Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty
Pátrání po temné hmotě lze zařadit mezi 10 nejdůležitějších úkolů experimentální fyziky. Možná se k vyřešení tohoto základního problému přiblížila mezinárodní skupina astronomů z Velké Británie, Francie, Itálie a Austrálie. Podařilo se jim vůbec poprvé objevit "neviditelnou" galaxii, která je prakticky celá složena ze záhadné temné hmoty. K pozorování použili citlivý radioteleskop Lowellovy observatoře univerzity v Manchesteru a radioteleskop Arecibo na Puerto Rico. Elipsa na připojeném obrázku vyznačuje oblast, kde se nachází "neviditelná" galaxie, složená převážně z temné hmoty. Její přítomnost byla odhalena na vlnové délce 21 cm, emitované přítomným vodíkem.
"Na základě zjištěné rychlosti rotace jsme dospěli k následujícímu závěru: galaxie VIRGOHI21 je tisíckrát hmotnější, než obyčejná galaxie z vodíku," říká britský astronom Robert Minchin. "Poměr temné k obyčejné hmotě je zde minimálně 500:1. Pokud by se jednalo o obyčejnou galaxii, zářila by tak jasně, že by byla pozorovatelná i malým dalekohledem."
Temná galaxie VIRGOHI21 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných let od Země v souhvězdí Panny. Tato oblast ve vesmíru obsahuje velké množství temné hmoty, která vytváří galaxii rotující stejným způsobem jako jiné galaxie, avšak neexistují v ní hvězdy. Bez hvězd, které vyzařují světlo, ji nelze v oboru viditelného záření pozorovat. Jedinou možností, jak takový objekt spatřit, jsou nepřímé důkazy a pozorování pomocí radioteleskopů.
Temné galaxie vznikají tehdy, když se v nich nachází malé množství baryonické hmoty, která nestačí na formování hvězd. Jakýmsi "lakmusovým papírkem" přítomnosti temné hmoty je existence mezihvězdných oblaků, pozorovatelných v radiovém oboru elektromagnetického záření. Studium galaxie VIRGOHI21 může vést k dalším možným interpretacím. V každém případě vědci předpokládají přítomnost vodíku v plochém rotujícím galaktickém disku.
Pátrat po projevech temné hmoty bude také magnetický spektrometr RIM-PAMELA (Rusko-italská mise-PAMELA), na jehož vývoji se podíleli ruští a italští vědci. Jeho úkolem bude detailní studium toků galaktického kosmického záření, především pozitronů a antiprotonů, které kromě jiného nesou informaci o povaze temné hmoty. Na projektu spolupracují také odborníci z Německa, Švédska a USA. Pomocí přístroje PAMELA chtějí astronomové objasnit záhadu temné hmoty a vyřešit další vědecké problémy.
Ve speciální laboratoři univerzity v Římě se uskutečnily zkoušky letového exempláře spektrometru PAMELA. V blízké době bude umístěn do hermetického kontejneru na družici Resurs-DK1. Družice tohoto typu slouží ke sledování zemského povrchu. Start se uskuteční pomocí nosné rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur. Zařízení bude uvedeno na oběžnou dráhu kolem Země ve výšce 360 až 690 km. Podrobnější informace o tomto projektu (v ruštině) naleznete na adrese federalspace.ru.
Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
