaxií, jejíž vzdálenost určili na 9 miliard světelných let, čemuž odpovídá rudý posuv z = 1,4.

Zdá se, že galaxie v kupě XMMU J2235 jsou již několik miliard roků staré a sama kupa má v podstatě pravidelný sférický tvar. To naznačuje, že "dospělé" kupy galaxií se ve vesmíru objevily dříve než astronomové očekávali, slovy Dr. Rosatiho, člena týmu z ESO: "Vesmír vyrostl rychle". Pátrání v archivních datech XMM-Newton by mohlo odhalit další vzdálené galaxie a kupy galaxií, jež by měly domněnku potvrdit.

Zdroj: sci.esa.int




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »